Hlavní obsah

WSJ: Írán vypálil balistické střely na 4000 km vzdálenou americkou základnu

Foto: Mohasseyn, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

aktualizováno •

Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník The Wall Street Journal neupřesnil, kdy Írán útok provedl.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník neupřesnil, kdy Írán útok provedl. Bílý dům ani britské ministerstvo obrany se k informaci podle agentury Reuters prozatím nevyjádřily. Později informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají íránské rakety větší dostřel, než dosud soudil Západ.

Jedna ze střel selhala během letu, zatímco druhou střelu se americké námořnictvo pokusilo zneškodnit raketou SM-3, podle WSJ však není jasné, zda ji zasáhlo. Deník tvrdí, že incident naznačuje, že Írán disponuje balistickými střelami s větším dosahem, než se předpokládalo.

Agentura Mehr napsala, že vyslání střel je významný krok, „který ukazuje, že dosah íránských střel je větší, než si nepřítel dosud představoval“.

Základna Diego García je jedna ze dvou vojenských základen na Čagoských ostrovech, z nichž mohou Spojené státy se svolením Británie podnikat „obranné“ operace v rámci války proti Íránu, píše Reuters. V minulosti USA základnu využívaly pro letouny, které prováděly vzdušné údery v Afghánistánu a Iráku.

Londýn v říjnu 2024 uznal svrchovanost Mauricia nad Čagoským souostrovím, a to po desetiletích sporů provázených rozhodnutími mezinárodních soudů. Dohoda s vládou Mauricia, s níž souhlasily i Spojené státy, umožní oběma velmocím používat základnu na atolu Diego García nejméně dalších 99 let. Americký prezident Donald Trump dohodu, kterou britský parlament ještě neratifikoval, opakovaně kritizoval.

Vojenská základna na ostrově Diego Garcia

Vojenská základna USA leží na atolu Diego García, který je největší a nejjižnější z Čagoských ostrovů. Zbylých asi šedesát ostrovů zdaleka nedosahuje takové důležitosti.

Pro Washington má základna zásadní strategický význam. Z ostrova dokážou monitorovat klíčové námořní trasy, kterými proudí víc než třetina světového obchodu a dvě třetiny dodávek ropy. Spojené státy jsou díky základně akceschopné v rozlehlé oblasti Indického oceánu, kde žijí téměř tři miliardy lidí.

Základna Diego García je stěžejní pro americké operace na Blízkém východě. USA ji využívaly po teroristických útocích z 11. září 2001 při válkách v Iráku i Afghánistánu, ale sloužila například i při loňských operacích proti jemenským rebelům Húthíům a Íránu.

Klíčovou výhodou základny je, že Spojeným státům umožňuje operovat v rozsáhlé oblasti, ale vojenské kapacity amerických nepřátel v regionu na jejich pozice na atolu Diego García nedosáhnou.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Foto: Šimon, Seznam Zprávy

Íránská balistická dvoustupňová raketa středního doletu Sadžíl 2

Doporučované