Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hormuzským průlivem ještě nedávno proplouvalo 135 lodí denně. Provoz se sice kvůli hrozbě íránských útoků téměř zastavil, někteří rejdaři jsou ale ochotni plavbu úžinou riskovat, a jiní se s Teheránem dohodli na zvláštním povolení k plavbě.
O uplynulém víkendu se přes průliv dostal zatím nejvyšší počet plavidel od začátku konfliktu. Oněch 21 lodí ale jen těžko vykryje ztrátu dodávek, na kterých závisí řada odvětví ve všech koutech světa.
Drahá ropa se stále víc podepisuje třeba na cenách ve stavebnictví, kde hrozí nedostatek asfaltu či polystyrenu. Tlak ale roste i na zemědělce a potravináře, na které dopadá nejen zdražování paliv, ale i hnojiv.
Právě ta jsou v pořadí druhou nejdůležitější komoditou, která přes Hormuzský průliv putovala do světa.
Na tamní produkci močoviny či síry, které jsou pro výrobu hnojiv klíčové, spoléhaly zejména země v Asii a v Africe. Omezení dodávek ale vedlo k růstu jejich cen po celém světě.
„Pokud bude konflikt pokračovat, tlakové vlny z něj poputují napříč planetou,“ varoval Carl Skau ze Světového potravinového programu, spadajícího pod OSN.
Světový potravinový program varuje, že pokud válka s Íránem neskončí do poloviny roku a ceny ropy neklesnou, pak může akutní nedostatek potravin pocítit rekordní počet lidí. Zhruba 363 milionů.
Náhrada za dodávky hnojiv z Perského zálivu se navíc nedá sehnat rychle, a to i kvůli nedostatku volných kapacit.
Například Rusko, které má v jejich výrobě rovněž klíčovou roli, už omezilo jejich export a hodlá upřednostňovat domácí zemědělce. A kvůli soběstačnosti se tak vzdává i vidiny větších zisků, které by mu růst cen hnojiv na světových trzích přinesl.
Zatímco pro bohatší země znamená zdražení hnojiv zejména obavy z dodatečné inflace, pro chudší státy to znamená vyšší riziko hladomoru.
Mnozí farmáři by letos mohli dočasně přejít na méně náročné plodiny a konflikt s Íránem by se tak mohl odrazit i na dostupnosti některých potravin v příštím roce. Dotknout se to může například pšenice, rýže a kukuřice.
Zdražit mohou i léky, mobily nebo auta
Íránci ale zablokováním průlivu omezili i dodávky klíčových surovin pro výrobu léčiv. Ty z regionu odebírá například Indie, která pak do Evropy a USA dodává velkou část generik proti bolesti či antibiotik a vakcín.
Jejich akutní nedostatek by vzhledem k mnoha alternativním dodavatelům hrozit neměl. Vyloučeno ale není, že ceny některých léků porostou.
Uzavření Hormuzského průlivu se začíná podepisovat i na výrobě moderních technologií. Ze dne na den odpadla velká část dodávek hélia, využívaného při výrobě polovodičů.
Konflikt tak může mimo jiné vést i k dalšímu zdražování paměťových čipů – a tím pádem i mnoha druhů elektroniky, včetně mobilních telefonů a počítačů.
Válka na Blízkém východě dodatečně přispívá i k růstu ceny wolframu. Hodnota tohoto vzácného kovu stoupá už od loňska, zejména kvůli omezování jeho exportu z Číny, která těžbě wolframu dominuje. Od začátku úderů na Írán ale cena této komodity roste ještě rychleji. Oproti loňskému červnu je na sedminásobku.
Wolfram je kvůli svým vlastnostem důležitý ve strojírenství, zbrojním průmyslu anebo v pokročilé elektronice. Využívá se taky při výrobě některých dílů do spalovacích motorů.
Zablokování úžiny, která propojuje Perský záliv se zbytkem světa, je pro automobilový průmysl zásadní výzvou i z mnoha jiných důvodů. Zdaleka přitom nejde jen o rostoucí ceny ropy, které mohou ovlivnit nákupní a řidičské chování lidí po celém světě.
Samotným výrobcům totiž rostou náklady za suroviny a součástky, které nutně potřebují. Vedle již zmíněných čipů jde například o hliník. Země Perského zálivu jsou zároveň klíčovými dodavateli chemických produktů, které jsou potřebné při výrobě baterií do elektroaut.
Krize v regionu bohatém na ropu se tak může paradoxně odrazit i na cenách vozidel, která mají závislost na tomto fosilním palivu omezit.














