Článek
V Česku se začnou zvětšovat školy. Alespoň tak to plánuje ministr školství Robert Plaga (ANO). Patří to k prioritám, které si vytkl jako cíl svého mandátu. V Česku má totiž polovina škol sto a méně žáků, což podle ministra i řady studií (např. zde) není ideální.
„Neznamená to rušení dostupného školství, ale efektivní řízení celku, aby to dávalo smysl z pohledu organizačního, administrativního a také ekonomického,“ vysvětluje svůj záměr ministr Plaga.
I nadále má platit, že každé dítě by to mělo mít co nejblíže do mateřské a základní školy, v případě malých obcí to znamená dostupný alespoň první stupeň, jako je tomu dnes. Nicméně každá škola už by nemusela být samostatným právním subjektem, plánuje Plaga.
Podle vize ministerstva by se tak měly spojovat malé školy napříč obcemi pod jedno vedení, ale s tím, že se nebudou zavírat budovy a školáci přesouvat z jedné obce do druhé. Nicméně už by každá škola nemusela odděleně řešit administrativu, výkaznictví, ekonomiku, správu nebo dotace, ale jen výuku dětí.
„Do budoucna nastavíme finanční mechanismus tak, aby se vyplatilo mít efektivní velikosti škol z pohledu jejich správy,“ dodává Plaga.
Bonifikovat se tak budou větší školy. Jakým způsobem, to ještě Plaga konkrétně neřekl. Jednou z možností, kterou popsal, je zvýhodnění větších škol přes takzvaný PHmax, tedy maximální počet hodin vyučování financovaných škole ze státního rozpočtu.
Jedině tak školy přežijí
Zatím jedinou takovou finanční motivaci prosadil bývalý ministr školství Mikuláš Bek (STAN), a to 20procentní zvýhodnění pro svazkové školy skrze rozpočtové určení daní v případě nepedagogické práce a provozu.
V tom tak bude Plaga na svého předchůdce navazovat a zmiňuje například společenství obcí, tedy novou formu jejich sdružování, což umožňuje školám sdílet náklady a služby. O podpoře spojování obcí do větších celků mluví ve své hospodářské strategii také vláda.
„Obce, které se pustí do spojování škol, se mají finančně zvýhodnit, protože takový krok má jisté transformační náklady. Mělo by jít o příjem samotného svazku nebo společenství obcí, aby nedošlo ke kanibalizaci těchto prostředků rozpočty obcí,“ popisuje analytik vzdělávací politiky Karel Gargulák z PAQ Research.
Mimochodem, v nedávno navržené novele zákona o obcích toto navrhuje upravit Ministerstvo školství. Tedy aby peníze za školáky z rozpočtového určení daní šly přímo svazku obcí, nikoliv obci, kde má svazek formálně sídlo.
Gargulák ale také upozorňuje, že nejde jen o motivaci, ale obecně také o jedinou šanci, aby školy v malých obcích do budoucna vůbec přežily. Česko totiž právě prožívá dramatický demografický pokles, loni se narodilo vůbec nejméně dětí v historii – 77 tisíc – a v některých obcích je propad opravdu strmý. Třeba v Ostrově na Karlovarsku se narodilo o polovinu méně dětí než před pěti lety, a to ještě nemáme plošně data z obcí za loňský rok, takže pokles bude ještě vyšší. Podobně na tom jsou třeba Vizovice ve Zlínském kraji, Rýmařov na Bruntálsku nebo Kraslice v Karlovarském kraji.
„Největší motivátor pro seskupování škol do větších celků je samotné jejich přežití v demografickém poklesu. A to hlavně díky obrovským úsporám ve vztahu k provozu a redukcím nejrůznějších duplicit v jejich činnostech. Pokud obce nechtějí dotovat školy skoro celým svým rozpočtem, tak je nutné vstupovat do společné správy škol,“ dodává Gargulák.
Důležitým argumentem pak také je, že jedině větší celky škol mají šanci se skutečně naplno věnovat výuce, aniž by ředitelé a učitelé museli velkou část svého času obětovat správě školy. Pouze ve větších školách a skupinách škol bude moct stát také do budoucna zajistit dostupnost potřebných pozic, jako jsou speciální pedagogové, školní psychologové nebo sociální pedagogové.
Musí to být dobrovolné, říkají obce
Navrhovanou formu zvýhodňování svazkových škol, kterých je v Česku zatím 13, ale například Sdružení místních samospráv ČR nevidí jako smysluplnou.
„Ve chvíli, kdy bude lépe financovaná svazková škola, tak mi to přijde diskriminující vůči obcím, které si drží zuby nehty svou malou školu. Za nějakých 16 let, co jsem v samosprávě, jsme dali do školy přes deset milionů korun, abychom nastavili nějakou kvalitu. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom chtěli najednou školy slučovat,“ říká místopředseda pracovní komise pro školství ve Sdružení místních samospráv ČR Jiří Černý (SLK), který je starostou Zlaté Olešnice na Jablonecku.
Zásadní pro něj je, aby fungovalo jasně nastavené financování, které zajistí udržení škol na malých obcích.
„Pro nás je zásadní, aby jakékoliv spojování bylo na dobrovolné bázi. Dlouhodobě bojujeme za nastavení spravedlivého financování školství, ale převod nepedagogických zaměstnanců na obce tomu dvakrát nepřidal. Protože ve chvíli, kdy samospráva nebude moct zabezpečit základní služby - a škola se školkou jsou jednou z nich -, tak bude docházet k vylidňování vesnic,“ dodává Černý.
Žádné legislativní stanovení minimální velikosti školy ministerstvo nechystá. Jedinou podmínkou tak zůstává ta, kterou prosadila minulá vláda. Pokud má běžná mateřská, základní nebo střední škola méně než 180 žáků a funguje v obci, kde není jedinou, nemůže od 1. ledna 2029 fungovat samostatně, ale sloučit se s jinou, pokud ji zřizuje obec.
K tomuto má ale jednu konkrétní výhradu Asociace ředitelů základních škol. Nastavené parametry se týkají totiž i situací, kdy jde o sloučení relativně velkých subjektů (např. ZŠ se 490 žáky a MŠ se 170 dětmi). Žádá proto ministerstvo školství o snížení limitu 180 dětí pro slučování u mateřských škol.
„Rádi bychom viděli, aby třeba u těchto větších mateřských škol bylo sloučení na dobrovolném rozhodnutí zřizovatele a školy. Spojujme tam, kde to má smysl,“ říká Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol, s tím, že by pak takový zřizovatel bral na sebe dofinancování nákladů, které v tomto případě vzniknou.
Seznam Zprávy se na tento požadavek ministra školství ptaly. Plaga ale nechce, aby finální rozhodnutí bylo na zřizovatelích. Na druhou stranu nechává otevřenou otázku ohledně minimálního limitu 180 žáků u druhé školy, pokud jde o mateřskou školu.
„U mateřských škol je nelogičnost současného zákona, schváleného Fialovou vládou, zcela zjevná. Jsme připraveni o tom vést debatu, přičemž upozorňuji, že i tady musí být systém nastaven efektivně a s ohledem na demografii,“ dodává Plaga.
