Bez důkazů bych nevystoupil, říká lékař, jenž odstartoval kauzu defibrilátory

Skandál tohoto druhu česká medicína dosud nezažila. Olomoucká fakultní nemocnice čelí podezření, že se na tamní kardiologické klinice falšovaly chorobopisy pacientů zařazených do mezinárodní klinické studie Profid Ehra, která zkoumá účinky defibrilátorů. A zároveň, že se tam tyto přístroje implantovaly pod kůži i lidem, kteří je nepotřebovali.

Na počátku všeho byl ostrý e-mail někdejšího primáře a zástupce přednosty kliniky Martina Hutyry, jenž loni v únoru na údajné podvody upozornil vedení nemocnice.

„Zásadně to ovlivnilo můj život, ale ničeho nelituji,“ popisuje pro Seznam Zprávy dopady kauzy Hutyra, jenž se nakonec rozhodl státní špitál opustit.

Odmítá nařčení, že kauzu odstartoval z vlastní zhrzenosti. Podle něj se vše mohlo odehrávat úplně jinak, kdyby se management nesnažil případ ututlat a okamžitě přistoupil k důkladnému vyšetřování.

Na možné nesrovnalosti kolem implantací defibrilátorů jste vedení nemocnice upozornil loni v únoru. Proč ne dříve, když jste byl dlouhodobě součástí vedení kliniky?

Vím, že tyto argumenty zaznívají, a to i ze strany ředitele nemocnice Romana Havlíka, že jsem byl dlouhodobě zodpovědný za veškeré medicínské procesy. Nicméně ve funkci primáře jsem byl poměrně krátce – asi 2,5 roku, od července 2022. A co je neméně důležité, moje odbornost se nepřekrývala s aktivitami implantačního týmu, který se věnoval defibrilátorům a kardiostimulátorům. Neměl jsem žádný důvod předpokládat, že by v této oblasti docházelo k pochybením.

Vy sám jste nikdy žádný defibrilátor nikomu neimplantoval?

Ne, nikdy. Jak říkám, nebyl jsem součástí implantačního týmu. Moje působnost byla v oblasti intenzivní kardiologické péče, zobrazovacích metod v kardiologii a problematiky plicní hypertenze, kterou jsem zaštiťoval a zároveň jsem byl vedoucím tohoto programu.

A proč jste na ty nesrovnalosti upozornil zrovna v tom únoru?

To všechno mělo nějaký vývoj a ty problémy rozhodně nezačaly až v únoru. To bylo jen vyvrcholení některých záležitostí, které se kumulovaly delší dobu. Začalo to už někdy v září roku 2024 neohlášeným auditem, který u nás realizoval Státní úřad pro kontrolu léčiv ohledně tří klinických hodnocení. Týkal se sice jiného tématu, ale upozornil na problémy, které se na klinice v souvislosti s klinickými hodnoceními vyskytují.

Pro mě osobně se klíčová událost odehrála v listopadu 2024, kdy jsem na službě přijímal pacienta pro akutní srdeční infarkt. Shodou okolností jsem zjistil, že je zařazen do klinické studie Profid Ehra. Zajímal jsem se, o jakou studii se vlastně jedná, a k mému překvapení jsem dohledal, že tento pacient v minulosti žádný infarkt myokardu neprodělal, přestože to bylo jedno ze zařazovacích kritérií pro účast ve studii. To mi připadlo krajně podezřelé.

A to byl ten startovací moment, kdy jste se o studii začal detailně zajímat?

Přesně tak. Začal jsem zjišťovat, jaké jsou přesně podmínky a kolik našich pacientů už ve studii je. Zaregistroval jsem také, že na klinice zrovna probíhá audit této studie, respektive účasti těchto pacientů. Dokumentaci k jednotlivým pacientům jsem postupně procházel a zjistil jsem, že u většiny z nich došlo k falšování.

Olomoucká nemocnice ale neustále zdůrazňuje, že nemocniční systém je naprosto v pořádku, že tam k žádným manipulacím s dokumentací nedošlo.

Je třeba si uvědomit, že dominantní problém nebyl ve zpětném vstupu do elektronické nemocniční dokumentace. To ani není dost dobře možné, protože jakýkoliv zpětný vstup zanechává digitální stopy. To, co bylo zfalšováno, byla papírová studijní dokumentace zařazených pacientů. Ta byla také podsouvána oněm zahraničním kontrolorům, kteří k nám kvůli studii přijeli na přelomu listopadu a prosince 2024 z Mnichova. Žádný problém nezjistili, protože dostali k dispozici pouze zfalšovanou papírovou dokumentaci, nikoliv přístup do nemocničního informačního systému. Neměli to s čím porovnat.

Takže když vedení nemocnice tvrdí, že nemocniční systém je v pořádku, říká pravdu.

Jen částečně. Ten zásadní problém je skutečně jinde, ale mám jednoznačný důkaz, že i v nemocničním systému bylo záměrně manipulováno s diagnózami. A kdyby si pan ředitel pořádně pročetl excelovou tabulku, kterou jsem mu už loni v únoru předal, tak by to z ní mohl také zjistit.

S přednostou kliniky a hlavním zkoušejícím v této klinické studii, profesorem Milošem Táborským, jste byl roky úzce profesně spojen. Kdy se vaše pohledy začaly rozcházet?

Naše pohledy se rozešly zásadním způsobem právě tehdy, když jsem přišel na manipulaci s pacienty ve studii Profid Ehra. Do té doby jsme vlastně neměli žádný průnik odborností, ve kterých bychom reálně spolupracovali. Z hlediska funkcí na klinice jsme spolu samozřejmě tvořili tým – on jako přednosta a já jako primář. Každý měl své kompetence, svou odpovědnost a nebyl důvod, abychom nebyli v symbióze. Mně ale nepříslušelo odborně vstupovat do problematiky implantační kardiologie, ačkoliv díky vzdělání a atestaci této oblasti nutně rozumím.

Na problémy ohledně studie Profid Ehra jste upozornil právě ve chvíli, kdy se výrazně zhoršily vztahy na klinice. Nešel jste proti přednostovi Táborskému z úplně jiných, čistě osobních důvodů?

Některé vztahové problémy na klinice skutečně začátkem loňského roku vygradovaly, ale to, že se to takto sešlo, byla souhra okolností. Šlo mimo jiné o problém s vykazováním neoprávněné přesčasové práce u jednoho technicko-hospodářského pracovníka, který jsme tehdy museli řešit. Došlo i ke konfliktu, který jsem vnímal i v osobní rovině – na základě jednání přednosty vůči vrchní sestře, které jsem považoval za neakceptovatelné a neprofesionální, došlo k jejímu přechodnému odvolání z funkce. Myslím si, že vedení fakultní nemocnice pochopilo, že tímto způsobem se personální problémy řešit nedají a do sporu zasáhlo.

To, že se toto všechno potkalo i s rozepřemi kvůli studii Profid Ehra, je pravda. Spolu to ale v žádném případě nesouviselo. Těžko bych v mé pozici mohl přijít s obviněním, že je zfalšovaná zdravotnická dokumentace a pacienti jsou do takto významné mezinárodní studie s obrovským dopadem do klinické praxe zařazováni neoprávněně, pokud bych k tomu neměl pádný a průkazný důvod. Kdybych si to celé vymyslel, profesně by mě to zlikvidovalo.

Loni zjara se po přednostovi Táborském, který rezignoval, vybíral nový, přičemž vy jste nakonec vybrán nebyl, ač jste v prvním kole uspěl. Byl byste nyní stejně kritický, kdybyste funkci přednosty tehdy získal?

Někteří lidé si skutečně myslí, že to celé je jen projev mé zhrzenosti, že jsem se tímto chtěl pomstít vedení nemocnice, ale já to vnímám úplně obráceně. Jsem přesvědčen o tom, že jsem tu funkci nezískal právě proto, že jsem chtěl problém řešit. Mé podněty, které směřovaly k řádnému vyšetření možného podvodu, nakonec ponechali bez povšimnutí a vybrali si kandidáta, který měl evidentně za úkol, aby tu „věc“ už dál neživil.

Ještě začátkem března roku 2025 jsem pořád věřil, že vedení nemocnice má ambici situaci ohledně implantací defibrilátorů ve studii Profid Ehra i v rutinních implantacích řešit. Nejprve jsme se skutečně dohodli, že bude realizován hloubkový interní audit, který nebude založen jen na individuálním zhodnocení, jak jsem ho předložil já, ale že k tomu budou přizváni i další odborníci. Nic z toho se nestalo.

Mimochodem, vedení nemocnice říká, že to, co jste jim předložil v excelové tabulce a na čem jste spolupracoval s kolegou z kliniky Janem Látalem, nelze označit za interní audit. Vidí to jen jako vaše subjektivní hodnocení.

Nevím, v čem by to mělo být subjektivní. Když přinesu řediteli nemocnice, vedoucí právního oddělení a statutárnímu zástupci jmenný seznam všech pacientů zařazených do klinické studie a u každého jsou uvedeny údaje, zda byl zařazen v souladu s předepsanými kritérii a zda existuje soulad se zdrojovou dokumentací, tak jde o zcela objektivní a snadno ověřitelné skutečnosti. A pokud přijdete s něčím takto explicitním za kýmkoliv ve vedení jakéhokoliv velkého podniku nebo organizace, navíc v postavení primáře, tak těžko může někdo tvrdit, že jde pouze o subjektivní pohled.

My jsme v našem nedávném textu zmínili i některé konkrétní případy. U jednoho pacienta zařazeného do studie měl být dodatečně dopsán údaj o prodělaném infarktu, přitom jej vůbec neprodělal. Profesor Táborský ale pro server iDNES namítl, že infarkt staršího data zjistili z jizvy na srdci a při pohovoru s pacientem dle typických příznaků.

Na to lze reagovat jednoduše. Národní koordinátor této studie zjevně nezná zařazovací podmínky. Pokud by si je pořádně pročetl, zjistil by, že infarkt myokardu je nutné prokázat způsobem, který zpravidla zahrnuje hospitalizaci a laboratorní odběry. Ty v tomto případě k dispozici nebyly a nebyly ani zaznamenány ve studijní dokumentaci. Stejně tak neobstojí obhajoba druhého vámi popsaného případu, kdy pacient dostal defibrilátor už pět dnů po infarktu. Ano, mohl k tomu být medicínský důvod, ale nebyla splněna další z podmínek zařazení do klinické studie.

Jeden z hlavních argumentů vedení nemocnice je, že opakovaně kontrolovalo zdravotní stav všech pacientů ve studii a nezjistilo žádné poškození zdraví.

Ale to není pravda. Mohu to prokázat. Ředitel nemocnice měl k dispozici podnět, že jeden z pacientů, který byl do studie zařazen neoprávněně a měl zfalšovanou dokumentaci, prodělal život ohrožující komplikaci vedoucí k rehospitalizaci. Tyto informace měl už v únoru loňského roku. Pokud tedy tvrdí, že u žádného z pacientů nedošlo k poškození zdraví, buď vědomě lže, nebo si nepřečetl mé podněty.

Ministerstvo zdravotnictví nyní oznámilo, že kvůli případu samo podalo trestní oznámení. Jak toto rozhodnutí čtete?

Já myslím, že je to dobrý signál. Vnímám to pozitivně.

Vy sám jste na ministerstvu nedávno byl. Zajímalo se vedení o případ aktivně?

V únoru jsem se obrátil přímo na ministra a požádal o schůzku, když jsem viděl, jak se k věci staví management nemocnice. A byl jsem rád, že si mě zástupci ministerstva vyslechli a seznámili se s mými podněty. To, jakým způsobem k tomu teď ministerstvo přistoupilo, je už jeho odpovědnost. Podle mě jednali korektně a vytvořili si vlastní názor. Určitě to nebylo jen na základě té mé schůzky.

Vedle studie Profid Ehra policie vyšetřuje i rutinní implantace defibrilátorů, což se jeví jako ještě závažnější případ. Myslíte, že kriminalisté mohou prokázat až stovky zbytečných zákroků, jak to nedávno uvedli v tiskové zprávě?

Věřím, že ano. Pokud žijeme v právním státě, není problém to ověřit. Existují poměrně jasná kritéria, kdo defibrilátor potřebuje. Samozřejmě je tu i šedá zóna, ale základní podmínky jsou poměrně přesně dané. Policie bude mít dostatek podkladů, aby to mohla objektivně posoudit.

Co by teď mělo udělat vedení fakultní nemocnice, aby uklidnilo situaci a obnovilo důvěru pacientů?

Myslím, že ten čas už dávno promeškalo. V tuto chvíli je pro mě nedůvěryhodné. Jediným řešením je rezignace.

Jak kauza ovlivnila váš život?

Opustil jsem práci, kterou jsem měl rád. Opustil jsem instituci, ve které jsem působil 25 let, od svých studií. Z vlastního rozhodnutí jsem změnil pracovní prostředí. Můj život to ovlivnilo zásadně, ale ničeho nelituji.

Redakce ke stejnému tématu požádala v minulých dnech o rozhovor i bývalého přednostu olomoucké kliniky Miloše Táborského, který je dalším klíčovým aktérem případu. Táborský to odmítl. „S ohledem na šetření policie nebudu v tuto chvíli poskytovat osobní rozhovory,“ uvedl.