Nejhorší scénář? Světová válka. Ekonomka rozebírá dopady konfliktu s Íránem

Válka proti Íránu a zablokování Hormuzského průlivu způsobily podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) nejhorší výpadek na trhu s ropou v jeho historii. Nejde ale jen o ropu a plyn: Ohrožení námořních cest může vyhnat vzhůru mj. ceny plastů, hliníku i potravin. Jaké ekonomické obtíže přináší a ještě může přinést nejnovější kolo konfliktu na Blízkém východě, probíráme v podcastu 5:59 s ekonomkou Janou Matesovou.

Hormuzský průliv - strategicky důležitá námořní cesta, kterou se na světový trh za běžných okolností dostává až pětina této energetické suroviny a ještě větší díl zemního plynu - je od České republiky přes čtyři tisíce kilometrů daleko. Přesto tamní dění zvyšuje ceny benzínu a nafty u zdejších čerpacích stanic - a v příštích týdnech to může pokračovat.

Apely amerického prezidenta Donalda Trumpa na ustavení mezinárodní koalice s cílem zablokovanou dopravní cestu znovu zprůchodnit se nesetkaly s valnou odezvou. On sám nakonec oznámil, že jejich pomoc nepotřebuje, ale zdá se, že žádné jiné varianty, jak tohoto cíle dosáhnout nemá. Experti se tak vesměs shodují, že ceny pohonných hmot dál porostou.

A může být i hůř. Jak v rozhovoru pro podcast 5:59 říká ekonomka Jana Matesová, která dříve zastupovala Česko u Světové banky, vždy je potřeba se nachystat na ten nejhorší možný, ale přesto realistický scénář. „V tuto chvíli to je třetí světová válka. Od roku 1962 jsme jí nikdy nebyli blíž a vlastně většina podmínek, které nastaly před minulými dvěma světovými válkami, je v tuto chvíli už splněná,“ varuje Matesová.

Hned ale dodává i dobrou zprávu: Většina lídrů vyspělých demokratických zemí si uvědomuje, jaká nebezpečí jsou s případnou další eskalací konfliktu spojena, a dělá, co se dá, aby se vojenské aktivity uklidnily. Ohrožení globální ekonomiky ostatně není ani v zájmu Izraele. Existují ale aktéři, kterým současný vývoj nahrává.

„Tím, kdo je probíhajícím konfliktem v tuto chvíli nejvíc posílený, je Rusko, kterému se ceny ropy zvýšily za měsíc o polovinu a jsou tak podstatně výš, než s čím Moskva ve svém rozpočtu na straně příjmů počítala. Čili to je největší dar, jaký Rusko mohlo dostat,“ říká ekonomka.

Vraťme se ale k dopadům zejména na evropský prostor: Ceny ropy sice v tuto chvíli rostou, ovšem ne tak dramaticky jako u předchozích velkých energetických krizí, které vyvolala nejprve koronavirová pandemie a následně vojenský vpád Ruska na Ukrajinu a kolektivní evropské rozhodnutí zbavit se závislosti na dodávkách ruských energetických surovin.

„Jestli se Hormuzský průliv přinejmenším zprovozní, řekněme, do Velikonoc, tak si myslím, že ceny ropy a plynu potom klesnou poměrně rychle,“ předpovídá Jana Matesová.

Ekonomka zároveň připomíná, že strategickou vodní cestou putují na světové trhy nejen fosilní paliva, ale také zhruba 13 % světových hnojiv včetně až 30 % močoviny, koncentrovaného dusíkatého hnojiva, které se ve světě používá vůbec nejvíc. „Používá se zhruba na polovinu celosvětové produkce a naprostou většinu produkce na severní polokouli, kde je teď osevní sezóna,“ vysvětluje.

„Pokud tedy ten konflikt neskončí velmi rychle, nebo pokud se aspoň nezprůjezdní Hormuzský průliv, bude nás čekat zvýšení cen zemědělských komodit - obilnin, olejnin i některých dalších, protože to, že hnojiva třeba za tři měsíce zase zlevní, už severní polokouli bude málo platné,“ dodává expertka.

Potenciál dalšího zvyšování cen s sebou nese i současné zdražení cen plynu. Topná sezóna je sice u konce, zásobníky však bude třeba doplnit, a pokud to bude za ceny, které jsou nyní na burze, promítne se to nakonec i do cen elektřiny.

„Je třeba říct, že ve spotřebitelském koši třeba u nás v Česku je podíl nákladů na energie, elektřinu a plyn, spojených s bydlením velký. Zhruba 25 % se vším dohromady, čili to by hodně ovlivnilo ceny,“ upozorňuje Jana Matesová.

A expertka nevylučuje ani možnost globální recese v případě, že by se konflikt v oblasti Perského zálivu prodlužoval a Írán eskaloval své útoky na americké spojence na Arabském poloostrově. „Nicméně jsme poučení (…), svět se přizpůsobí. Není to otázka tří měsíců, ale třeba i v průběhu jednoho roku můžeme být mnohem odolnější,“ uzavírá Jana Matesová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké další strategicky důležité vodní cesty s klíčovým významem pro globální ekonomiku se ve světě využívají, nebo jakým způsobem nynější krizi ovlivňuje probíhající přechod od fosilních paliv na obnovitelné zdroje energií. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.