Článek
Pro velké školy to jsou statisíce korun. Pro ty menší desetitisíce. Přitom nikdo nepředpokládal, že by s úhradou výuky plavání měl být problém. Jenže Ministerstvo školství v polovině dubna řeklo, že nebude platit za lektory z plaveckých škol, a to se zpětnou platností od ledna.
„Všichni jsme byli připravení na to, že provoz bazénu a doprava půjde za zřizovatelem. Ale nepočítali jsme, že nepřijdou peníze na pedagogickou práci učitelů plavání, kterou dosud platil stát, protože ji po školách také vyžaduje,“ říká ředitel pražské Základní školy profesora Švejcara Ondřej Lněnička.
Přitom loni školy dostaly několikrát ujištění, že výuka plavání se bude nadále hradit ze státního rozpočtu. Ještě v lednu pak Ministerstvo školství potvrdilo ve svém zveřejněném doporučení k zajištění výuky plavání, že z prostředků státního rozpočtu lze platit jak pracovníka školy, ať už plavání vyučuje nebo jede se třídou do bazénu jako dozor, tak externího instruktora plavání.
Proč se tohle náhle změnilo, se Seznam Zprávy ptaly ministra školství Roberta Plagy (za ANO).
„Pokud se podívám, jak je napsaný zákon, tak hlavní kategorie výdajů, tedy provoz bazénu, doprava a pomůcky, se přenáší na zřizovatele s převodem ostatních neinvestičních výdajů. Jsem bytostně přesvědčený, že peníze, které dáváme na výuku plavání, jdou pak prostřednictvím PHmaxů,“ vysvětluje ministr školství Plaga. Zjednodušeně řečeno: PHmax je maximální počet hodin výuky hrazený škole ze státního rozpočtu.
V překladu řečeno, stát financuje výuku a v ní tedy mají školy výkladem ministerstva i peníze na plavání, které k tomu mohou využít už dnes.
„Pro školu naší velikosti je naprosto nereálné, aby výuku plavání zvládla interně, tedy aby učili naši učitelé. Propočítával jsem si, že by to znamenalo na jeden turnus pro naše děti osm až deset lidí, kteří by museli jet s nimi, nehledě na to, že se do žádného bazénu jen tak sami nedostaneme,“ dodává Lněnička, že jsou tak odkázaní na služby plaveckých škol, jinak nejsou schopní povinnou výuku plavání zabezpečit.
Budeme platit. Tak nebudeme
Převod provozních výdajů škol ze státu na zřizovatele prosadil bývalý ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Nicméně jednou z výjimek, která měla jít i nadále za státem, byla právě výuka plavání.
„Stát bude nadále financovat služby pedagogického charakteru, tedy například plavání nebo přípravu na řidičská oprávnění a svářečské průkazy,“ uvedl loni v lednu ministr Bek.
Školy i zřizovatelé s tím takto počítali, navíc když zcela na závěr mandátu minulé vlády provedlo Ministerstvo školství mezi školami šetření, aby si zjistilo, kolik peněz bude každá na povinnou výuku plavání potřebovat. Ministerstvo ale už pod novým vedením Roberta Plagy rozhodlo, že prostředky školám nepošle.
„Samozřejmě chápu, že u škol byla nějaká očekávání daná předchozím vedením ministerstva. Netěší mě ta situace, ale je to takhle podle mě systémově správně,“ reaguje Plaga.
„Dotazník jsme vyplňovali, ale rozhodně jsme nečekali, že důsledkem bude ve finále škrtnutí prostředků na výuku plavání,“ překvapilo ředitelku ZŠ Stráž na Tachovsku Hanu Pilařovou.
„Nefér,“ reagují města
Školy ani zřizovatelé s takovým krokem v rozpočtech nepočítali. Peníze jim proto chybí. Navíc se o tom dozvěděli v dubnu s tím, že změna platí ale už od ledna.
„Přijde mi to neuvěřitelně nefér, protože žádnou takovou informaci jsme ani náznakem dopředu nedostali. Budeme tuhle nečekanou změnu samozřejmě s našimi školami řešit, ale je smutné, že náklady na vzdělávání přenáší stát na městskou část,“ říká za Prahu 6 její místostarostka Mariana Čapková (Praha sobě).
Ta zároveň doplňuje, že nejde jen o výuku plavání, ale třeba i podpůrné pozice ve školství.
„Rozhodování a komunikace Ministerstva školství se nemění. Bylo to tak za Gazdíka, Balaše, Beka (bývalí ministři školství za STAN, pozn. red.) a teď znovu i Plagy. Ministerstvo něco tvrdí, pak to popře, protože politik rozhodne jinak, ale takhle se nedá fungovat,“ říká z pohledu Ostravy, která zřizuje více jak 50 základních škol, radní Andrea Hoffmannová (Piráti), která je čerstvě také poslankyní.
Výuka plavání na prvním stupni základních škol je povinná. Vyžaduje ji po školách stát, a to v rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin. O tom, v jakém bude probíhat konkrétně ročníku, rozhoduje ředitel. Obvykle se rozkládá do dvou po sobě jdoucích let.
Až do loňského roku Ministerstvo školství hradilo školám výuku plavání i v případě, že ji zajišťovala plavecká škola. To už od ledna není možné, peníze musí poskytnout zřizovatel nebo mají výuku převzít učitelé školy. Úhradu nelze žádat ani po rodičích.
