Článek
Andrej Babiš v prvních sto dnech svého vládnutí cílí na oblasti, na které jako první mířila i vláda Roberta Fica na Slovensku nebo Viktora Orbána v Maďarsku – na státní správu, média, neziskovky, justici a boj s dezinformacemi.
„Politologie má takový hezký anglický termín democracy backsliding, do češtiny se to dá přeložit jako ústup liberální demokracie. Přesně na tyto věci se zaměřily i vlády Polska, Maďarska a Slovenska v minulých letech,“ popisuje politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Vláda hodlá zcela zrušit služební zákon a nahradit ho vlastními pravidly, s jejichž pomocí dostane úřady pod těsnější kontrolu a bude moci snadněji vyhazovat nechtěné úředníky. Pod přísnější dohled chce koalice dostat také neziskové organizace.
Změnit se má také jednací řád Sněmovny, a to tak, aby se omezily případné obstrukce. Financování médií veřejné služby má přejít do rukou politiků a část koalice se netají tím, že cílem je došlápnout si i na jejich obsah.
Naopak dezinformátoři mají dostat volnější ruku – vláda likviduje i ty malé pokusy boje s dezinformacemi i hybridními hrozbami, které zavedla minulá vláda. A ruší i to málo opatření, které mělo lidi chránit například před nenávistnými útoky.
Babišův stát
Jak se Babišova vláda chopila moci a obsadila důležité posty, jsme podrobně popsali zde:
Na rozdíl od svých razantnějších kolegů ale Andrej Babiš postupuje „oklikou“. Řadu návrhů jeho koalice nepředkládá přímo, ale prostřednictvím poslanců. I když jde o důležité normy, jako je třeba jednací řád nebo služební zákon.
„Zásadní rozdíl je v tom, že na Slovensku nebo v Maďarsku to probíhalo rychle, viditelně a vláda za tím jednoznačně stála. Tady se někdy tváří, že s tím vlastně nemá nic společného, jde to poslaneckými iniciativami. Mně z toho vychází, že šance to prosadit je přece jenom o něco menší a taky by podoba změn nemusela být tak radikální jako ve zmíněných zemích,“ dodává Kopeček.
Babiš si tím mimo jiné dopředu testuje, jaká bude reakce veřejnosti. Když například občané prudce reagovali na návrh na omezení neziskovek, vzalo hnutí ANO zpátečku.
Nejdříve zástupci hnutí začali tvrdit, že vláda připraví kompromisnější návrh. Ani z toho ale nakonec nic nebude - ministr spravedlnosti Jeroným Tejc uvedl, že žádné sledování zahraničních vazeb neziskovek se nechystá.
„V ostatních zemích byly ty změny ideologické. Ale Andrej Babiš je pragmatický populista, který chce vládnout. Chce primárně moc jako takovou, nechce každý týden o víkendu na Letné 200 tisíc lidí,“ domnívá se Kopeček.
1) Ochrana úředníků? Seškrtat
Vláda v rychlém tempu chystá zrušení služebního zákona, které by jí umožnilo rychleji vyměňovat úředníky. Zaměstnávání úředníků chtějí přiblížit k běžnému pracovnímu poměru – vycházet by tak mělo prakticky ze zákoníku práce.
Služební zákon se přitom zaváděl právě proto, aby se s příchodem každé nové vlády neměnili experti na ministerstvech. A zajistila se tak kontinuita řízení úřadů. Babišova vláda i za stávajících pravidel do úřednických pozic zasáhla, pro příště chce mít ale ještě jednodušší cestu.
Služební zákon přitom zaváděla vláda, v níž sedělo i hnutí ANO. A konkrétně i dnešní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc a předkladatel nových pravidel Radek Vondráček (ANO). Teprve před rokem navíc začala platit flexi novela, která má také zajistit větší flexibilitu – ovšem zároveň ponechává záruky proti politizaci.
Vedle toho většina odborníků a úředníků popisuje, že hlavní problémy státní správy neleží v rychlosti propouštění, ale v podfinancování. To nový návrh zákona neřeší. Naopak – podle některých dokonce hrozí, že by si vrcholoví úředníci mohli finančně pohoršit. Vedle toho se o změny zajímá i Evropská komise, která tlačila na zavedení původního zákona, k čemuž se Česko už dříve zavázalo.
2) Tažení proti neziskovkám
Poradkyně premiéra Natálie Vachatová ve spolupráci s poslanci Jindřichem Rajchlem (SPD) či Radkem Vondráčkem (ANO) vypracovala návrh, který by zpřísnil pravidla pro fungování neziskových organizací.
Organizace či lidé se zahraničními vazbami by měli mít povinnost registrovat se v databázi, uvést seznam zaměstnanců, jejich pracovní náplň i veškeré vztahy se zahraničím včetně finančních toků. Při nesplnění by jim kromě pokuty, která i za drobnější administrativní pochybení začíná na milionu a končí na 15 milionech, hrozil „zákaz zahraničních vazeb“, nebo dokonce zrušení.
Autoři tvrdí, že zákon se má vztahovat pouze na politické neziskovky. Znění návrhu, na něž jako první upozornily Seznam Zprávy, to ale nijak nespecifikuje.
Zákon se nápadně podobá jednomu z ruských zákonů. Koalice dlouhodobě odmítá, že by šlo o „ruský zákon“, a argumentuje tím, že inspirací české normy je americký zákon FARA. Odborníci nicméně upozorňují, že ten je definován jinak.
Po odmítavé reakci veřejnosti premiér začal tvrdit, že tato verze neprojde a zákon připraví ministr spravedlnosti Tejc.
Ten ovšem v pondělí něco takového odmítl, žádný zákon o zahraničních vazbách nevznikne. Připraví se pouze vyhláška, která zajistí registr dotací pro neziskovky z veřejných peněz.
3) Došlápnout si na média
Vláda také slibuje výrazně proměnit fungování veřejnoprávních médií. Míří k němu postupnými kroky.
Koalice zatím představila první krok, který má zrušit povinnost platit poplatky pro seniory, firmy a nezaopatřené lidi do 26 let. Pro televizi a rozhlas to bude znamenat citelný propad příjmů v desítkách procent jejich rozpočtu.
Návrh bude zároveň obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Podle šéfa SPD Tomia Okamury jde o mezikrok před úplným zrušením poplatků, které má vláda v programovém prohlášení.
Na zrušení koncesionářských poplatků tlačí právě zejména SPD. Okamura chce, aby se média platila z rozpočtu a poslanci tak měli každý rok přímý vliv na to, kolik dostanou peněz. V ANO se spíš zasazují o nějaké méně přímé řešení.
Současná opozice rušení poplatků soustavně kritizuje. Na v pondělí představený plán například šéf STAN Vít Rakušan reagoval slovy, že je šílený.
Zatímco Motoristé a ANO prohlašují, že jejich záměrem je opravdu pouze změnit financování, SPD se netají ani kritikou obsahu vysílání. Jejich politici se opakovaně nechali slyšet, že z televize mají odejít některé tváře – Marek Wollner, Nora Fridrichová a Václav Moravec. To už se stalo, tlak na obsah vysílání ale zřejmě bude pokračovat.
4) Uvolnit ruce dezinformátorům
Zatímco média veřejné služby chtějí politici kontrolovat více, menší dohled má být nad lidmi, kteří šíří dezinformace, poplašné zprávy nebo nenávist. Současný kabinet totiž vykresluje boj s dezinformacemi jako omezování svobody slova. Aby k němu nedocházelo, zřídil dokonce již zmíněný post zmocněnkyně pro svobodu slova pro Natálii Vachatovou.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc ohlásil jako jeden ze svých prvních záměrů omezit stíhání za nenávistné projevy nebo šíření poplašných zpráv. Současné koalici se například nelíbí zvýšení trestních sazeb u verbálních trestných činů z předsudečné nenávisti, které byly spáchány skrze tradiční či sociální média.
„Chci vyslat jasný signál, že svoboda slova tu má být, je zaručena ústavou a to je třeba mít na paměti při uplatňování práva v jednotlivých případech,“ uvedl Tejc. Kabinet chce také hledat cestu, jak osekat nařízení o digitálních službách (DSA), které přikazuje velkým technologickým platformám mazat ze sociálních sítí nezákonný obsah.
Tejc zároveň pracuje na omezení čerstvě zavedeného paragrafu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Podle vlády hrozí, že paragraf někdo zneužije k selektivnímu trestání občanů s nepohodlnými názory. Kabinet ho původně sliboval zcela zrušit, na ministerstvu se ale nyní pracuje spíše na jeho zmírnění.
Nová vláda rychle zasáhla proti různým útvarům, které měly na starost krizovou komunikaci, boj s dezinformacemi nebo hybridní hrozby. Na Úřadu vlády obratem skončil odbor strategické komunikace státu.
Ministr vnitra Lubomír Metnar zase zrušil krizový komunikační tým, který koordinoval komunikaci státu v krizových situacích, třeba při povodních. Ministr zahraničí Petr Macinka pak zrušil odbor, který měl na starosti sankce a odolnost proti hybridnímu působení.
5) Konec „žvanírny“
Vláda Andreje Babiše také velice rychle přistoupila k plánu na omezení obstrukcí ve Sněmovně. Po tom dlouhodobě volají všechny strany, například bývalá koalice k tomuto kroku nikdy nepřistoupila. Paradoxně právě kvůli obavám z obstrukcí.
Hnutí ANO nyní vzalo starší návrh ODS a hodlá ho protlačit. Návrh omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh.
Nově by při schvalování programu každý poslanec měl právo na jednominutové až pětiminutové vystoupení a řečník s přednostním právem na nejvýše půlhodinové. V dalších dnech by poslanci musely stačit k představení navrhované změny programu dvě minuty místo nynějších pěti minut a poslanci s právem přednostního vystoupení deset minut.
Při projednávání samotných zákonů by pravidla pro vystoupení běžných poslanců platila stejná jako dosud. Omezení by se ale nově vztahovalo i na poslance s přednostním právem, zpravodaje předlohy a na zákonodárce, který přednáší stanovisko klubu. Jejich první vystoupení by ale mohlo trvat až půl hodiny.
6) Změny v justici
Ministr Tejc spěchá s plánem na změny v justici. Během pár měsíců chce předložit návrh na slučování okresních soudů. Podle jeho plánů by jich mělo zaniknout 20 až 30 procent.
Soudy si stěžují, že je ministr o záměru předem neinformoval, a obávají se, aby změny nezasáhly do jejich nezávislosti. Tejc uklidňuje, že mu jde pouze o úsporu na provozu a na některých postech, nikoli na počtech běžných soudců.
„Netuším, jak může sloučení dvou sousedních okresních soudů ohrozit jejich nezávislost. Soudci zůstávají, administrativa taky. Ubude jen dobře placených funkcionářů, správců budov, investičních techniků či bezpečnostních ředitelů. A někde se opustí draze udržovaná a vytápěná budova,“ říká na kritiku Tejc.
Na změny v soudech má navazovat i slučování nejvyšších státních zastupitelství. Jejich struktura odpovídá struktuře soudů. Jaké přesně plány se slučováním státních zastupitelství Tejc má, zatím není jasné. K tématu vzniká pracovní skupina.
