Článek
Průměrné globální teploty se budou v příštích pěti letech držet poblíž rekordních hodnot, přičemž teploty v Arktidě zřejmě porostou rychleji než v jiných regionech. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Mezinárodní meteorologická organizace (WMO) ve spolupráci s britskou meteorologickou službou a která obsahuje předpovědi teplot a srážek pro světové regiony pro roky 2026 až 2030.
Zpráva předpovídá, že v těchto letech se roční globální průměrné teploty poblíž zemského povrchu budou pohybovat 1,3 až 1,9 stupně Celsia nad úrovní předindustriálního období let 1850 až 1900.
„Existují velice jasné důkazy o tom, že se klima otepluje a že globální průměrná teplota nadále stoupá,“ řekla agentuře Reuters Melissa Seabrooková, vědecká pracovnice britské meteorologické služby Met Office.
V pařížské dohodě o klimatu z roku 2015 se vlády zavázaly, že se budou snažit zabránit tomu, aby průměrná globální teplota vzrostla o více než 1,5 stupně Celsia nad takzvanou předindustriální úroveň. Po překročení této hranice zesiluje intenzita závažných klimatických jevů.
Podle aktuální zprávy WMO je velmi pravděpodobné, že globální průměrná teplota u zemského povrchu během příštích pěti let dočasně překročí průměrnou hodnotu z předindustriální éry o více než 1,5 stupně přinejmenším v jednom roce. Zpráva také předpokládá, že v letech 2026 a 2030 nadejde rok, kdy průměrné globální teploty překonají dosud rekordní rok 2024. Tehdy teploty poprvé překročily vytyčenou hranici 1,5 stupně nad předindustriální úrovní.
Dočasné překročení této hranice ještě neznamená, že pařížská dohoda selhala, protože ta se vztahuje na dlouhodobý průměr dvaceti let, nikoli na překročení limitu 1,5 stupně v jediném roce, uvedla Seabrooková. Poznamenala také, že čím víc se svět této hranici přibližuje, tím je pravděpodobnější, že ji bude překračovat častěji. „Vědecké poznatky jasně ukazují, že prostor pro udržení globálního průměrného oteplení do 1,5 stupně se rychle uzavírá,“ dodala.
Teploty v arktické zimě na severní polokouli v příštích pěti letech porostou ve srovnání s celosvětovým průměrem více než 3,5krát rychleji a překročí zhruba o 2,8 stupně Celsia referenční hodnotu z období let 1991 až 2020, uvádí dále zpráva WMO. Očekává se, že během příštích pěti let bude už v březnu roztávat arktický mořský led v Barentsově moři, Beringově moři a Ochotském moři.
Oteplování Arktidy může také narušovat povětrnostní systémy a vést k častějšímu výskytu extrémních klimatických jevů, zejména v severních částech světa, podotkla Seabrooková. Pro letošní zimu se navíc předpovídá silný jev El Niňo, který může přetrvat až do příštího roku a kvůli oteplování Tichého oceánu může vyhnat globální teploty na potenciálně rekordní hodnoty, připomněla.
