Článek
V posledních týdnech se mnoho dějů koncentrovalo do zdravotních pojišťoven. Přesněji řečeno do jejich vedení. Stojí za to si to trochu rozebrat.
Koncem února byl novou a dosud nekompletní správní radou odvolán dlouholetý šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Pár dní předtím oznámil svou rezignaci (ke konci dubna) ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) David Kostka. Minulý týden byl nečekaně odvolán ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) Vladimír Matta.
Jedná se o tři největší české zdravotní pojišťovny. VZP zastupuje přes 6 milionů klientů, ZPMV 1,4 milionu a ČPZP 1,3 milionu. Dohromady tedy v posledních týdnech zažilo změnu ve vedení „své“ pojišťovny víc než 80 procent českých pojištěnců.
Příběhy ředitelských konců se psaly různě. Případy VZP a ČPZP se odehrály podobně. Správní rada náhle, bez předchozích debat, rozhodla o odvolání ředitele a rovnou na stejném zasedání vybrala šéfa nového. V případě VZP Ivana Duškova, Kabátkova dosavadního náměstka. V případě ČPZP se novým šéfem stal David Šmehlík, rovněž bývalý Kabátkův náměstek z dob covidu a blízký člověk ministra Vojtěcha. (Když se Vojtěch během svého prvního mandátu chtěl Kabátka zbavit, uvažovalo se na místo šéfa VZP právě o Šmehlíkovi, který měl podporu i od Andreje Babiše.)
V obou případech jaksi úplně zapadla představa, že do čela institucí s rozpočtem 300, respektive 56 miliard korun ročně by mohli být jmenováni ředitelé například na základě výběrového řízení. Argument „proč se s něčím takovým obtěžovat, když se to nemusí“ je neprůstřelný. Opravdu se to nemusí. Vedení je čistě odpovědností správní rady. Což v případě VZP znamená zcela přímý politický vliv, v případě zaměstnanecké ČPZP o něco menší, ale také nezanedbatelný. Rozhodně je těžké si představit, že by v čele takto velké pojišťovny stanul někdo, kdo by byl ministrovi zdravotnictví vysloveně proti srsti.
Ve „vnitrácké“ pojišťovně to celé proběhlo trochu jinak. David Kostka oznámil (byť pod tlakem) rezignaci a správní rada se rozhodla vypsat výběrové řízení na jeho nástupce. Zpočátku se mezi favority počítal právě Šmehlík, ale ten už zakotvil jinde.
Dalším favoritem je Kostkův dosavadní výkonný ředitel Otakar Smolík. Díky investigaci Seznam Zpráv ale vyšlo najevo, že si Smolík s Kostkou udělali z vedení pojišťovny docela nevkusný mzdový Klondike. Jak Kostka, tak Smolík pobírali zhruba o polovinu vyšší odměny než Zdeněk Kabátek, který rozhodně nebyl placený špatně a řídil pojišťovnu s pětinásobným rozpočtem a 4,5násobkem klientů. Výsledky výběrového řízení na šéfa ZPMV proto nelze v tuto chvíli odhadnout.
Situace v ZPMV je vážnější než u dvou dalších velkých ústavů ještě z dalšího důvodu. Už loni koncem listopadu nastal v pojišťovně manažerský exodus, když své funkce během jednoho týdne opustili ekonomický ředitel, ředitelka zdravotního úseku a personální ředitelka. Všechny funkce pod sebe shromáždil výkonný ředitel Smolík a personální situaci ve vedení pojišťovny se od té doby nepodařilo stabilizovat. Nový ředitel tak přijde do čela personálně vybrakované, nestabilní a ztrátové instituce.
Chaotická situace druhé největší pojišťovny má důležitý rozměr i v tom, že to měla být právě ZPMV, kdo vyřeší jednu z bolestí českého pojišťovenského systému, totiž dlouhodobě špatnou finanční situaci Vojenské zdravotní pojišťovny. Fúze obou „silových“ pojišťoven se ovšem odkládala tak dlouho, až se do finančních problémů dostaly i všechny ostatní pojišťovny, včetně „vnitrácké“.
ZPMV dlouhodobě hospodaří v červených číslech. Podle dat Ministerstva zdravotnictví zaznamenala od roku 2022 do roku 2024 kumulovanou ztrátu 2,1 miliardy korun. Podle dosud nezveřejněných dat o hospodaření pojišťoven, která mám k dispozici, se tato ztráta výsledkem za rok 2025 skoro zdvojnásobí – rok 2025 skončil pro ZPMV výsledkem minus 1,9 miliardy korun. Pro srovnání – podobně velká ČPZP má za léta 2022 až 2024 kumulovanou ztrátu 1,5 miliardy, k níž za rok 2025 přidá dalších 1,7 miliardy.
Vojenská pojišťovna, počtem pojištěnců zhruba poloviční, má za stejné období kumulovanou ztrátu 570 milionů, za rok 2025 přibude k této ztrátě jedna miliarda. Rok 2025 je prvním rokem za velmi dlouhou dobu, v němž ve ztrátě skončilo hospodaření všech sedmi zdravotních pojišťoven.
V takové situaci jsou úvahy o velmi složité fúzi dvou ústavů, které navíc spravují extrémně citlivá data příslušníků armády, policie či tajných služeb, velmi složité. Personální situace v ZPMV vybízí k úvahám, zda by fúze nemohla proběhnout opačným než původně uvažovaným směrem, tedy že by vojenská pojišťovna pohltila dvakrát větší ZPMV. Finančně jsou na tom mizerně beztak oba ústavy a „vojáci“ mohou nabídnout alespoň personální stabilitu.
Velké rošády ve velkých pojišťovnách mohou mít svůj hlubší smysl. Adam Vojtěch a jeho tým se netají ambicí provést ve zdravotnictví zásadní systémové změny, z nichž některé se bezprostředně dotknou i zdravotních pojišťoven. Ty by podle představ vedení ministerstva měly být samostatnější, politicky nezávislejší, soutěživější, pružnější, ale také odpovědnější za poskytování služeb svým klientům a za fungování zdravotnictví jako celku.
Nelze vyloučit, že staré managementy pojišťoven by podobným změnám zrovna neumetaly cestu, ba dokonce by mohly klást odpor. Není tajemstvím, že třeba Zdeněk Kabátek se ke změnám plynoucím z vládního programu i k jejich principům stavěl dost skepticky.
V tomto směru tedy může být personální zemětřesení v pojišťovnách pochopitelnou palebnou přípravou k prosazení jejich nové role.
K výměnám manažerů však dochází náhle, bez přípravy a většího vysvětlování. Odchod Zdeňka Kabátka byl vzhledem k jeho zásluhám vysloveně nevkusný, když se Vojtěch odvolával na tajemné zprávy o možné kriminální činnosti, které ovšem nemůže ani zveřejnit, ani komentovat. Odchod ředitele Matty z ČPZP nebyl vysvětlen vůbec a okolo konce Kostky a Smolíka v ZPMV je také víc mlhy než faktů.
Kdo české zdravotnictví sleduje pozorněji, mohl si všimnout ještě jednoho pozoruhodného momentu. Psal se listopad roku 2024, když Rada Kanceláře zdravotního pojištění (KZP) odvolala z čela servisní organizace zdravotních pojišťoven jejího dlouholetého šéfa Ladislava Švece. Důvody příliš vysvětleny nebyly, neoficiálně se ale vědělo, že to souvisí se Švecovou aktivitou na poli propagace zdravotnické reformy. Švec už v té době v pozici šéfa Kanceláře zdravotního pojištění vedl iniciativu Zdravotnictví 2030+ a těsně před svým odvoláním založil Platformu pro udržitelné zdravotnictví, v níž za reformním úsilím spojil široké spektrum důležitých aktérů.
Za tento „aktivismus“ si vysloužil odvolání z čela KZP po víc než 20 letech. Většinu v Radě KZP, která Švece odvolala, daly tehdy dohromady tři zdravotní pojišťovny a jejich šéfové – VZP, ZPMV a ČPZP. Po volbách se Švec stal Vojtěchovým náměstkem, jeho reformní návrhy prolnuly do programového prohlášení vlády a ředitelé všech tří pojišťoven končí.
Jestli jde v případě personálního zemětřesení ve zdravotních pojišťovnách především o přípravu na reformní kroky, nebo o vyřizování osobních účtů, se teprve ukáže podle dalšího průběhu změn. Dosavadní signály jsou smíšené. Kabátkův odchod (a nepřipravený výběr Duškova jako nástupce) mluví spíše pro variantu tvrdé odvety, nástup Šmehlíka do čela ČPZP by mohl nasvědčovat spíše přípravě na nové fungování.
Že by takto překotné personální změny v mnohamiliardových institucích měly být vedeny spíš politickými a koncepčními důvody než důvody osobními, snad není potřeba připomínat.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
