Článek
Farmáře znepokojují ceníky, které jim pravidelně zasílají výrobci a distributoři hnojiv. Minerální hnojiva totiž po útoku na Írán a následném přiškrcení námořní dopravy v Hormuzském průlivu prudce zdražila.
Přes Hormuzský průliv proudí až třetina světového obchodu s hnojivy. Minerální hnojiva podle Zemědělského svazu tvoří 10 až 20 procent všech nákladů v závislosti na druhu plodiny, u obilovin a řepky dokonce ještě více. Dalších 10 až 20 procent nákladů pak představují pro zemědělce náklady na naftu. V součtu tak současná ropná krize zásadně míří na ceny potravin.
Na spotřebitele to sice zatím nedopadá, třebaže někteří politici zdražení jídla v příštích měsících považují za jisté. Inflace je ale teprve na začátku celého výrobně-dodavatelského řetězce - u farmářů.
Ekonomika farem se momentálně zhoršuje nejen vlivem drahých hnojiv, ale také v důsledku zdražení pohonných hmot, potřebných právě na jaře při polních pracích, a také kvůli propadu cen komodit, jako je pšenice, řepka či mák.
„Situace je úplně zoufalá. Hnojiva jsou tak drahá, že to zemědělci nejsou schopni akceptovat. A přitom zemědělské komodity se prodávají za ceny jako před třiceti lety,“ postěžoval si jeden zemědělec.
A jaká je souvislost mezi uzavřeným Hormuzským průplavem a hnojivy pro česká pole? Průlivem prochází přibližně jedna třetina přímého světového obchodu s hnojivy. Zdražuje také zemní plyn, který je klíčový pro výrobu dusíkatých hnojiv.
Kvůli konfliktu v Íránu stojí například největší závod na výrobu močoviny společnosti QatarEnergy a také několik fabrik na močovinu v Indii a Bangladéši. Močovina, vyráběná z amoniaku a oxidu uhličitého, patří k nejdůležitějším dusíkatým hnojivům a pro zemědělce je klíčová při výživě plodin. Ceny močoviny tak prudce vzrostly.
Írán a uhlíkové clo
Hnojiva tak ve výsledku zdražila o desítky procent. Srovnání ceníků distributora ZNZ Pelhřimov, které má redakce k dispozici od jednoho z farmářů, ukazuje, že ceny močoviny za pět měsíců do dubna vzrostly z cca 12 tisíc korun na více než 18 tisíc korun, tedy o 46 procent. Ledek amonný, zřejmě nejpoužívanější hnojivo, zdražilo z 8450 na 9900 korun, což je o 17 procent. Síran amonný zdražil o 32 procent.
Vedle geopolitické krize je důvodem zdražování hnojiv také zavedení uhlíkového cla CBAM od ledna 2026, řekl šéf Agro MJM Radomír Šmoldas. Distributoři totiž začali velmi brzy započítávat do ceny aktuální poplatek, který má vyrovnat výhodu výrobců ze zemí s mírnějšími emisními pravidly. „Uhlíkové clo zdražilo dovozy hnojiv do Evropské unie ze třetích zemí. Kvůli tomu se dováží méně a toho evropští distributoři využívají v cenotvorbě,“ řekl. Pro první čtvrtletí letošního roku je clo 75,36 eura (1849 Kč) za tunu CO2 vzniklého při výrobě v zahraničí.
Nyní je podle Šmoldase sice dostupnost hnojiv snížená, ale zatím se dá nakoupit u všech dodavatelů. „Tématem začíná být extrémní zdražení fosforečných hnojiv kvůli bombardování v Hormuzu,“ uvedl šéf firmy, která patří k významným tuzemským výrobcům a distributorům hnojiv.
Zemědělci jsou tak v kleštích. Na jedné straně nakupují vstupy jako hnojiva, pohonné hmoty nebo krmiva za zvýšené ceny, ale na druhé straně jsou nuceni prodávat levně. Třeba výkupní cena potravinářské pšenice je okolo 4500 korun za tunu, tedy téměř stejná jako v roce 2008, přičemž náklady jsou mnohem vyšší.
„Pro řadu podniků je to větší problém než samotné zdražení hnojiv,“ říká Procházka ze Zemědělského svazu. Scénář se trochu podobá době po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022, kdy zemědělcům enormně vzrostly náklady v důsledku energetické krize.
V něčem je však nynější situace zásadně odlišná. V roce 2023 měli zemědělci výborný rok a mnoho podniků se mohlo pochlubit rekordními zisky. Svět se totiž obával globální potravinové krize, kterou zažehne ruská okupace Ukrajiny, protože Ukrajina je považována za obilnici světa. Ale tehdejší scénář, kdy by zemědělci bohatě zpeněžili svou úrodu, je zatím v nedohlednu.
Data Českého statistického úřadu za 1. čtvrtletí ukazují meziroční propad cen zemědělců o 10,3 procenta. „Evropský trh je stále pod tlakem vysokých zásob, slabší poptávky a levnějších dovozů,“ vysvětluje Procházka.
Vedle cen obilnin a olejnin, které jsou velmi nízko už třetím rokem, se letos propadají i ceny mléka, na nichž ale řada středně velkých českých farem postavila svou ekonomiku.
Zemědělský svaz se obává scénáře, kdy se blízkovýchodní konflikt protáhne a ceny hnojiv a nafty budou stále vysoké. Potom totiž zemědělci zváží omezení hnojení, což se projeví při následující sklizni snížením výnosů, vyšší cenou potravin a omezením investic. V horším případě pak dokonce odprodejem méně výnosných částí svých farem.
To je však extrémní a možná přehnaný scénář. Momentální snížená poptávka po hnojivech je totiž spíše taktickým vyčkáváním farmářů na lepší ceny. Podle několika oslovených výrobců hnojiv se totiž většina zemědělců na jaro předzásobila ještě za staré ceny. Rozhodně tedy zatím nemají důvod zdražovat kvůli rostoucí ceně hnojiv.
„Dodatečné nákupy pro jarní aplikaci již budou jen omezené a projeví se jen u malé části zemědělců, kteří odkládali nákup hnojiv ať z finančních, nebo jiných důvodů,“ sdělil Seznam Zprávám manažer společnosti Yara pro Českou republiku Pavel Janík. Yara patří k významným světovým výrobcům hnojiv.
Také společnost Agrofert, která dusíkatá hnojiva vyrábí v závodech Lovochemie, Duslo a LAT Nitrogen, uvádí, že zemědělci mají na aktuální sezónu z větší části nakoupeno, otázkou je tedy podzim a další rok.
Podle Pavla Janíka omezování hnojení nehrozí, protože spotřebu farmáři snižovali už na jaře a další úspory by se jim mohly vymstít. „Případné snížení hnojení, které by mělo dopad na snížení výnosu v intenzivním způsobu pěstování plodin, je pro zemědělce ekonomickou sebevraždou,“ je přesvědčen.
