Článek
V polovině dubna se na ukrajinském bojišti odehrála scéna jako ze sci-fi filmu. Drony a roboty ukrajinské armády samy dobyly pozice, které držela ruská armáda.
„Okupanti se vzdali a tato operace byla provedena bez účasti pěchoty a bez ztrát na naší straně,“ popsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Úspěšná akce zaujala i premiéra Andreje Babiše (ANO). „Ministr obrany Jaromír Zůna mi slíbil, že budeme mít prapor robotů. Viděli jsme, jak roboti na Ukrajině porazili ruské vojáky. Děláme na tom,“ řekl Babiš v rozhovoru pro Deník.cz.
Čeští vojáci už dnes roboty používají například na odstraňování min nebo pro sběr vzorků. A jejich větší zapojení se podle generála Petra Milčického, který má na starost modernizaci armády, blíží.
„Jak se tyto technologie zlepšují, chceme je postupně do armády zavádět. Hodláme to dělat tak, že k bojovým útvarům začneme zařazovat různé robotické zbraňové systémy. To znamená, že by jednotka složená z lidí měla v sestavě například vozítka s kulometem či samopalem. A toto vozítko by dostalo za úkol někam jet, a pokud tam bude protivník, tak ho zlikviduje,“ vysvětlil Milčický pro Seznam Zprávy.
Rozhýbat inovace
Aby česká armáda nezůstala ohledně využití robotů, dronů nebo třeba umělé inteligence pozadu, vznikla na začátku roku na Milčického popud nová experimentální skupina se sídlem ve Vyškově.
Součástí nově formujícího se týmu budou nejrůznější experti, od odborníků na vojenské technologie přes právníky po ekonomy, a jejich úkolem bude testovat moderní technologie a postupy ještě předtím, než se armáda rozhodne pro jejich pořízení. Jak se totiž ukázalo na Ukrajině, spolupráce mezi vývojáři a vojáky je v moderním boji nezbytná.
„Budeme se zabývat hlavně věcmi, které ještě nejsou probádané a bojově prověřené. A nejde jen o testování technologií, ale třeba i o to, jakou optimální bojovou sestavu by měla mít jednotka, která bude chránit vojenskou leteckou základnu,“ přibližuje Milčický.
Generál Petr Milčický
Petr Milčický vede od podzimu 2022 Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany ČR. Kromě modernizace má jeho sekce na starost taky cvičení českých vojáků doma i v zahraničí. Milčický sloužil například u radiotechnického pluku nebo praporu elektronického boje. Má za sebou misi v Kosovu. Tři roky strávil v mezinárodním štábu velitelství NATO v americkém Norfolku.
Naplno začne skupina fungovat od ledna příštího roku, nejdřív je potřeba vyzkoušet, jaké experty je potřeba do týmu ještě doplnit. To má ukázat první úkol, který experimentální „jednotka“ dostane.
Ve druhé polovině letošního roku bude armáda testovat technologii s názvem Smart Shooter, tedy systém, který si voják instaluje na svou pušku a který mu pomůže přesněji zamířit na letící nepřátelský dron.
„Budeme ověřovat, jakým způsobem probíhá detekce cíle, jaký má systém dosah, jaký druh munice je k tomu nejefektivnější, jak funguje během rušení signálu. Budeme taky zjišťovat, jak je systém použitelný při větším počtu dronů,“ vypočítává generál Milčický.
Právě levné „sebevražedné“ bezpilotní letouny našly své významné využití ve válce na Ukrajině. Rusové jimi prakticky denně zahlcují ukrajinskou protivzdušnou obranu a útočí na civilní cíle po celé zemi. Hojně je také využívali Íránci při útocích na Izrael a další země Perského zálivu.
Už ne od stolu
Vznik experimentální skupiny je součástí generálovy dlouhodobější snahy rozhýbat zavádění inovací do české armády. Doposud se vojáci museli při psaní podkladů, co má Ministerstvo obrany koupit, spoléhat pouze na informace od výrobců nebo výzkumníků mimo armádu.
„Technologický rozvoj jde tak extrémně rychle dopředu, zejména v oblasti přelomových technologií, že udělat kvalifikovaný expertní odhad, co bude nejlepší a jak to bude nebo nebude fungovat, už prostě není možné dělat od stolu,“ říká k tomu Milčický.
V ideálním scénáři by to mělo podle generála probíhat tak, že vojenský experimentální tým danou věc vyzkouší v podmínkách blízkých reálnému boji, výrobce na základě připomínek vojáků svůj produkt upraví a armáda si ho od něj rovnou objedná. Zásadní je přitom možnost prototyp testovat v reálných podmínkách, upravovat ho a znovu testovat, aby splňoval přesně to, co vojáci potřebují.
Tomu ale zatím podle Milčického brání legislativa, a proto vojáci navrhli úpravu zákona o zadávání veřejných zakázek, která má tyto překážky odstranit. „Nyní je tam časová prodleva, kterou potřebujeme odstranit. Dnes máme možnost cestou veřejné soutěže poptat, co potřebujeme. Ale bude trvat třeba dva roky, než to dostaneme v sériové výrobě a v té podobě, kterou požadujeme. Kdybychom měli možnost po dovyvinutí prototypu dát zakázku rovnou tomu, kdo produkt vyrábí, tak bychom radikálně zkrátili čas,“ podotýká Milčický.
Kreativní Ukrajinci
Jasnou inspirací v rychlosti přijímání novinek je pro české vojáky ukrajinská armáda. „Ve válce na Ukrajině to funguje v řádu dnů. Když zjistí přímo v zákopech, že je s něčím problém, popíšou to a pošlou zpátky na výzkumné pracoviště. Tam vymyslí řešení a hned pokračuje sériová výroba v upravené verzi. A toho chceme dosáhnout, abychom měli i v mírovém stavu,“ doufá Milčický.
Ruské početní převaze vzdorují Ukrajinci od roku 2022 mimo jiné díky své vynalézavosti. Týká se to třeba kreativního využití malých civilních dronů, ze kterých udělali alternativu k drahým raketám a jejichž konstrukci a software neustále upravují podle zkušeností z bojiště.
Ruským bezpilotním letounům obránci čelí svými „lovci dronů“, tedy stroji, které je samy pronásledují a zneškodní.
Nedostatek munice ukrajinské armádě pomáhá řešit umělá inteligence. Jak nedávno Seznam Zprávám popsal zástupce generálního tajemníka NATO Jean-Charles Ellermann-Kingombe, díky AI dokážou Ukrajinci mnohem přesněji a rychleji zaměřit cíl, takže nespotřebují tolik dělostřeleckých granátů.
