Článek
V potravinářství obecně může trvat měsíce, než se zdražení ropy a plynu v dodavatelském řetězci přenese v cenách na konečné spotřebitele. Zároveň k tomu dojít vůbec nemusí, pokud se konflikt na Blízkém východě rychle vyřeší.
Zranitelnější jsou ale pekárny, které několikrát denně rozvážejí čerstvé pečivo do obchodů a v některých případech odebírají plyn za spotové, tedy aktuální ceny na trhu. Někteří pekaři už vyjednávají s maloobchodem o navýšení cen pečiva.
„Spočítali jsme si, že to pro nás při stávající ceně nafty bude 61 tisíc korun měsíčně navíc. To by se určitě muselo promítnout do cen pečiva. Nevypadá to, že by měla nafta v dohledné době zlevnit,“ počítá pražský pekař Richard Kabát z Pekárny Kabát.
O kolik by pečivo mohlo zdražit, předpovídat nechtěl, ale věří, že odběratelé vzhledem k vážné geopolitické situaci důvody akceptují.
Kdo nefixoval, trpí
Pekárny, které ceny energií nemají zafixované na delší dobu dopředu a jsou závislé na aktuálních tržních cenách, jsou v tíživější situaci.
„Drtí nás drahý plyn a nafta. Nakupujeme spotový plyn, protože byl nejvýhodnější, ale teď je cena na dvojnásobku. Energie nás stojí minimálně o statisíce korun navíc,“ popsal ředitel Jizerských pekáren Roman Kozák, jemuž současná situace připomíná energetickou krizi roku 2022.
Podle něj má konflikt na Blízkém východě další nečekaný dopad. „Do České republiky přestal proudit granulát k výrobě obalů, který pochází z ropy. Ceny obalů rostou asi o dvacet procent,“ uvedl a dodal, že firma má naštěstí zásoby na jednotky měsíců dopředu. „Myslím, že se to vymyká kontrole. Pokud to bude trvat ještě v dubnu, budeme potřebovat navýšit ceny,“ dodal.
Svaz pekařů a cukrářů ještě před týdnem uváděl, že pokud krize na Blízkém východě skončí do dvou až tří týdnů, nebude mít na pekaře a spotřebitele žádný dopad. Teď už tak optimistický není.
„Změny cen jsou hodně razantní a teď už je víceméně jasné, že se to začne propisovat do cen pekáren,“ předeslal šéf svazu Bohumil Hlavatý. Má za to, že větší komplikace mohou mít velké pekárny, které častěji využívají spotové ceny plynu a elektřiny.
Nizozemská burza TTF prodává jeden megawatt zemního plynu s dodáním v dubnu za 54 eur. Před začátkem války se cena pohybovala okolo 30 eur.
„Někteří velcí dodavatelé do obchodních řetězců už otevírají jednání o cenách. Ale myslím, že dříve se situace promítne do speciálních produktů malých pekáren, které prodávají napřímo,“ tvrdí Hlavatý. „Myslím ale, že zdražování nebude dramatické jako v roce 2022, můžeme se bavit o jednotkách procent. K nějakému navýšení bude muset dojít,“ řekl.
Nové ceníky už do řetězců podle dobře informovaného zdroje Seznam Zpráv Byznys rozeslala největší pekárna Penam. Ta je zcela závislá na objednávkách řetězců a ve svých provozech má vysokou míru automatizace a strojů.
Koncern Agrofert, kterému Penam patří, ale uvádí, že nové ceníky nejsou reakcí na aktuální situaci na Blízkém východě. „Vycházejí primárně z plánu pro rok 2026, konkrétně z očekávaného růstu mezd a vývoje cen klíčových komodit. Vývoj v krizových oblastech samozřejmě bedlivě monitorujeme, protože má přímý vliv na naše náklady, nicméně v tuto chvíli tyto zvýšené výdaje na naše zákazníky nepřenášíme,“ říká mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Pekaři v minulosti zpravidla uzavírali smlouvy o dodávkách na roční bázi s platností od ledna. To se však během covidu a v době vysoké inflace v důsledku války na Ukrajině změnilo. Dnes mají často smlouvy na čtvrt roku.
„Dáme tomu ještě dva, tři týdny a uvidíme, jak se energie a pohonné hmoty propíší do nákladů, abychom měli podklady k jednání,“ uvažuje ředitel pekáren Nopek z Vysokého Mýta Bohumil Štanglica. „Já to zatím neřeším, je to čerstvé a máme zafixováno. Ale je to zdvižený prst,“ glosuje situaci pekař David Frydrych z Říčan. Podle jeho názoru rok 2022 pekařům pomohl, protože po dohodě s řetězci konečně došlo k narovnání dlouhodobě nízkých cen pečiva.
Jan Šimek z JTZE varuje před unáhlenými předpověďmi, že zdraží potraviny. Podle něj ceny mohou jít oběma směry, u některých potravin, které je problém exportovat na Blízký východ, totiž může nastat přebytek v EU. Za problém pro zemědělství označil drahá hnojiva, která v případě dlouhotrvajícího konfliktu a jejich nedostatku mohou ohrozit vysoké výnosy.
Pistáciový monopol
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu zdražily také pistácie, které se tradičně pěstují především v Íránu, v malé míře také v Sýrii, Afghánistánu nebo Turecku a USA. Čeští prodejci nakupují především z USA, ani jim se však růst cen nevyhne.
E-shop Ochutnej ořech se kvůli prudkému nárůstu cen snažil předzásobit. Uvádí, že pistácie ve skořápce z USA zdražily od února do 16. března o 35 procent. Pistáciová jádra z EU zdražila z 38 na 50 eur za kilogram (z 929 korun na 1 222 korun), tedy o 32 procent.
Zvýšení cen nákladů kvůli válce na Blízkém východě.
„Zdražování nepřichází skokově, ale postupně s každou novou dodávkou. Firmy s dlouhodobými kontrakty zatím drží ceny, ale po vypršení se nárůst projeví plně. Dopravci e-shopům již zvedají palivové příplatky za balíčky. Tlak roste i na cenu plastových obalů (PP, PE), jejichž výroba závisí na ropě,“ říká Petr Voves, majitel e-shopu, jenž ročně prodá oříšky a další potraviny za více než 200 milionů korun.
Írán je také dominantním světovým producentem šafránu a významným exportérem datlí, fíků a rozinek. Na pistácie má Írán téměř monopolní postavení a zajišťuje okolo 90 procent světových dodávek.
„Obchodování s pistáciemi se zastavilo a všichni čekají, co bude dál. Zdražuje také doprava. Už před týdnem se nám ozvali kamionoví dopravci, že zvedají ceny o deset procent. Čekáme i na navýšení cen námořní dopravy,“ popsala Petra Vránová, ředitelka potravinářské firmy Alika, zaměřené na výrobky z ořechů a na sušené ovoce. Kontrakty má firma nasmlouvané dopředu a zdražit zatím neplánuje.
