Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) nepovažuje chystaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně za šťastný. Za vládu se ho nikdo nezúčastní. Premiér doufá, že akce nevyvolá střety mezi lidmi a nezatíží vztahy Česka s Německem. Řekl to ve středu novinářům při návštěvě Ostravska.
Letos v únoru, po setkání s bavorským premiérem Markusem Söderem v Mnichově, Babiš uvedl, že Česko bere chystaný sjezd jako občanskou iniciativu a akce pro českou vládu zatím není tématem, které by řešila.
Sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. „Není to šťastná záležitost. Zkrátka je tady ještě generace lidí, která se s tím v rámci této věci ještě nesmířila,“ uvedl Babiš. O postoji ke konání sjezdu debatovali v úterý několik hodin poslanci, pokračovat měli ve středu večer. Nakonec Sněmovna schůzi podle dohod klubů ukončila a postoj ke sjezdu ve středu poslanci neprobírali.
Koalice ANO, SPD a Motoristů v návrhu usnesení chce, aby dolní komora s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. Sněmovna by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. Opoziční řečníci v debatě uváděli například to, že od koalice jde o hledání vnějšího nepřítele, sjezd je podle nich součástí procesu usmíření.
Předák sudetských Němců Bernd Posselt ve středu zdůraznil, že se sjezd v Brně „samozřejmě“ uskuteční. Ve svém vyjádření zároveň kritizoval české hnutí SPD a německou stranu AfD, kterou před rokem německá tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. „Pravicoví extremisté drží pospolu, když jde o to být proti Evropě a proti smíření,“ uvedl Posselt. Spolupráci SPD a AfD označil za „absolutní pokrytectví“. Z české společnosti sudetští Němci podle Posselta dostávají velkou podporu pro konání sjezdu v Brně.
„Nikdo neočekával, že to celé bude procházka růžovým sadem,“ řekl Posselt v reakci na protesty, které chystaný sjezd sudetských Němců provází. „Proces smíření je v plném proudu, ale je vidět, že se ještě najdou odpůrci procesu smíření,“ dodal.
„Určitě nechceme, aby tohle nějak zatížilo naše vztahy s Německem. My se díváme do budoucnosti, pro nás je Německo strategický, ekonomicky nejdůležitější partner,“ řekl Babiš. Doufá, že celá akce se odehraje v klidu.
„Vztahy s Německem byly vyřešeny v minulosti, byla udělána jasná tlustá čára a nemá cenu jitřit staré rány,“ řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „My se díváme dopředu,“ dodal Babiš.
Politici bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Klaus Holetschek a Gerhard Hopp dnes označili usnesení, které navrhují v české Poslanecké sněmovně ANO, Motoristé a SPD, za špatný signál. Bavorská ministryně sociálních věcí Ulrike Scharfová stanici BR uvedla, že bavorská vláda podporuje dialog.
„To, že se česká vláda shodla na usnesení, které pořadatele Sudetoněmeckého sjezdu vyzývá k jeho zrušení, je politováníhodné a vysílá to špatný signál,“ uvedl Klaus Holetschek, předseda frakce Křesťansko-sociální unie (CSU) v Bavorském zemském sněmu. Podle něj navrhované usnesení neodráží pozitivní reakci české společnosti, kterou plán na konání sjezdu v Brně vyvolal. Sjezd je podle vysoce postaveného politika CSU „pozvánkou ke smíření vyslovenou českou stranou“.
„Teď je ten pravý čas a je to to pravé místo,“ poznamenal. Připomněl, že z iniciativy jeho frakce uvolnilo Bavorsko na podporu sjezdu 300 tisíc eur (7,3 milionu Kč). „Chceme dál stavět mosty a podporujeme živé bavorsko-české partnerství. K tomu je třeba na obou stranách odvahy podívat se na dějiny, a ne odvracet od nich zrak,“ dodal.
Holetschek, Hopp i Scharfová jsou členy CSU, jejímž předsedou je bavorský premiér Markus Söder. Už v únoru při návštěvě českého premiéra Andreje Babiše v Mnichově Söder řekl, že se patrně sjezdu sudetských Němců v Brně zúčastní. Jako bavorský premiér je patronem sudetských Němců, kteří jsou považováni vedle Švábů, Franků a Starobavorů za jeden z kmenů Bavorska. Svou účast na sjezdu potvrdil také spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt, který je rovněž členem CSU.
Na sjezd se chystají i přibližně dvě stovky zástupců německé menšiny v Česku. Chtějí představit své aktivity a tradice. V tiskové zprávě to uvedl Martin Dzingel, jednatel Shromáždění německých spolků v ČR, které sdružuje asi 20 spolků a podporuje síť 13 česko-německých center setkávání. Účast by mohla být ještě vyšší, podle sdružení ji však brzdí kritika, která se proti sjezdu vzedmula.
Úterní jednání ve Sněmovně provázely emoce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že vládní hnutí SPD udělalo ze sjezdu celospolečenskou kauzu a hnutí ANO na to naskočilo jako malé děti. „Vy jste tady do krve hájili zájmy sudetoněmeckého landsmanšaftu místo zájmů lidí, kteří umřeli v těch koncentrácích,“ prohlásil na adresu opozice šéf klubu SPD Radim Fiala. Dosavadní debata podle předsedkyně klubu ANO Taťány Malé ukázala, že na sjezd krajanského sdružení v Brně není vhodná doba, akce jitří podle ní emoce a otevírá rány.
Pořadatelé se sjezdem nadále počítají
Pokud poslanci přijmou usnesení vyzývající organizátory sjezdu, aby od akce upustili, vezmou jej pořadatelé festivalu Meeting Brno na vědomí a s o to větší péčí budou letošní ročník připravovat, řekl ČTK David Macek, spoluzakladatel festivalu Meeting Brno.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Před druhou světovou válkou žily v Československu více než tři miliony Němců, poté muselo odejít asi 90 procent z nich. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Zůstat směli jen antifašisté, lidé ze smíšených rodin nebo odborníci nezbytní pro hospodářství.
Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Dnes se k německé, případně kombinované národnosti hlásí zhruba 25 tisíc lidí.
