Článek
Ústecký krajský soud poslal celkem na 15 let do vězení Karla Nováka, obžalovaného za opakované mučení a sexuální napadání žen. Nařídil mu ochrannou sexuologicku léčbu.
Soudce Ondřej Peřich po vyhlášení rozsudku uvedl, že Novákovy činy se svým rozsahem vymykají. Za nejzávažnější případ, který se odehrál zhruba před rokem a půl v Siřemi, dal obžalovanému 10,5 roku. Novák tehdy své oběti nabízel práci a ubytování, místo toho ji omámil, spoutal a poté odvezl do sklepa, kde ji téměř tři měsíce držel připoutanou řetězem. Ženu znásilňoval, a když neuposlechla jeho pokyny, bil ji proutkem nebo ji trestal výboji z obojku, který měla na krku.
Dalších 4,5 roku pak Novák odpyká za jiné sexuální útoky. „V jednom případě hrozil poškozené zabitím s tím, že když nepodepíše takzvanou otrokářskou smlouvu, jejímž obsahem byl souhlas s jeho násilným jednáním, bude to její konec,“ popsala státní zástupkyně Simona Konopáčová. „Tedy že jí rozřízne horní polovinu těla, vyvrhne vnitřnosti a pak ‚chcípne‘,“ doplnila.
Hned v úvodu procesu ve čtvrtek Karel Novák prohlásil vinu. „Lituji toho, co se stalo, proč se to stalo, jak se to stalo. Jsem vinen a lituji toho,“ uvedl u soudu. K výši zatím nepravomocného trestu se ale poté nevyjádřil.
Vinu prohlásili i další tři spoluobžalovaní, kteří podle žalobce podezřelému s vězněním oběti v Siřemi pomáhali. Barbora Petržílková a Jana Petržílková dostaly šest let ve vězení, Ondřej Houška 5,5 roku. A to přesto, že u soudu vyjádřili lítost. Uvedli, že měli z obžalovaného Nováka strach.
O oběti, které musí všichni odsouzení zaplatit 1,891 milionu korun jako odškodnění, věděli. Nosili jí jídlo „podle instrukcí obviněného“, jak uvádí obžaloba. „Jídlo a pití jí servírovali v miskách pro psy tak, jak obviněný požadoval, a dbali o to, aby zůstávala uzamčena v místnosti,“ uvedla státní zástupkyně Konopáčová.
Soudce Peřich o trojici spoluobžalovaných řekl, že jejich jednání je neomluvitelné. „Proto musíte být potrestáni všichni. Podíleli jste se na tom, že jste Karla Nováka nechali dělat to, co chtěl,“ uvedl soudce .
Dva z dalších útoků na ženy, za něž dostal Novák zmíněných 4,5 roku, popsaly policistům oběti, které se jim samy přihlásily. Obě vypověděly, že je muž opakovaně zneužíval, hrozil jim násilím, když nebudou poslouchat jeho příkazy, a i tyto jeho oběti měly strach o svůj život.
„Obviněný poškozenou přiškrcoval až do okamžiku, kdy mívala takzvaně černo před očima, mívala pocity, že to nepřežije,“ popsala žalobkyně Simona Konopáčová jeden z případů.
Znalec uvedl, že Novák je sadistou a pobyt obžalovaného na svobodě je pro společnost nebezpečný. Doporučil mu ústavní ochrannou sexuologickou léčbu.
Místo vězení dostal podmínku
Není to přitom prvně, co Novák skončil před soudem. Policie ho dopadla kvůli sexuálnímu násilí už před více než třemi lety. Tehdy podle obžaloby přivezl Karel Novák do svého domu známou dvaadvacetiletou dívku, které tvrdil, že ji pozval na casting hostesky.
Když pak chtěla odejít, strhl ji násilník na pohovku, na hlavu jí dal koženou masku psí hlavy a do pusy roubík. Dívce dal na ruce a nohy řetězy, svlékl ji do kalhotek a začal kopat a bít koženým opaskem. Zachránila se tím, že z domu utekla.
Lounský okresní soud ho sice původně poslal na tři roky do vězení, odvolací ústecký krajský soud ale trest změnil na podmínku. „Evidentně se jednalo o exces z jinak řádného způsobu života,“ zdůvodnil soudce Jiří Kroupa, proč za drsné násilí pouští sexuálního agresora podmíněně na svobodu.
V rozsudku soudce také „ocenil“, že násilník byl v době útoku dlouhodobě zaměstnán nebo že měl podle soudce uspořádané osobní, rodinné i finanční poměry.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek pak kvůli tomuto případu podal stížnost pro porušení zákona a Nejvyšší soud mu dal za pravdu. Rozhodl, že odvolací soud při udělení podmínky pochybil.
Podle Nejvyššího soudu byl trest pro násilníka až příliš mírný. Senát soudce Petra Šabaty v této souvislosti uvedl, že ústecký krajský soud zejména přecenil obhajobu obviněného.
„Obviněný v podstatě až do veřejného zasedání neprojevil jakoukoliv aktivitu v tom směru, že by se poškozené omluvil či projevil nad svým jednáním upřímnou lítost, nehledě na to, že své jednání nepřiznal a v podstatě u něho absentovala jakákoliv sebereflexe. Až ve světle hrozby trestu změnil částečně svůj postoj,“ popsal soudce Šabata v nálezu.
