Proruské síly těží z chaosu. Klíčový soused Ukrajiny upadl do krize

Rumunsko prožívá nezvykle turbulentní dny. Zatímco hostí summit Bukurešťské devítky, tedy sdružení států východního křídla NATO, domácí scéna se propadá do politické krize, která by mohla otevřít dveře krajní pravici a proruským silám.

Dosavadní středová vláda minulý týden po hlasování o nedůvěře padla. Do chaosu tak upadla země, která je z pohledu konfliktu s Ruskem jednou ze strategicky nejdůležitějších v Evropě.

Rumunské vládě opozice i veřejnost dlouhodobě vyčítaly zhoršující se ekonomickou situaci. „Tento návrh na vyslovení nedůvěry je falešný, cynický a umělý,“ řekl končící premiér Ilie Bolojan před hlasováním o konci svého kabinetu. „Každá země by se v krizích měla snažit vládu konsolidovat, ne ji měnit,“ dodal podle serveru Politico.

Hořkost panuje zejména proto, že nejsilnější strana v zemi – sociální demokracie – se postavila proti své vlastní vládní koalici a spojením s opozičním krajně pravicovým Svazem pro sjednocení Rumunů (AUR) porušila loni uzavřenou dohodu. Tehdy se všechny prodemokratické parlamentní strany výslovně dohodly, že se budou společně stavět proti krajní pravici.

Právě ta by se ale s nynějším pádem vlády mohla dostat k moci.

Podoba příští vlády přitom nebude důležitá jen pro Rumunsko, ale i pro celou Evropskou unii. A to právě kvůli poloze Rumunska na východním křídle NATO. Špatná zpráva by to mohla být i pro Ukrajinu: Rumunsko je pro ni zásadní kvůli přepravě zbraní, ale i kvůli exportu obilí.

Lídr AUR George Simion se několikrát vyjadřoval na účet Ukrajiny velmi kriticky. Rád by zastavil pomoc napadené zemi a během své kampaně také žádal, aby Kyjev za již poskytnutou pomoc zpětně zaplatil. Navíc zpochybňuje, že by Rusko představovalo hrozbu pro NATO. Jeho strana v minulosti vystupovala také s územními nároky vůči Ukrajině.

Vývoj v zemi by zároveň mohl inspirovat i další evropské země, které se potýkají s rostoucí podporou krajní pravice.

„To, co se zpočátku jevilo jako technická aliance, se proměnilo v užší spolupráci. Sociální demokraté a AUR společně podepsali a vypracovali návrh na vyslovení nedůvěry a v tomto textu lze najít řadu prvků, které jsou mnohem blíže AUR než sociálním demokratům,“ popsal pro Seznam Zprávy politolog z rumunské Univerzity Babeș-Bolyai v Cluj-Napoca Sergiu Mișcoiu.

„Hovoří tam o vnitřní duši rumunského národa, kterou ohrožuje europeizace. A také připomínají či oživují jedno z hesel z 90. let: Naši zemi neprodáme. A to v souvislosti se státními podniky, které se chystaly vstoupit na burzu,“ dodává.

Podle Septimia Pârvu z rumunského think-tanku Expert Forum se dají činy sociální demokracie, která platí v zemi za jednu z nejzavedenějších stran, vysvětlit snahou udržet alespoň nějakou relevanci. V průzkumech totiž právě tradiční strany od voleb na konci roku 2024 jasně upadají.

„Když se podíváte na to, jak se chová PSD a jak často spolupracuje s AUR, není ta hranice mezi proevropskými a extremistickými silami tak jasná. Jejich současná spolupráce v podstatě ukazuje, že se od sebe nijak podstatně neliší. Nejde je už vnímat jako tak odlišné a oddělené,“ vysvětluje.

Stejně tak je ale podle něj mylné se dívat na AUR jako čistě antisystémovou. „AUR postavila celou svou kampaň na boji proti systému. Nicméně PSD je ten systém. Otázka tedy zní: Jak antisystémoví jste, když spolupracujete s PSD na svržení vlády?“ podotýká Pârvu.

AUR ale v Rumunsku získává stále více voličů. A experti předpokládají, že kdyby se konaly předčasné volby, s přehledem by zvítězila.

Když se ale v minulosti rozpadaly vlády – a je třeba zmínit, že to bylo častěji, než je v Evropě běžné –, k předčasným volbám se obvykle nepřistupovalo.

Lídr AUR Simion, který se už v roce 2025 v prezidentských volbách probojoval do druhého kola, se nyní staví jasně proti jakémukoliv návrhu, který by jeho stranu z nové vlády vyřadil.

V tom zároveň naráží na prezidenta Nicușora Dana, který dal jasně najevo, že nikoho z AUR nejmenuje, a vyloučil i konání nových voleb. Spolu s tím pak slíbil, že země bude pokračovat ve svém proevropském směřování, i když to krajně pravicová strana chce změnit.

To by ale mohlo narazit na nespokojenost občanů. „Existuje souvislost mezi zklamáním veřejnosti ze všech stran, které se dosud dostaly k moci, a skutečností, že krajní pravice zůstala jedinou antisystémovou silou. Současně AUR těží z mezinárodního vývoje, trumpismu, války s Ruskem a vnímaných slabostí Evropské unie,“ vysvětluje politolog Mișcoiu.

Zklamání z tradičních stran v Rumunsku pozoruje i Pârvu. „Lidé nevolili AUR nutně proto, že by věřili v to, co hlásá. Byli prostě unavení z PSD a PNL,“ popsal.

Rostoucí podpora strany podle něj vychází i z celkového naladění společnosti. „Rumunsko je poměrně konzervativní, pravicově orientovaná společnost. Není to poprvé, co se v této situaci nacházíme,“ dodává s tím, že i na přelomu tisíciletí se v druhém kole voleb o prezidentské křeslo ucházel politik z krajní pravice.

Spolupráce sociálních demokratů s krajní pravicí se setkala s obavami a kritikou také v Evropě, zejména v rámci skupiny Socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, jejímž členem PSD je.

Otázka ale je, jestli to bude mít nějaký větší vliv na budoucí jednání. Jak popsali pro SZ oba experti, nyní je na stole řada možných scénářů a není nadále jasné, zda nová vláda vznikne za několik týdnů, nebo měsíců.

Prezident nyní může opakovaně pověřovat kandidáty sestavením vlády. Každý navržený kabinet pak musí získat důvěru parlamentu. Pokud neuspěje, celý proces začne znovu.

Jak ale upozorňuje Mișcoiu, pro Rumunsko by bylo velmi nevýhodné, kdyby se nynější vládní krize přetavila ve větší spor s Evropskou unií.

„Rumunsko si nemůže dovolit rozbít svoje vztahy s EU a nemůže si dovolit ohrožovat získávání evropských zdrojů a finanční podpory. Může tu být samozřejmě silnější nacionalističtější smýšlení, ale nemyslím si, že by Rumunsko udělalo opravdové kroky k tomu, aby se od Unie více vzdálilo,“ uzavírá.