Začíná boj o referendum. Pohled do plánu, který má vyhovět všem

Umožnit lidem přímo rozhodovat o otázkách budoucnosti země se pokoušelo už více politických garnitur. Teď se celostátní referendum snaží zavést i vláda Andreje Babiše, jak se zavázala i v koaliční smlouvě. Najít kompromisní plán, který by vyhovoval všem, má pracovní skupina na Ministerstvu spravedlnosti. Jednoduché to nebude.

Není totiž jisté, zda se koaliční strany shodnou na hlavních parametrech lidového hlasování. Návrh bude muset uspokojit jak SPD, které by rádo velkorysé referendum o co nejširším okruhu otázek, tak i ANO či Motoristy, kteří jsou naopak pro omezenější variantu. Střet se dá čekat ohledně počtu podpisů ke svolání referenda i toho, kdy se má hlasování konat.

Seznam Zprávy popisují, jaké varianty jsou nyní ve hře.

Celostátní referendum bylo před volbami jedním z vlajkových témat SPD. Hnutí Tomia Okamury tlačí na to, aby šlo referendum uskutečnit poměrně snadno. Hranici podpisů pro jeho vyvolání chce tedy nejnižší. „Referendum by mělo být závazné a chceme hranici 100 tisíc podpisů. Švýcarsko je pro nás velká inspirace, je vždy dobré mít kostru, ke které pak můžeme vznášet připomínky,“ vysvětlil poslanec za SPD Libor Vondráček, který na návrhu spolupracuje.

Ve Švýcarsku k vyhlášení referenda stačí právě 100 tisíc podpisů. Minimální hranice účasti neexistuje.

Vondráček by zároveň rád viděl i nižší práh pro jeho vyvolání. Taková možnost plyne i z předběžných úvah ministra spravedlnosti za ANO Jeronýma Tejce. Ten sice říká, že na parametru ještě není shoda, ale i o této variantě se bude jednat.

„Je možnost, že by podpisů bylo potřeba výrazně méně, ale byly by autentické. Lidé by se například formou datové schránky nebo návštěvy pošty na CzechPointu nebo úřadu zaregistrovali k podpoře referenda. Tam je nejnižší možné číslo 50 tisíc podpisů,“ nastínil Tejc Seznam Zprávám. Nižší hranice pro vyvolání hlasování by podle něj vyžadovala větší přísnost na ověření podpisů.

Druhá možnost je vydat se standardnější cestou. Podpisy by se sbíraly stejně jako například před prezidentskou volbou. „Tam je to v zásadě bez ověření, bez toho, aniž by kdokoliv zkoumal, zda ten člověk existuje, či neexistuje. V takovém případě bychom logicky podpisů vyžadovali výrazně více,“ doplnil Tejc.

Jenže záměr s nižším kvorem pro vyvolání by mohl narazit u koaličních Motoristů. Ti jsou poměrně skeptičtí i vůči prosazení referenda jako takového. Považují ho za hlavní téma SPD, jako koaliční partner jsou o něm ale připraveni jednat. „Ale určitě ne, kdyby se SPD dál snažilo prosadit referendum týkající se členství v NATO a EU,“ vyzdvihla poslankyně za Motoristy Renata Vesecká.

Že by se referendum vztahovalo na vystoupení z těchto dvou organizací nebo na mezinárodní závazky celkově, je už podle všeho pasé. Koalice si to vyjasnila již při formulování programového prohlášení. SPD v tomto muselo ustoupit. Před volbami přitom trvalo na tom, že minimálně možnost rozhodnout v referendu o setrvání v EU je podmínkou pro účast ve vládě.

Motoristé jsou podle Vesecké pro výrazněji omezená referenda. „Rozhodně nechceme široce rozkročená. Jsme obecně zastánci spíše menšího počtu případů pro referendum,“ avizovala poslankyně, která by se měla za stranu tématu věnovat. Za Motoristy má v pracovní skupině pod Ministerstvem spravedlnosti, pověřené debatami o návrhu, sedět mimo jiné ředitelka odboru legislativy Zuzana Slováková, jak redakci sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Dále se jednání budou účastnit zástupci z ostatních stran koalice, za SPD například poslanec Jan Hrnčíř. Skupina, kterou dostal na starost ministr Tejc, se má poprvé sejít ve středu 18. března.

Vedle podpisové hranice k vyvolání lidového hlasování si strany budou muset vyjasnit i další pravidlo, podle ministra spravedlnosti Tejce dokonce o to důležitější. „Zásadní je vymezit, za jakých podmínek bude referendum platné a závazné. Navrhuji řešení podle vzoru existujícího modelu referend v obcích. Aby byl výsledek referenda závazný, musí být splněny dvě podmínky: nadpoloviční většina hlasujících musí hlasovat pro a zároveň tato většina musí tvořit alespoň 25 % všech oprávněných voličů,“ navrhl ministr.

Třenice v koalici mohou vyvolat i očekávání ohledně časového harmonogramu, kdy referendum zavést. SPD tlačí na rychlé schválení zákona, k jehož prosazení potřebují třípětinovou ústavní většinu ve Sněmovně i v Senátu. Podle hnutí má vstoupit v účinnost nejpozději od roku 2027, jak píše i ve svém politickém usnesení. „Do konce léta bychom chtěli mít návrh,“ řekl k tomu poslanec za SPD Vondráček.

Podle Tejce ale nejde o reálný plán. „Kdybychom nepotřebovali ústavní většinu, byla by platnost od příštího roku reálná. Můžeme na ten termín cílit, ale jsem realista, může to být až třeba od půlky příštího roku,“ řekl.

Aby měl zákon šanci projít ve Sněmovně a v Senátu, číslo pro svolání referenda bude muset být podle Tejce spíše vyšší, asi v řádu statisíců, aby našel i případné spojence v opozici. Babišova vláda má totiž ve Sněmovně 108 poslanců, ke schválení popsaného zákona jich potřebuje 120, hlasy opozice jsou proto nutností. A tam by patrně narazila právě s požadavkem na nízký počet podpisů potřebných ke svolání referenda.

Koaliční poslanci si myslí třeba na zástupce Pirátů. Jejich osmnáctičlenný poslanecký klub by jim početně stačil a strana má navíc sama referendum dlouhodobě v programu. Piráti jsou sice o návrhu s koalicí ochotni mluvit, zatím se jim však vize – a primárně ty z SPD – tolik nepozdávají. Mluví o tom, že by byli spíš pro vyšší kvorum pro vyvolání referenda. Podle poslankyně Pirátů Kateřiny Stojanové by mělo jít o statisíce občanů.

„Pro nás by to bylo průchozí jenom, kdyby byly naplněny parametry, o kterých my jsme hovořili od začátku. To znamená nesmí být umožněno hlasovat o otázkách změny Ústavy a mezinárodních smluv, tím pádem samozřejmě ani o našem členství v mezinárodních organizacích typu EU a NATO. Zrovna tak je pro nás důležité, aby šlo o akceschopný nástroj, který ale zároveň nebude nahrazovat parlamentní formu demokracie,“ popsala Stojanová.

Z klubu Pirátů pak zní i silný požadavek na to, aby byl návrh odpovídající dnešní době sociálních sítí. Obávají se třeba toho, že by referendum mohly ovlivnit cizí státy, jako je Rusko.

U ostatních opozičních subjektů se patrně vládním stranám bude hledat podpora složitě. Občanští demokraté jsou vyloženě proti. Starostové se staví skepticky. Podporují spíše institut místních referend, který už v Česku funguje. „Celostátní referendum má podle nás být jen opravdu výjimečným nástrojem. Je lehce zneužitelný zejména v mezinárodních a bezpečnostních otázkách,“ popisuje poslankyně STAN Michaela Šebelová.

Plány koalice, hlavně ty z dílny SPD, nesklízí sympatie ani u lidovců, byť jsou otevřeni jednáním. „V podstatě považuju za řešení to, jak je to dnes, tedy možnost ad hoc zákonem vyhlásit referendum, jako to bylo u vstupu do EU. Ale rozumíme tomu, co je v Ústavě, jsme připraveni se bavit o tom, zda zákon o obecném referendu do Ústavy nezakotvit,“ vysvětluje šéf strany Marek Výborný.

Výborný ale zároveň dodává, že lidovci mají přísné hranice, za které v debatách nepůjdou, a to u obsahu referenda i třeba potřebných podpisů pro vyvolání. Žádný návrh koalice prý ještě neviděli.

Koalici kromě jiného nenahrává ani aktuální rozložení sil v Senátu, kde má většinu opozice. Na podzim po senátních volbách by se to ale mohlo změnit. Kdyby se vládním stranám povedlo dosáhnout na mandáty ve všech 27 volebních obvodech, kde si letos volí senátora, mohly by dospět v horní komoře k těsné většině.

Co se týká okruhu témat, ANO razí směr, že má jít primárně o celospolečenské otázky. „Měla by to být celospolečenská témata, stojí to dost peněz, asi půl miliardy. My jsme to zatím moc neřešili. Vzniká diskuze v EU ohledně zákazu sociálních sítí pro děti,“ zmínil Babiš například v jednom z videí na sítích koncem února.

Ve hře je třeba i hlasování o uzákonění eutanazie. „To je jeden z těch případů, kdy se to týká celé společnosti, a to by dávalo smysl. Umožnit hlasovat o otázkách, které se tolik nedělí na opoziční a koaliční agendy, ale je vhodné, aby politici respektovali vyjádření veřejnosti,“ míní Tejc.

Na této možnosti by se shodla i poslankyně Vesecká z Motoristů.

Podpořili by to i Piráti. „Dovedeme si představit například rozhodování o legalizaci psychotropních látek nebo marihuany, respektive o uzákonění eutanazie,“ říká Stojanová.

Ministr Jeroným Tejc míní, že by měl být okruh témat vymezen negativně, tedy předem v zákoně zanést, o čem se hlasovat nebude. „Mělo by to jít o všem s těmito výjimkami: členství v EU a NATO, základní práva a svobody, změna ústavy, státní rozpočet či ustavení osob do nějakých funkcí, individuální práva a povinnosti. To, o čem lidé chtějí rozhodnout, si mají formulovat sami,“ tvrdí ministr.

Obsahové vymezení ale může narazit u SPD. Hnutí preferuje, aby se v referendu hlasovalo o všech normativních právních aktech, které vydává parlament. Hnutí je ale podle vyjádření členů klubu ochotné k ústupkům, aby referendum aspoň v nějaké podobě prošlo.

Jako ústupek ostatním stranám by podle Libora Vondráčka mohlo zafungovat takzvané lidové veto, tedy mechanismus, kdy by občan neměl možnost sám něco navrhovat, ale pouze zastavovat věci, které projdou skrz parlament nebo vládu a které mu budou nejvíc vadit.

Tam vidí totiž potenciál dohody například s Motoristy.