Článek
Miłosz Przepiórkowski a Mateusz Urban se vzali v Berlíně, Hanna Baka a Karolina Skowron-Baka na portugalské Madeiře. Patří k takzvaným víkendovým manželstvím, kdy stejnopohlavní páry odjíždějí z Polska do zahraničí jen proto, aby si mohly legálně říct ano.
Svatba v Berlíně, problém doma
Po návratu domů ale narážely na stejný problém: Polský stát jejich oddací listy odmítal uznat.
Úřady tvrdily, že přepis zahraničního sňatku do polských matrik není možný, protože polská ústava chrání manželství jako svazek muže a ženy. Právě článek 18 se během posledních dvou dekád stal hlavním argumentem odpůrců jakéhokoli právního uznání stejnopohlavních párů.
Páry se proto pustily do dlouhé právní bitvy. V té nakonec v případu manželů Jakuba a Mateusze Trojanových rozhodl až Soudní dvůr Evropské unie.
A právě tam přišel zlom.
Unijní soud loni v listopadu rozhodl, že Polsko musí vytvořit mechanismus, který umožní uznávat stejnopohlavní manželství uzavřená v jiných státech Evropské unie. Podle soudu totiž členské státy nemohou občanům komplikovat právo na rodinný život ani volný pohyb po EU.
Na verdikt následně navázala polská justice. Nejvyšší správní soud v posledních týdnech opakovaně nařídil matrikám přepsat zahraniční oddací listy stejnopohlavních párů do registrů.
„Jsem nesmírně šťastný. Po čtyřech letech soudních bitev budu moct svého manžela v polském právu konečně nazývat manželem,“ citovala organizace Kampaň proti homofobii Mateusze Urbana.
Tusk mezi progresivci a konzervativci
Pod tlakem rozsudků teď začíná ustupovat i vláda Donalda Tuska.
„Nastal čas rozhodnutí,“ prohlásil premiér před úterním jednáním kabinetu. Ten podle něj připraví nařízení, které umožní uznávání stejnopohlavních manželství uzavřených v zahraničí.
Ještě před několika lety přitom Polsko patřilo k symbolům evropského odporu vůči právům LGBT+ lidí. Za vlády konzervativců ze strany Právo a spravedlnost přijímaly obce a regiony usnesení o „zónách bez LGBT ideologie“. Řadu z nich zrušily kvůli diskriminaci skupiny lidí až soudy, případně hrozba ztráty unijních peněz.
Tuskova Občanská koalice ve volbách 2023 slibovala rychlou nápravu a zavedení registrovaných partnerství, jež v zemi dosud nejsou legální. Narazila ale na odpor konzervativních koaličních partnerů i některých vlastních poslanců.
Do parlamentu po průtazích zamířila výrazně osekaná verze zákona, která degraduje registrované partnerství na pouhou smlouvu u notáře. Pokud návrh vůbec projde, pravděpodobně narazí na odpor konzervativního prezidenta Karola Nawrockého.
Zřejmě i proto se Tusk LGBT+ lidem v Polsku v úterý omluvil. „Nakonec bych se chtěl omluvit těm, kteří se dlouhé roky cítili odmítaní a ponižovaní. Stát v této oblasti neobstál, trvalo to mnoho let,“ prohlásil.
Možný historický průlom ohledně uznávání stejnopohlavních svazků uzavřených v zahraničí ale provází zmatek.
Dva manželé, jedna kolonka
Polský stát totiž dosud s podobnou situací vůbec nepočítal. Matriky například technicky neumějí zapsat dva muže nebo dvě ženy do jednoho oddacího listu.
Problémů se zápisem je víc a řešení je zatím provizorní. To část LGBT+ aktivistů označuje za ponižující, protože dokument nebude odpovídat reálnému stavu.
„Nemůžeme přijmout oddací list, ve kterém budeme zapsáni v jedné kolonce a odděleni interpunkcí,“ reagoval Jakub Cupriak-Trojan, který se svým manželem vedl jednu z klíčových soudních bitev.
Úředníci matrik sami přiznávají, že stát improvizuje. „Jsme mezi kladivem a kovadlinou,“ citoval server OKO.press jednoho z nich.
Nový formulář ve středu představil ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski z Levice. Teď se čeká na podpis ministra vnitra. Samotný přepis zahraničního oddacího listu ale ještě automaticky neznamená plnou rovnost.
Nová podoba formuláře opisu zahraničního oddacího listu, která počítá se stejnopohlavními svazky.
Konec právní fikce
Polské soudy zatím neřešily, jaké konkrétní právní důsledky bude mít uznání stejnopohlavního manželství například v oblasti dědictví, daní, sociálních dávek nebo zdravotního pojištění.
Právě to má podle vlády řešit další legislativa. Ta ale může narazit nejen na odpor konzervativní části koalice, ale i na očekávané veto prezidenta Nawrockého.
Politici PiS už teď obviňují Tuskovu vládu z obcházení ústavy a „zavádění stejnopohlavních manželství zadními dveřmi“. Konzervativní komentátoři mluví o „kapitulaci před Bruselem“ nebo o „vládě soudců“, kteří podle nich nahrazují parlament.
Krajně pravicová Konfederace i ultrakonzervativní organizace typu Ordo Iuris pak označují změny za „ideologickou ofenzivu“ proti „tradiční rodině“.
„Podle polské ústavy je manželství svazkem ženy a muže. Pokud chce někdo měnit definici civilního manželství prostřednictvím vládního nařízení, existuje jasná cesta: nejprve změnit ústavu a potom schválit příslušný zákon,“ uvedl politik Konfederace Krzysztof Bosak. Vyzval, aby Varšava rozhodnutí evropského soudu ignorovala.
Sám premiér se snaží konzervativce obměkčit prohlášením, že uznávání zahraničních stejnopohlavních manželství neotevře cestu k adopcím dětí. „Tady jsme jednoznační,“ prohlásil.
Varšava příkladem
Do čela změn se mezitím postavil varšavský primátor Rafał Trzaskowski. Ve čtvrtek oznámil, že metropole už přepsala první stejnopohlavní manželství do matriky a nebude čekat na další soudní spory.
„Když to většina politiků jen komentovala, my jsme se připravovali na první transkripci stejnopohlavního manželství v zemi,“ uvedl s tím, že je teď už jasná právní interpretace.
Ani po úterních oznámeních však není jasné, jak přesně bude nový systém fungovat. Platí sice, že stát už podle rozsudků nemůže dál předstírat, že stejnopohlavní svazky a rodiny neexistují, týkat se to však má jen zmíněných „víkendových manželství“. Právní situace LGBT+ párů v Polsku se zatím nemění.
