Článek
Celkem 68 dětí se hlásilo na pražskou Základní školu speciální Chotouňská. Muselo se tak losovat a štěstí mělo 7 dětí, které byly přijaty. Podobné to bylo na Rooseveltově, kde vylosovali 6 dětí ze 48. A i další pražské speciální školy musely ze zájemců losovat, pokud vůbec otevíraly zápis.
U speciálních škol to totiž nefunguje jako u základních, které otevírají zápisy každý rok. Pokud škole žádné děti nevycházejí, zápisy se nekonají. Takhle to bylo letos na speciální škole Starostrašnické nebo Bártlově.
„Je to o něco lepší než loni. Zůstává asi 15 dětí, které se ještě musí umístit. Vznikají nové třídy, takže přijatí by nakonec měli být všichni,“ popsal Seznam Zprávám ředitel Základní školy speciální Chotouňská Matěj Palatý, který má přehled o situaci napříč pražskými speciálními školami, jaký byl stav v druhé polovině dubna.
Loni byl přetlak ještě větší. Místo nemělo zprvu 38 dětí, nakonec se hledala místa pro 24 z nich, když si školy srovnaly seznamy, kde byly některé děti zapsané vícekrát. Téma se dostalo až na jednání pražského zastupitelstva, a to díky aktivitě rodin, které se spojily, aby na problém upozornily, o čemž Seznam Zprávy psaly.
Nebylo to úplně jednoduché, ale nakonec se místa našla. I letos hlavní město zaručuje, že všechny děti se dostanou.
„Problém je, že u značného počtu rodičů teprve čekáme na jejich rozhodnutí. Reálně tak místa máme, ale musí se nejprve uvolnit. Velmi děkujeme těm, co zareagovali rychle,“ vzkazuje pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Některé děti totiž blokují dvě i více míst, protože byly vylosované několikrát. Dokud rodiče nedají vědět své finální rozhodnutí, nikoho dalšího na uvolněná místa nemohou ředitelé přijmout.
„Loni jsme si říkali, že nám pomůže, když budou zápisy o dva měsíce dříve, ale nakonec to vypadá akorát na dva měsíce práce navíc,“ dodává Palatý.
Podle něj by pomohlo, kdyby běžel zápis elektronicky. Loni Praha informovala, že ho chystá. Nakonec se to ale směrem k letošku nepovedlo.
„Uvažovali jsme, že půjdeme formou elektronických předzápisů, které se používají na mateřských a základních školách v některých městských částech, ale nevýhodou je, že jde o nezávaznou věc,“ vysvětluje Klecanda s tím, že by se stejně muselo čekat na definitivní rozhodnutí rodičů v případě, že by byly děti přijaty na více škol.
Letos tak alespoň dávali rodiče souhlas s tím, že si mohou údaje ze zápisu školy s magistrátem předávat. Takže na rozdíl od minulého roku má město kompletní údaje o zatím nepřijatých dětech.
Zjednodušený přihlašovací proces, jaký funguje například u středních škol (samozřejmě bez přijímacích zkoušek), by vyžadoval změnu zákona. Asociace krajů k této změně vyzvala na začátku února.
Nová škola by byla potřeba
Základním problémem ale zůstává nedostatečná kapacita speciálních škol v Praze. Dětí, pro které je takové vzdělávání jedinou variantou, přibývá. K navyšování míst ve speciálních školách vyzvali loni radu hlavního města pražští zastupitelé.
„Otevřeli jsme dvě nové třídy v místě, kde byla dříve školka Jedličkova ústavu. Ta se přesunula do nové budovy,“ uvádí jeden příklad radní Klecanda.
Kapacity jsou napnuté také kvůli příchodu ukrajinských uprchlíků poté, co Rusko na Ukrajině rozpoutalo válečný konflikt.
„Nová speciální škola by rozhodně Praze slušela, což ukázal znovu i letošní zápis,“ říká ředitel ZŠ speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické Milan Černý.
Právě Diakonie na podzim otevřela novou část své speciální školy, a díky tomu se vůbec loni všechny děti vešly. Z roku na rok tady totiž mohla přijmout o 24 dětí víc. Stejně jako u dalších škol zmíněných v úvodu to ale znamená, že letos naopak nabírat nové žáky nemohla.
„Zápisy do první třídy jsme nedělali, protože máme plný stav. Přijímali jsme jen čtyři děti do přípravného stupně,“ dodává Černý.
Praha má tu smůlu, že je pod tlakem i ze Středočeského kraje, kde kapacity speciálních škol kolem hlavního města rovněž nestačí. Podobně jako u středních škol by tak Praha ráda zavedla spádovost, tedy že by přednost měly na pražských školách děti tady žijící.
Na rozdíl od středních škol, kde takový krok v podstatě není průchozí, u speciálních škol se Asociace krajů usnesla, že spádovost dává smysl a měla by se zavést.
„Mohly by pomoci také speciální třídy při běžných základních školách. V některých městských částech už takto vznikají,“ dodává ředitel Palatý.
