Článek
Silné bouřky s přívalovými dešti, až 40 milimetrů srážek, krupobití a lokálně silné větry, které v nárazech dosáhnou rychlosti 70 až 90 kilometrů v hodině.
Zejména přísun vody po dlouhém období vedra, typického spíš pro léto, mnohé potěší. Jak totiž ukazuje následující mapa z pátku, na velké části území České republiky na jaře zavládlo extrémní sucho.
Odchylka sucha z let 1961–2015.
Aktuální srážky tak mohou lokálně zachránit úrodu (dílem stále ve vegetativní fázi) a doplnit část mělké podzemní vody. Déšť však přichází naráz, a to navíc v době vyšších teplot a zvýšeného odpařování. Zůstává zde navíc dlouhodobý problém – krajina má horší schopnosti zadržet vodu, která následně z velké části stéká do potoků či řek a mizí v zahraničí.
„Aktuální srážky mohou přinést úlevu vegetaci a částečně doplnit vláhu v půdě. Nejde ale o množství, které by samo o sobě odstranilo dlouhodobější deficit. Řeky zůstávají na podprůměrných průtocích a doplnění hlubších zásob podzemní vody vyžaduje podstatně delší období srážek než jeden deštivý týden,“ říká hydrolog Adam Vizina.
Na problém zadržování vody v krajině opakovaně upozorňují hydrologové i klimatologové. Řešení je dlouhodobé a obnáší řadu souvisejících kroků, jako je výstavba nádrží a podzemních kolektorů, obnovování krajinných prvků, jako jsou mokřady či tůně, propojování vodohospodářské infrastruktury, zlepšování stavu půdy, která eroduje a nedokáže pojmout vodu, a v neposlední řadě rozšiřování zodpovědného zemědělského hospodaření.
Jak vážné je sucho, na které oblasti života a ekonomiky dopadá a jak s ním bojuje stát, popisujeme v aktuálním seriálu Seznam Zpráv.
Česko se potýká s vlnami veder a dlouhodobého sucha. Seriál Seznam Zpráv Byznys popisuje, jak vyprahlost krajiny ovlivňuje život ve všech sférách a kolik to bude stát.
Současné srážky tak opět ukazují, že se počasí stále častěji střídá v extrémech. Srážek je sice celoročně v součtu dost, ale přicházejí nerovnoměrně právě v rámci silných dešťů, které krajina nedokáže v takovém množství pojmout.
„Žijeme v době, kdy jsou epizody sucha skutečně mimořádné. Není cesta zpět dostat se ke klimatickým podmínkám 19. století. Musíme se přizpůsobit výraznému klimatickému posunu. Přitom hrozí, že se dostaneme do bodu, kdy adaptace krajiny nebude možná. Střední odhad průměrného nárůstu teploty je 2,8 °C do konce 21. století, ale v ČR hrozí zvýšení teploty až o 5 °C,“ říká klimatolog Miroslav Trnka.
Problémem je podle Českého hydrometeorologického ústavu kromě dlouhodobě nadprůměrných teplot také vyšší výpar vody z krajiny, ubývání zásob vody ve sněhu během zimy a zásob podzemních vod. Suchých epizod proto přibývá.
„Suché jarní období není dobrý start do letní sezony, která je v posledních letech převážně charakteristická nadprůměrnou teplotou a průměrným množstvím srážek, které jsou však nepravidelně rozloženy do jednotlivých měsíců,“ uvedl Martin Pecha, vedoucí oddělení rozvoje předpovědní služby a člen oddělení povrchových vod ČHMÚ.
