Kavárenská válka v Berlíně. Nové modely se objevují i u nás, převrat ale nehrozí

Berlín už několik let stojí v popředí kávového světa. Na počátku 21. století se zde rozjela takzvaná třetí kávová vlna, jejímž symbolem se stala kvalitní výběrová káva s jasným místem původu, a to rychleji a intenzivněji než kdekoliv jinde na světě. Pro růst nového směru mělo hlavní město Německa ideální podmínky, protože v minulosti mu silná kávová kultura, jakou má například Vídeň nebo Paříž, chyběla. O to snáz se zde uchytily moderní trendy.

Aktuálně se ale v evropském hlavním městě kávy za značného povyku vzdouvá vlna nová, která staví kromě na výběrové kávě také na rychlosti a cenové dostupnosti. Jejím původcem je rychle expandující řetězec kaváren LAP Cofee, který za dva a půl roku v Berlíně stihl otevřít skoro dvě desítky poboček. A rozšiřuje se i do dalších německých měst. Pět kaváren už má v Mnichově, tři v Hamburku, jednu v Kolíně nad Rýnem a chystá se na premiéru v Düsseldorfu a Frankfurtu.

Je to ale Berlín, kde vstup této značky s výrazným modro bílým vizuálem vyústil až v kavárenskou „válku“.

Dá se říct, že LAP „hacknul“ kavárenský byznys. „Jejich model v sobě spojuje důraz na kvalitu a výběrovost, který je typický pro třetí kávovou vlnu, a metody řetězce, jako je Starbucks, který je symbolem druhé vlny,“ vysvětluje kávový znalec Jakub Mertlík alias Mr. Coffeebean, který na svém profilu přináší doporučení na české i zahraniční kavárny.

Koncept LAPu de facto odporuje tomu, co zákazníci jindy dostávají v klasických kavárnách. Sází na malé pobočky, kde často není ani místo k sezení, přípravu kávy zautomatizovali tak, že k její přípravě není třeba řádně vyškolených baristů, a důraz kladou na rychlý take-away.

Díky tomu prodávají kávu výrazně levněji. Espresso tu vyjde na 1,50 eur, cappuccino na 2,50 eur, což jsou ceny často až o polovinu nižší než v klasických berlínských kavárnách.

Kavárny LAP se tak velmi rychle staly hitem. A nejen díky ceně. Řetězec se soustředí také na výraznou online kampaň a budování značky. Rychle navázal spolupráce s velkými firmami, jako jsou značky sportovního oblečení Adidas či Lululemon, nebo s lifestylovým magazínem Highsnobiety. Nutno dodat, že LAP podporují silní investoři v čele s FoodLabs, Insight Partners nebo HV Capital, který stojí například i za investicemi do Zalanda nebo FlixBusu.

Odpověď ostatních berlínských kaváren na raketový úspěch LAPu na sebe ale nenechala dlouho čekat. Řada z nich na sociálních sítích otevřeně vyzývala k bojkotu řetězce s tím, že s jeho cenami nemohou soupeřit a přichází o zákazníky. Vznikla také online kampaň s názvem „LapCoffeeScheisse“ (LapCoffee je hovadina), která vyústila až ve vandalismus, když v říjnu loňského roku někdo polil 15 poboček LAP červenou barvou.

Frustraci, kterou LAP v kavárnících vyvolává, Mertlík do jisté míry chápe. „Je to určitě nová možnost, jak může kavárna vypadat. Zároveň ale takové podniky náhle naruší celý trh. Obzvlášť když je cena takto rozdílná, mohou být lidé zmatení,“ říká. Jedním dechem ale dodává, že vyostření konkurenčního boje, ke kterému v Berlíně došlo, ostře odsuzuje.

Za tím, že k situaci vůbec došlo, přisuzuje nejen specifičnost berlínské kavárenské scény, ale také multikulturní dynamice města. „Nemyslím si, že podobnou reakci čekají i ostatní německá města, kam LAP expanduje. A jsem přesvědčený, že by se to nestalo ani na české scéně, kde je pozice kaváren s výběrovou kávou rovněž silná a rozšířená,“ říká.

Přestože podobný kavárenský řetězec na náš trh ještě nevstoupil, i u nás už se objevují místa, která se snaží nabízet dostupnou výběrovou kávu. Je jím například pražská kavárna Space Café, která cenu dolů netlačí automatizací, nýbrž dvojím ceníkem.

Za cappuccino, které si zákazníci objednají ke stolečku, zaplatí 69 korun. Pokud si jej ale odnesou v kelímku s sebou, zaplatí o třicet korun méně.

„Model dvojích cen jsme nevymysleli my. Inspirujeme se Itálií, kde podobný princip funguje více než sto let. Jinou cenu zaplatíte za rychlou kávu na stojáka nebo s sebou a jinou za delší posezení v kavárně. V ceně kávy totiž nejsou jen samotná zrna, ale také nájem prostoru, servis a celkový provoz kavárny. Pokud si někdo vezme kávu cestou do práce, nechceme mu do ceny promítat náklady na prostor, který reálně nevyužívá,“ říká partnerka a ředitelka obchodu Space Café Markéta Udavská.

Prostor kavárny je velkorysý a jde naproti lidem, kteří v nich rádi pracují. Lze si v ní totiž pronajmout i celou zasedací místnost nebo rovnou vybavené podcastové studio.

Přestože Udavská přiznává, že díky nízkým cenám rozvířili debatu o tom, jak může kavárenský model fungovat, s žádnými negativními reakcemi z kavárenského oboru se nesetkala.

„Nemáme ambici brát zákazníky zavedeným kavárnám nebo pražírnám, naopak s mnoha z nich spolupracujeme a jejich kávu odebíráme. Naší největší konkurencí jsou spíš kancelářské kávovary a kapslové systémy. Snažíme se lidem ukázat, že i během běžného pracovního dne mohou mít kvalitní kávu od baristy za dostupnou cenu,“ říká.

Space Café už funguje v Praze na dvou adresách - na Andělu a v Karlíně, které spojuje právě hustá přítomnost kancelářských prostor v okolí. Expanzi má také v plánu, ale mnohem menší než výše zmíněný LAP, jehož letošním cílem je v Německu otevřít dalších 20 poboček. Space Café zatím uvažuje o minimálně dalších dvou lokalitách v Praze a registruje i první zájemce o franšízu mimo hlavní město.

„Nechceme ale růst za každou cenu. Náš model je komplexnější než klasická kavárna, protože vedle kávy pracujeme i s flexibilním pronájmem pracovních míst na den, meeting rooms a eventovými prostory. Každá nová pobočka je proto velký závazek,“ uzavírá Udavská.