Největší hvězdy přiletí do Prahy. Hra o budoucnost hokeje začíná

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dlouhá jednání zamířila k cíli. Mezinárodní hokejové federaci (IIHF) se moc nelíbilo, že by NHL pořádala Světový pohár v únoru. Tenhle termín totiž může ohrozit mistrovství světa, ukrást mu fanoušky a zchladit zájem o akci.

Jenže zámořská soutěž zase odmítala, aby se – jako dřív – hrálo na přelomu léta a podzimu, kdy NHL ještě neběží. Tušila, že tam by nezapálila davy, těžko by se jí vydělávaly dolary.

„Našli jsme způsob, jak spolupracovat s NHL, aby jezdila na olympiádu. Cílem je, abychom tyhle vztahy udrželi a rozuměli si,“ říkal před měsícem na hrách v Miláně šéf IIHF Luc Tardif. Už v tu chvíli věděl, kam všechno míří.

Ano, NHL je na olympiádě a zůstane tam i pro další termín ve Francii. A ano, Světový pohár se odehraje v únoru a jednu skupinu dostane Evropa.

Volba nakonec padla na Prahu – v Česku se představí domácí reprezentace a pak další tři týmy. Kanada to určitě nebude, tu čeká druhá skupina v Calgary. Zbytek se vyřeší později.

Světový pohár 2028 nebude jen turnaj nejlepších proti nejlepším. Je to akce, která bude mít velký vliv na další podobu hokejové mapy.

Hraje se totiž o budoucnost mistrovství světa, zachování desítek projektů a rozvoj hokeje.

Že s tím NHL nemá nic společného? Pokud uspěje, tak ano. Turnaj nejlepších proti nejlepším v únorovém termínu je ozdoba pro každého, kdo miluje hokej. Ale také hrozící problém pro květnové MS.

Cílem IIHF je ubránit mistrovství jako špičkový produkt. Mezinárodní hokej se totiž pořád nachází v první půlce obřího kontraktu se společností Infront. Ta celkem zaplatila za vysílací a marketingová práva na MS částku přesahující 13,5 miliardy korun a smlouva platí až do roku 2033.

IIHF ze získaných peněz dotuje všech svých 35 šampionátů různých kategorií ročně, přičemž díky Infrontu je výrazně výdělečný jediný – turnaj nejvyšší kategorie mužů, kterého se pravidelně účastní i Česko.

Díky tomu se mohou pořádat mistrovství světa v nižších divizích, ženské a mládežnické podniky. IIHF má pak i prostředky na rozvojové projekty v zemích, kde hokej teprve začíná.

V hokejovém prostředí je slyšet často i logický argument, aby se tradiční květnový šampionát konal jen v lichých letech, kdy nebude na programu olympiáda ani Světový pohár.

Má to však podstatný háček.

Do roku 2033 se taková věc nestane a nikdo o ní nebude ani uvažovat, protože elitní turnaj je svázán s obří sumou a smlouvou o každoroční účasti.

Mezinárodní hokej nikdy nepřijde s návrhem dvouletého intervalu, protože by se mu tím pádem snižovalo i partnerské plnění a musel by následně rušit projekty. Nebylo by z čeho dotovat ženské turnaje ani MS nižších kategorií.

V tuhle chvíli tak pro IIHF začíná boj, aby dokázala svoji hlavní akci, tedy mistrovství světa, prezentovat jako velký hokejový festival.

Potřebuje osvědčené destinace, kam se mohou přesouvat velké masy fanoušků z Evropy a kde se zaplní tribuny i při zápase Lotyšska s Dánskem.

Až bude jednat o dalším kontraktu, nesmí se nacházet v pozici, že o šampionát klesá zájem a fanoušci utrácejí peníze jinde.

Podpis poslední smlouvy s Infrontem se oznamoval v září 2019, tedy pět let předtím, než vešla v platnost. Tím pádem se dá čekat, že zhruba za dva roky by IIHF chtěla rozjet jednání o pokračování.

Do té doby se odehrají tři mistrovství světa: jedno teď ve Švýcarsku (po olympiádě), další za rok v Německu a pak ve Francii (po Světovém poháru).

Na dvou turnajích pod hlavičkou IIHF se ukáže, jak na hokejové fanoušky zapůsobil elitní únorový turnaj v Evropě (2026 Milán a 2028 Praha). Současně bude zřejmé, jak se hráčům z NHL chce jezdit na tolik světových turnajů.

Drobnou útěchou pro IIHF může být, že Kanada, Amerika i Švédsko mají v nejlepší lize světa daleko víc hráčů, než pojme jedna soupiska na olympiádu nebo Světový pohár. Pořád budou mít hodně hokejistů s chutí hrát za národní tým.

Jen patrně se už nepovede na MS lákat největší jména typu Connora McDavida, Nathana MacKinnona nebo Austona Matthewse. Doteď jim reprezentační bitvy chyběly, ale najednou na ně čeká turnaj nejlepších proti nejlepším každé dva roky.

Problémy mohou mít země jako Česko nebo Švýcarsko, protože největší hvězdy se logicky někdy omluví. Hokeje už mohou mít za celý rok dost.

Pak je tady ještě jeden důvod, proč IIHF musí ve svém podniku vytrvat. Klidně se může stát, že Světový pohár neskončí tak výrazným ziskem, jak se očekává.

Současná verze vypadá jako první opravdu stabilní turnaj, který chce NHL pořádat každé čtyři roky. Jenže dát zápasy do Evropy je i pro takový kolos riziko. Třeba na poslední turnaj Four Nations Face-Off prodávala liga lístky na základní skupinu v cenové relaci od čtyř do osmi tisíc korun.

Smyslem turnaje je samozřejmě byznys, Světový pohár musí vydělávat. Náklady lize vzrostou, když bude pořádat akci na dvou kontinentech, takže těžko se dá předpokládat, že by se v Evropě hrálo s výraznou slevou.

NHL si ostatně dobře spočítala, že ve své milované destinaci ve Stockholmu by arénu nenaplnila. Ze středu Evropy je tam zkrátka daleko.

Švédové se na podobné akce nehrnou, navíc v únoru ve Skandinávii není úplně nejpřívětivější počasí na procházky a výlety. Kdyby si někdo koupil lístek na všechny tři zápasy svého týmu a odcestoval do Stockholmu, tak ho to i s ubytováním a přepravou může vyjít na 40 až 70 tisíc pro jednoho, pokud byste nevsadili vyloženě na nízkonákladovou variantu.

Praha nebo některé místo v Německu se tedy jeví jako logické volby, které mohou vydělat lize peníze.

Češi jsou do reprezentačních turnajů hokejoví fanatici. Navíc se do Prahy dá přijet autem nebo vlakem z Německa a Rakouska, Švýcarsko také není daleko. Pro Švédy a Finy pak bude rozhodně příjemnější letět v únoru do střední Evropy než pro Středoevropany vydat se k nim.

Takže i tohle bude test.

Pokud se O2 arena nezaplní, v Evropě už neexistuje jiná destinace, která by nabízela takový potenciál, že všechno dopadne dobře (ziskem).

Na druhé straně riziko pro IIHF spočívá v tom, že při poklesu zájmu o mistrovství světa mohou o velké peníze přicházet i evropské federace. V roce 2024 tahle vydělal pořádající český hokejový svaz 679,5 milionu korun před zdaněním (po odečtení dotací 404,5 milionu).

Výdělek teď rozpouští v hnutí, mezi 150 registrovaných klubů rozděluje ročně 110 milionů po dobu čtyř let.

Tím pádem i nejmenší oddíly dostanou prostředky, které musí účelově vynaložit na trenéry nebo výstroj pro mládež.

Kdyby o MS nebyl zájem a nedařilo se vyprodávat halu, nikdy by se takové peníze do nejnižšího hokeje nedostaly. Zisk ze Světového poháru se ale českého hokeje nijak týkat nebude.

Při MS samozřejmě záleží, jaké parametry každá země nastaví, do kterého města šampionát pošle, jestli dokáže prodávat lístky a za kolik. Jen by se dalo předpokládat, že žádat o pořadatelství v letech, kdy se v Evropě koná Světový pohár nebo olympiáda s hráči NHL, může být méně lukrativní než ho chtít mimo sudé roky.

Fanoušci, kteří jsou zvyklí za hokejem cestovat po Evropě, těžko podniknou dva takové výjezdy v rozpětí čtyř měsíců. Bohatě jim může stačit jeden, a pokud se turnaj NHL bude konat v přístupné a atraktivní destinaci, hrozí, že dají přednost jemu.

Peníze za hokej vydají stejně, možná i víc. Jen by ale skončily v zámoří.