Lidé si stěžují na digitalizaci Úřadu práce. Popisují bizarní problémy

V neděli odpoledne začátkem března přišlo Filipovi z Prahy upozornění, že se má v úterý dostavit na úřad práce.

„Připomínáme, že dne 10. března 2026 od 10:00 máte naplánovanou schůzku na úřadu práce,“ stojí v jednoduché zprávě, kterou má redakce k dispozici. Pro Filipa to bylo překvapivé, protože o schůzce nevěděl ani si žádnou nedojednával.

„Protože mám úřad práce kousíček, tak jsem si řekl, že tam zajdu. Paní se děsně divila, proč tam jsem, že žádnou schůzku objednanou nemám. Ještě to i hledala,“ říká Filip.

Systém si z nějakého důvodu sám vygeneroval a jemu poslal upomínku.

Mluvčí Úřadu práce ČR vysvětluje, že k podobným situacím ovšem nedochází v případě vyřizování supedávky. Filipův případ se týká evidence uchazečů o zaměstnání. „Klientská zóna Jenda nevytváří automaticky termíny osobních schůzek. Klient může obdržet výzvu k doložení dokumentů nebo jinou výzvu k součinnosti, ne však pozvánku na osobní jednání,“ říká František Bikár s dovětkem, že ve většině podobných situací se jedná o nedorozumění nebo nesprávnou interpretaci textu výzvy.

Pro zaměstnankyni úřadu práce to ale podle Filipa nebyla úplně neznámá situace. „Paní mi říkala, že Jenda (jde o název klientského systému Ministerstva práce a sociálních věcí, pozn. red.) si občas dělá, co chce. A že to zahlásí jako problém k řešení. Ale nebylo to, že by byla překvapená, že se jí něco takového stalo poprvé,“ zmiňuje Filip.

Ve výsledku to ale nebyla zbytečná cesta, rovnou si zde vyřešil záležitosti spojené s jeho evidencí na Úřadu práce.

Redakce Seznam Zpráv během března popsala konkrétní příběh paní Romany ilustrující, že náběh plně digitalizované superdávky skrze portál Jenda drhne. Konkrétně paní Romana řešila, že jí byla dávka zamítnuta, protože systém vyhodnotil, že nedodala ve lhůtě potřebné dokumenty. Ona je ovšem poslala.

V návaznosti na to redakce sesbírala další příběhy dokládající, že portál Jenda ještě není úplně odladěný a ve finále dostává klienty úřadů práce do potíží. Třeba tím, že je pozve na schůzku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí náběh superdávky u domácností, které čerpají dávky delší dobu, takzvaných starožadatelů, posouvá o tři měsíce se startem v červenci.

Mluvčí ministerstva Jakub Slavík už dříve uvedl, že systém nové dávky státní sociální pomoci představuje největší změnu v oblasti nepojistných dávek za poslední desetiletí.

„Prodloužené přechodné období má úřadům umožnit lépe zvládnout administrativní zátěž a snížit riziko chyb při převodu klientů do nového systému,“ říká mluvčí ministerstva Slavík.

Úřad práce také upozorňuje, že naprostá většina případů vyřizování dávek nenaráží na technické problémy. Ty se objevují podle mluvčího Františka Bikára jen ve zhruba jednom procentu případů. Podle dostupných dat bylo v lednu vyplaceno 28 900 dávek státní sociální pomoci.

Na chybu měl narazil i student David žijící na Plzeňsku. Na začátku listopadu zažádal o superdávku. Opět byla žádost zamítnuta, protože neměl doložit dokument. David se ho ale snažil doložit.

„Zkoušel jsem to víckrát a nikdy se mi to nepropsalo,“ popsal student. Nenechal to být, proti rozhodnutí se odvolal.

„V relevantním období byla aplikace Jenda technicky nefunkční, v důsledku čehož se mnou nahrané podklady nepropsaly do interního informačního systému správního orgánu. Tuto skutečnost jsem v době plnění výzvy nemohl vědět ani nijak ovlivnit,“ stojí v odvolání, které má redakce k dispozici.

Ovšem na posouzení odvolání David čeká už více než 30 dní, během kterých by měl úřad zareagovat. Student mluví o více než 50 dnech.

„V některých případech je nutné lhůtu prodloužit z důvodu doplňování podkladů nebo složitější skutkové situace. V evidenci se mohou objevit duplicity nebo podání, která formálně nejsou odvoláním. Dlouhodobě se míra odvolání pohybuje kolem jednoho procenta, což odpovídá běžné správní praxi a stabilní rozhodovací činnosti u dávek tohoto typu,“ reaguje mluvčí Úřadu práce ČR František Bikár.

Podle něj nedochází k tomu, že by se žadatelé na rozhodnutí úřadu aktuálně více odvolávali. Mluvčí označil objem odvolání za „stabilní“.

„Měli by mě vyrozumět, že to nebude do 30 dní. Ale vůbec nic, absolutně bez reakce. Když se dovoláte na infolinku, tak to nemá cenu,“ vysvětluje David.

I zde narazil na nedokonalost. Infolinku obsluhuje umělá inteligence, která má podle Davida sklon ukončovat telefonáty. „Když špatně zformulujete větu, tak ten asistent zahlásí, že je to interní chyba, a položí telefon. Představte si situaci, že vám zamítnou dávku, jste naštvaní, voláte na infolinku a musíte to pětkrát opakovat, než se dovoláte k člověku,“ říká David.

Dávku si v kalkulačce vypočítal na zhruba sedm až osm tisíc. „Jsou to citelné peníze a čekám na to už pět měsíců,“ líčí student.

Už třetí měsíc je ve velmi složité finanční situaci i čtyřčlenná rodina pana Jakuba z Jihomoravského kraje. V lednu se jim narodila dcerka, a protože Jakub pracuje v Rakousku, má rodina nárok na rodičovskou dávku v sousední zemi.

Nutnou podmínkou ovšem je doložit, že nečerpají rodičovský příspěvek ani přídavek na dítě, tedy dnes už superdávku, v Česku. A právě v tomto bodě na úřadu práce narazil.

„Měsíc co měsíc nám to chybí a bereme peníze z rezerv. Opravdu nám to narušuje rozpočet, když manželka nepracuje a ani nepobírá rodičovskou,“ říká David s tím, že mladá rodina z jednoho příjmu navíc splácí hypotéku.

Problém se ukázal být s potvrzením, že neberou superdávku. „Rakousko potřebuje zamítací dopis o rodičovské z České republiky, což nám vydali na místě. Ale také zamítací dopis o přídavku na dítě, tedy superdávce. Bez toho Rakousko nedokáže vypracovat rodičovský příspěvek. V Česku jsme byli několikrát i osobně na úřadu práce, nikdy jsme nepochodili,“ zoufá si otec. Na úřadu se prý vždy ocitne v situaci, kdy mu vysvětlují, že „záležitost posuzuje někdo druhý“.

Podle mluvčího Úřadu práce ČR Františka Bikára Česká republika s nástupem superdávky v říjnu 2025 přestala poskytovat rodinnou dávku, která by odpovídala někdejšímu přídavku na dítě. „Složka nazývaná bonus na dítě je pouze jednou z částí jednotné dávky státní sociální pomoci a nepředstavuje samostatnou rodinnou dávku koordinovanou podle právních předpisů Evropské unie,“ vysvětluje mluvčí. Tvrdí, že Úřad práce ČR standardně sděluje, že taková dávka v Česku není od října poskytována.

Jakub ovšem tvrdí, že to zkoušel různými cestami. Včetně klientské zóny Jenda, kde se zasekl. Portál měl žádost zamítnout se zdůvodněním, že nedoložili příjmy u dvouměsíčního dítěte. „Logicky jsme zadali, že žádné nejsou,“ říká Jakub.

Obecně přitom Češi vnímají digitální přístup ke státním službám pozitivně. Z nedávného průzkumu společnosti Bankovní identita, která provozuje stejnojmenné digitální ověření totožnosti, které mimo jiné využívá i portál Jenda, vyplývá, že 88 procent osob, které vyzkoušely online komunikaci ohledně dávek, preferuje tento způsob i do budoucna.

„Obecně platí, že záleží na typu dávky, u složitějších dávek lidé většinou potřebují dopomoc s žádostí od pracovníků úřadu,“ konstatuje Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.