Zelenskyj popudil Poláky. Nawrocki mu chce odebrat vyznamenání

Když v dubnu 2023 obdržel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve Varšavě nejvyšší polské státní vyznamenání, šlo v době vrcholící polsko-ukrajinské solidarity o jedno z nejsilnějších symbolických gest podpory Kyjeva po ruské invazi.

Řád bílé orlice mu udělil tehdejší prezident Andrzej Duda. Jeho nástupce Karol Nawrocki teď chce naopak otevřít debatu o odebrání vyznamenání.

Nemůže o tom ale rozhodnout sám, návrhem se tak má 8. června zabývat orgán, který na fungování řádu dohlíží.

Důvodem je rozhodnutí Kyjeva pojmenovat elitní jednotku ukrajinských speciálních sil po „Hrdinech UPA“, tedy Ukrajinské povstalecké armádě, nacionalistické ozbrojené formaci působící za druhé světové války – takzvaných banderovcích.

„Prezident Zelenskyj poskytl nejlepší materiál ruské propagandě,“ prohlásil Nawrocki během návštěvy Švýcarska.

Polský prezident kvůli tomu ostře zkritizoval i Ukrajinu jako takovou. „Prezident Zelenskyj dokázal, že Ukrajina z mentálního hlediska, pokud jde o oslavování banditů a vrahů z UPA, není připravena být součástí evropské rodiny,“ pravil.

Nejde přitom jen o další ostrý výrok konzervativního prezidenta, který často akcentuje nacionalistickou notu. Proti středečnímu kroku Kyjeva se postavila také vláda premiéra Donalda Tuska.

Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance Vasyla Bodnara a tlumočilo mu protest Varšavy. Podle resortu je rozhodnutí bolestivé pro společnost, vyvolává hněv a může dále oslabovat podporu Ukrajiny v Polsku.

„Toto rozhodnutí uráží památku obětí této organizace a zasazuje ránu dialogu mezi našimi národy,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Maciej Wewiór.

Kriticky se vyjádřil také ministr vnitra Marcin Kierwiński. Zelenskyj podle něj udělal chybu. Současně ale zdůraznil, že největší hrozbou pro Polsko i Ukrajinu nadále zůstává ruský imperialismus.

Sám premiér Donald Tusk kritizoval v pátek jak Zelenského, tak Nawrockého. Ukrajinskému prezidentovi vytkl necitlivost vůči polské historické paměti, návrh na odebrání nejvyššího státního vyznamenání ale označil za podobně nešťastný krok.

Podle premiéra by oba prezidenti měli dbát především na zachování polsko-ukrajinského spojenectví.

Čestný název „po Hrdinech UPA“ získalo Centrum speciálních operací Sever, jedna z elitních ukrajinských jednotek. Zelenskyj podepsal dekret u příležitosti desátého výročí vzniku centra. Podle Kyjeva jde o snahu navázat na historické tradice ukrajinského vojska.

Jenže právě historie zůstává nejcitlivějším bodem polsko-ukrajinských vztahů.

Zatímco na Ukrajině je UPA pro část společnosti symbolem boje za nezávislost proti Sovětům, v Polsku je spojována především s volyňskými masakry z let 1943 a 1944. Při nich příslušníci UPA a místní nacionalistické oddíly povraždili desítky tisíc polských civilistů. Polský stát tyto události označuje za genocidu.

Po ruské invazi v roce 2022 se historické spory načas odsunuly do pozadí. V posledních dvou letech se ale téma Volyně vrací do centra veřejné debaty. Polsko sice dál podporuje ukrajinskou obranu proti Rusku, zároveň však sílí očekávání, že Kyjev bude citlivěji přistupovat k otázkám historické paměti.

Právě na této vlně dlouhodobě staví i Nawrocki. Bývalý šéf Institutu národní paměti patří k politikům, kteří tvrdí, že strategické partnerství s Ukrajinou a válka proti Rusku nemohou znamenat mlčení o volyňských zločinech.

Spor kolem názvu elitní vojenské jednotky tak přichází v okamžiku, kdy se ukrajinské téma stává stále důležitější součástí polské domácí politiky. Zatímco po ruské invazi v roce 2022 Polsko otevřelo své hranice milionům uprchlíků a patřilo k nejodhodlanějším podporovatelům Kyjeva, po více než čtyřech letech války je atmosféra podstatně složitější.

Řada stran teď volí vůči Ukrajině a Ukrajincům v Polsku ostrou rétoriku a sbírá na tom politické body.

Průzkumy ukazují pokles sympatií vůči Ukrajincům a růst kritických nálad. Podle dat státní agentury CBOS má pozitivní vztah k Ukrajincům 29 procent Poláků, negativní 43 procent. Ještě v roce 2023 přitom převažovaly sympatie.

Už během loňské prezidentské kampaně konzervativní politici, včetně Nawrockého, spojovali debatu o migraci, sociálních dávkách nebo bezpečnosti právě s ukrajinskými uprchlíky.

Krajně pravicová Konfederace dlouhodobě využívá historické spory kolem Volyně a UPA jako argument proti prohlubování spolupráce s Kyjevem. Rozhodnutí pojmenovat elitní jednotku ukrajinských speciálních sil po „Hrdinech UPA“ proto zasáhlo mimořádně citlivé místo.