Článek
Je Bílá sobota. Věřící si připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Nočními obřady přechází Bílá sobota v nedělní Boží hod velikonoční, kdy křesťané slaví Kristovo zmrtvýchvstání. V minulosti v tento den domácnosti uklízely, připravovaly obřadní i sváteční pokrmy, lidé pekli mazance a velikonoční beránky, muži pletli z vrbových větviček pomlázky a ženy zdobily velikonoční vajíčka.
O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, s výjimkou pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu Slunce pak začíná velikonoční noc (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Název Bílá sobota zřejmě pochází od bílých rouch těch, kteří v noci přijali křest. Název může mít původ i v lidových zvycích uklízet a bílit v tento den před oslavou zmrtvýchvstání.
Bílá sobota je podle křesťanské tradice druhý den takzvaného velikonočního třídení (tridua). Zahrnuje večer Zeleného čtvrtka, Velký pátek, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži, Bílou sobotu, kdy byl uložen do hrobu, a nedělní Boží hod velikonoční a Ježíšovo zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky.
