Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Již tento čtvrtek budou vrcholní představitelé Evropské unie jednat o tom, jak posílit konkurenceschopnost a soběstačnost evropské ekonomiky. Současně chtějí odstranit bariéry na vnitřním trhu Unie. Summit leaderů neboli Evropská rada přichází ve chvíli, kdy Evropu zasahují nejen rostoucí ceny energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě, ale také přetrvávající neochota některých států evropský trh hlouběji propojovat.
Evropské radě letos předchází dosud nevídaná smršť dopisů vrcholných politických představitelů, kteří se snaží ostatním předestřít, s čím na setkání pojedou a co je pro ně důležité. Český premiér Andrej Babiš apeloval na ostatní šéfy zemí EU kvůli emisním povolenkám a cenám energií. Ministři financí z šesti největších ekonomik Evropy zase vyzvali ostatní státy k aktivnějšímu přístupu v otázkách sjednocení evropského trhu.
Do korespondence se rozhodla zapojit také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která v dopise zdůrazňuje nutnost rychlé reakce a nastiňuje hlavní priority summitu, ale také se snaží uklidnit obavy z dopadů na evropskou ekonomiku. Dopis má redakce k dispozici.
„Naší první prioritou zůstává bezpečnost našich občanů, členských států i partnerů a musíme vyslat jasný signál, že posílíme veškeré diplomatické úsilí směřující k deeskalaci. Zároveň jsou dopady na naše ekonomiky a průmysl stále výraznější. A pokud konflikt potrvá, musíme být připraveni na další. Naše reakce musí odpovídat závažnosti hrozeb, kterým čelíme,“ napsala nejmocnější politička EU.
Von der Leyenová v dopise zdůrazňuje především dopady rostoucích cen energií, které znovu prohlubuje konflikt na Blízkém východě – především u ropy a plynu.
Zároveň ale upozorňuje, že Evropa musí řešit i strukturální problémy své ekonomiky, pokud chce obstát v globální konkurenci. Vedle energetiky se proto věnuje i projektům, které mají posílit jednotný trh. Patří mezi ně například takzvaný 28. režim, jenž má firmám umožnit podnikat napříč Unií podle jednotných pravidel.
Povolenky pod tlakem
Významnou část dopisu věnuje také systému emisních povolenek ETS, jehož dopad na ceny energií bude jedním z témat summitu. Evropská komise ale nepočítá s jeho zrušením, spíše s úpravami, které mají omezit výkyvy cen a zmírnit dopady na průmysl.
Předsedkyně EK připomíná, že od svého zavedení v roce 2005 pomohl systém ETS v Evropě snížit spotřebu plynu o 100 miliard kubických metrů, čímž přispěl k ochraně spotřebitelů před vysokými cenami. Systém je ale třeba přizpůsobit novým podmínkám.
„Evropská komise brzy přijme referenční hodnoty ETS s ohledem na obavy vyjádřené průmyslem. Zároveň předloží návrh na posílení takzvané rezervy tržní stability, aby mohla účinněji reagovat na nadměrnou volatilitu cen a krátkodobě udržovat ceny pod kontrolou,“vysvětluje s tím, že Komise zároveň urychleně pracuje na revizi celého systému s cílem nastavit realističtější trajektorii pro dekarbonizaci do roku 2030.
Zároveň je podle ní zřejmé, že je třeba při modernizaci a dekarbonizaci podpořit energeticky náročná odvětví. Komise podle ní bude v návaznosti na plánované vytvoření Banky pro dekarbonizaci průmyslu pracovat na rychlém přechodném nástroji financovaném z povolenek ETS, který se zaměří především na členské státy s nižšími příjmy.
Dodává, že balíček konkrétních opatření může přinést hmatatelnou a včasnou úlevu, aniž by byla v rozporu s dlouhodobými klimatickými a energetickými cíli.
Česko zasahuje
Slučování evropského trhu pro českou vládu se aktuálně nezdá být prioritou. Překážky, které si členské státy bez lepšího propojení vzájemně kladou, přitom odpovídají podle výpočtů Evropské centrální banky 44procentním clům na zboží a 110 procentům na služby.
Klíčovým tématem jsou podle Andreje Babiše ale právě zmiňované povolenky, které by nejraději dočasně pozastavil.
„Podporujeme italský návrh o zastavení uplatňování systému ETS1 na přechodné období. Ten systém historicky měl své opodstatnění, ale změnil se de facto na kšeftování těch, kteří nemají povinnost snižovat emise,“ uvedl na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády premiér ČR.
Podle europoslankyně Danuše Nerudové, která se podílí na legislativě k systému ETS2, italský návrh pravděpodobně nezíská podporu většiny členských států. Premiérka Giorgia Meloniová jej podle ní ani nepředjednala s ostatními lídry
„Vidím to spíš jako nějakou komunikační strategii vůči voličům, ke které se přidal nepřekvapivě i náš premiér, a ne konkrétní řešení. Kancléř Merz, který zmínil pouze prodloužení životnosti bezplatných povolenek, byl silně kritizován, takže debata na toto téma bude ještě hodně složitá a kompromisu nad řešením jsme v tuto chvíli daleko,“ dodává Nerudová s tím, že návrhy Komise jsou ale zatím obecné.
Nerudová i Babiš se shodují alespoň na tom, že je výkyvy cen povolenek potřeba řešit, což má Evropská komise v plánu. „Na základě předpovědi Komise je to úplně stejná situace jako v září 2021, kdy jsem navrhoval zastropování na 30 eur. Chceme vyjmout energeticky náročná odvětví ze systému ETS na přechodné období, takže za nás je to jediné rychlé řešení konkurenceschopnosti Evropě,“ myslí si Babiš.
Nerudová si není jistá, k čemu bude vytvoření dalšího kompenzačního nástroje v rámci ETS ve chvíli, kdy existuje Modernizační fond. Ten podle ní lze případně posílit a zlepšovat.
„Průmysl se spíše bojí, že nebude fungovat uhlíkové clo na hranicích, které má narovnávat podmínky vůči čínským konkurentům a má nahradit dnešní bezplatné povolenky v systému ETS. Na to by se Komise měla zaměřit, protože to může být velký problém pro naši konkurenceschopnost a znamenat ztrátu pracovních míst v regionech,“ dodává.
Teprve debata na summitu tak ukáže, zda se unijní státy dovedou shodnout na společném řešení, nebo zda zůstanou členské státy rozdělené podle svých priorit. Ukáže se také, zda se Česko připojí k zemím, které chtějí posilovat jednotný trh, nebo se omezí pouze na otázku emisních povolenek.
