Článek
„Zakládáme expertní týmy a začleňujeme třeba i lidi, kteří museli z politických důvodů opouštět ministerstva. Snažíme se výrazně posílit naše odborné zázemí,“ shrnuje šéf Starostů Vít Rakušan, jak se chce jeho hnutí zalíbit voličům.
STAN je podle něj i dalších poslanců nabitý energií, kterou chce před podzimními komunálními a senátními volbami využít. Na „lízání ran“ po loňské prohře s Andrejem Babišem prý není čas. Starostové už vloni jako první představili stínovou vládu nazvanou kabinet budoucnosti. Ten pravidelně vyjíždí do regionů, aby byly jednotlivé tváře hnutí vidět.
„Den máme opravdu plný, vždycky podle toho, jakou agendu tam zastáváme. Já jsem proto byla třeba v intervenčních centrech nebo na OSPOD. Snažíme se také jezdit do měst, která nejsou vyloženě krajská, abychom skutečně byli v regionech,“ přibližuje poslankyně Barbora Urbanová, která má ve stínové vládě na starost „ochranu zranitelných“.
Rakušan bude co nejvíc v terénu. Díky vládě
Vedle kabinetu budoucnosti pořádají vlastní cesty po regionech i jednotliví poslanci. Exministr a první místopředseda STAN Lukáš Vlček například jezdí po firmách, europoslanec a další člen vedení hnutí Jan Farský pořádá debaty o evropských tématech a předseda Vít Rakušan od začátku roku vyjel na 27 výjezdů do obcí. Podobnou taktiku volilo minulý rok i hnutí ANO, kterému se setkání s voliči vyplatila.
Rakušan měl zatím nejvíce výjezdů po Středočeském kraji, kde se jemu i hnutí daří. Ostatní kraje ale vynechat neplánuje. „Vždycky jako středočeský poslanec dávám jeden týden střední Čechy a pak zase další týden jedu do nějakého kraje. Byl jsem už v Českých Budějovicích, v Ústí nebo v Brně. A pokud se nepletu, za týden bych měl mít výjezd do Moravskoslezského kraje,“ vypočítává.
Podobné tempo mu prý umožnili vládní poslanci. Konkrétně tím, že ho opakovaně nezvolili místopředsedou Sněmovny. STAN tak místo něj navrhl poslankyni Urbanovou a předseda má mít více času na věci, které jsou podle něj pro posílení značky zásadní.
„Vládní koalice mi teď dává čas na to, co jako opoziční politik potřebuji, musím dělat, dělám a budu dělat. To znamená objet tuhle zemi a bavit se s lidmi. Věnovat tomu asi více času, než kolik bych jako místopředseda Sněmovny měl,“ připustil například Rakušan ve svém podcastu Debrief.
Že je nutné budovat vlastní identitu, vysvětluje i lidem v regionech, kteří volají po sloučení opozice. „Volič na našem spektru je náročnější, nechce názorový monolit. Chce vědět, kdo chce euro, kdo podpoří zrušení služebního zákona nebo kdo stál u zrušení superhrubé mzdy,“ připomněl například spolupráci hnutí ANO a ODS v restauraci u Švejka v Benešově.
Zda tato taktika Starostům pomůže v nadcházejících komunálních a senátních volbách, se teprve ukáže. Už teď ale z průzkumů vyplývá, že podpora Starostů roste. V březnu se jim poprvé podařilo předběhnout ODS a s více něž 13 procenty se dostali na druhé místo. Hnutí ANO dál dominuje a udržuje si podporu asi třetiny voličů.
Ačkoliv trend potvrdilo více průzkumů, náskok před ODS je na úrovni statistické chyby. To si uvědomují samotní Starostové i politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity. „Neřekl bych, že jsou na tom lépe než ODS. Jsou spíš nastejno,“ upřesňuje.
STAN chce v regionech připomínat, že lépe nebude
Politolog také připomíná, že hnutí STAN má dlouhodobý problém svůj potenciál naplnit. Průzkumy bývají ke Starostům vlídnější než voliči u uren. „V podstatě vydělávají na něčem, co bych nazval ‚názorovou demokracií‘. A sice, že volič něco odpoví, jen aby měl klid,“ říká k tomu politolog Michal Pink s tím, že zatímco ODS je polarizující stranou, k hnutí STAN se voliči současné opozice spíše přihlásí.
„Čistě proto, že ví, že chce k volbám a koho volit nechce,“ dodává politolog. Na podobném principu podle něj v minulosti vzniklo i hnutí ANO. Paralelu s nejsilnějším vládním hnutím pak vidí i v tematické a ideologické neukotvenosti Starostů. Ta pak podle Pinka vede k tomu, že STAN nemá příliš velké „tvrdé jádro“, zároveň si ho lidé málokdy spojí s jasně danou agendou. A to i po čtyřech letech ve vládě.
Podporu si STAN drží v obcích do pěti tisíc obyvatel a v městech nad sto tisíc. Boduje u mladých a liberálně smýšlejících lidí, které plánuje udržet. Starostové by se ale chtěli zaměřit i na seniory či chudé regiony.
Seriál Seznam Zpráv
Seznam Zprávy mapují, jak se jednotlivé opoziční strany po prohraných volbách snaží zviditelnit. A před podzimními komunálními a senátními volbami „leští“ svou vlastní značku. Zatím jsme přinesli analýzu o dění u Pirátů, ostatním stranám se budou věnovat další texty.
„Teď nám zase v nějakém průzkumu připsali, že vedeme u lidí do 26 let. Skrze regionální témata a úspěšné starosty se ale můžeme zaměřit i na starší generace, protože i jim máme určitě co nabídnout,“ předestírá šéf Starostů Vít Rakušan. Vedle toho je podle něj důležité oslovit i méně zaryté voliče hnutí ANO, stejně jako ty, kteří k volbám na podzim nepřišli.
Politolog Pink ale upozorňuje, že oslovit část lidí, u které boduje hnutí premiéra Babiše, je celkově pro opoziční strany náročné až nemožné. „Voliči se prostě pohybují na té rovině opozice–koalice. Je to jako když otevřete knihu uprostřed. Lidé nepřecházejí mezi těmi půlkami, ale jen v rámci bloku,“ říká.
S tím do jisté míry počítá i Rakušan, zároveň ale podotýká, že právě v tomto ohledu by rád využil sílu Starostů v menších obcích. „Tam musíme hlavně připomínat, co tato vláda skutečně dělá. Ona nám totiž dává na zlatém podnosu témata, kterými ty lidi jako můžeme přesvědčit, že jejich populistické sliby nefungují,“ říká s tím, že životy ve vyčleněných lokalitách se podle něj v následujících letech nezlepší.
To následně vysvětluje třeba personálními škrty v Agentuře pro sociální začleňování nebo zrušením programu Zelená úsporám. „Tu využívali hlavně lidé v chudších regionech. Agentura se zase starala o začleňování v rámci škol, sociální programy, ale i o čerpání evropských peněz do regionů. Na to samotná města vůbec nemají struktury, kapacity. Situace je zoufalá a problémy pociťují i města, kde vládne ANO. Jen jejich starostové nesmějí být hlasití,“ míní Rakušan.
Nejen předseda, ale i výrazné tváře
Vedle výjezdů je podle Starostů důležitá i sebereflexe. Hnutí působilo čtyři roky ve vládě, z některých svých programových priorit muselo ale v průběhu let ustoupit. První místopředseda Lukáš Vlček si například nedávno postěžoval, že STAN měl být například průbojnější v otázce zdanění tichého vína.
Nedostatky působení ve vládě Starostové řešili i na víkendové ideové konferenci. „Tvrdá reflexe byla například vůči vedení školství,“ připouští Rakušan. Starostové vyměnili ve vládě hned tři ministry školství.
Ten první, Petr Gazdík, skončil kvůli kauze Dozimetr. Náhradník Vladimír Balaš pak v úřadu vydržel rok, než ho vystřídal Mikuláš Bek, který zase v čele resortu v roce 2023 čelil rozsáhlé stávce škol. Jeho počínání se tak propsalo do nálad voličů i do stínové vlády. Tváří pro školství je nově Jan Berki, čtyřiačtyřicetiletý poslanec, učitel a vysokoškolský pedagog.
Právě podobný přístup by se měl do budoucna, podle poslanců STAN, vyplatit. „Snažím se to vysvětlit kolegům, že je hrozně důležité držet si nějakou agendu, mít prostě svoje téma,“ potvrzuje Barbora Urbanová. Hnutí chce prý voličům nabídnout nejen silného předsedu, ale vyprofilovat i „tváře“, které si voliči spojí s danou problematikou.
Podle Urbanové je pak klíčové, aby se STAN zaměřil hlavně na sebe a nenechal se vtáhnout do politických válek a vzájemného osočování. Rakušan momentálně razí myšlenku, že by Starostové neměli hrát malicherné hry s vládou.
„Naši členové chtějí konstruktivní opoziční politiku, kterou děláme. Neříkáme, že nikdy nic nepodpoříme. Teď jsem avizoval, že cizinecký zákon, který jsem ze tří čtvrtin psal ještě já, určitě podpoříme,“ říká. To ale podle něj neznamená, že STAN nebude vystupovat tvrdě.
„Není možné se tvářit třeba u služebního zákona nebo veřejnoprávních médií, že je to normální a že tady budeme vést nějaký konstruktivní dialog. Tam prostě musí přijít ta opoziční práce. Ale umění je to kombinovat,“ myslí si Rakušan.
