Článek
Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů Kč), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině.
Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). V České republice se podle SIPRI výdaje snížily o 0,4 procenta na 7,1 miliardy dolarů (zhruba 147,5 miliardy Kč). V žebříčku zemí s největšími vojenskými výdaji tak Česko kleslo o jedno místo na 39. příčku, plyne ze zprávy.
Na prvním místě zůstaly s velkým náskokem Spojené státy, ačkoli se jejich vojenské výdaje snížily o 7,5 procenta na 954 miliard dolarů. Druhé místo obsadila Čína, která výdaje podle odhadů SIPRI zvýšila o 7,4 procenta na 336 miliard dolarů. Následovalo Rusko, kde výdaje vzrostly o 5,9 procenta na 190 miliard dolarů.
Podíl celosvětových vojenských výdajů na globálním hrubém domácím produktu (HDP) vloni vzrostl na 2,5 procenta z 2,4 procenta v předchozím roce. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od roku 2009. V České republice tento podíl podle údajů SIPRI činil 1,8 procenta.
V Česku se v posledních dnech vedou spory ohledně neplnění závazku vůči Severoatlantické alianci (NATO) vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP. Premiér Andrej Babiš v neděli na sociálních sítích uvedl, že Česko letos podle hodnocení NATO závazek nesplní a že ho v minulých letech neplnila ani vláda Petra Fialy. Zástupci minulé vlády jeho tvrzení o loňských výdajích odmítli. Podle Fialy loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP. Fiala odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Ta ale stále pracuje s odhady, které se budou upřesňovat. Že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo v NATO, dnes řekl i prezident Petr Pavel.
„Globální vojenské výdaje se v roce 2025 opět zvýšily, protože státy na další rok válek, nejistoty a geopolitických otřesů reagovaly rozsáhlými zbrojními iniciativami,“ uvedl analytik SIPRI Siao Liang. „Vzhledem k rozsahu současných krizí i k dlouhodobým cílům mnoha států v oblasti vojenských výdajů bude tento růst pravděpodobně pokračovat také v roce 2026 i v následujícím období,“ dodal.
SIPRI ve zprávě rovněž uvedl, že loňský pokles vojenských výdajů ve Spojených státech bude pravděpodobně pouze krátkodobý. Upozornil také, že mimo USA se vojenské výdaje vloni zvýšily o 9,2 procenta. Nejvýrazněji k tomu přispěla Evropa, kde se výdaje zvýšily o 14 procent na 864 miliard dolarů.
„Výdaje Ruska a Ukrajiny se ve čtvrtém roce války na Ukrajině dál zvyšovaly, zatímco pokračující snahy evropských členů NATO o znovuvyzbrojení vedly k nejprudšímu růstu výdajů ve střední a západní Evropě od konce studené války,“ píše SIPRI.
Ukrajina vloni zvýšila vojenské výdaje o 20 procent na 84,1 miliardy dolarů. Jejich podíl na HDP tak činil 40 procent, zatímco v případě Ruska to bylo 7,5 procenta, odhaduje SIPRI. „Pokud bude válka pokračovat, budou se jejich výdaje pravděpodobně dál zvyšovat i v roce 2026,“ uvedl analytik SIPRI Lorenzo Scarazzato. „Příjmy Ruska z prodeje ropy se zvyšují a Ukrajina očekává peníze z velkého úvěru od Evropské unie,“ dodal.
Příjmy Ruska z prodeje ropy v poslední době podporuje konflikt na Blízkém východě, který vedl k výraznému růstu cen této suroviny. Členské státy EU minulý týden definitivně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že první tranši získá Kyjev ještě v tomto čtvrtletí.
Dnešní zpráva SIPRI ukázala, že celkové vojenské výdaje 29 evropských členů NATO vloni dosáhly 559 miliard dolarů. Minimálně dvě procenta HDP činily tyto výdaje u 22 evropských členů NATO, píše SIPRI s odkazem na svou metodiku výpočtu.
Vojenské výdaje evropských členů NATO vloni podle zprávy rostly nejrychleji od roku 1953. Výrazný růst zaznamenaly například výdaje v Německu a v Polsku. V Německu se výdaje zvýšily o 24 procent na 114 miliard dolarů, v Polsku o 23 procent na 47 miliard dolarů.
