Článek
Jih Spojených států zažívá politické zemětřesení. Jeden stát za druhým překresluje obvody pro volby do Sněmovny reprezentantů. Ve výsledku o politický vliv přicházejí černošští voliči a o své potenciální kariéry černošští politici.
Nejnovějším případem je stát Alabama, kde nové okresy odklepl tamní nejvyšší soud. Přihrál tak republikánům šanci na extra křeslo v nadcházejících volbách do Kongresu. Konzervativci přitom Alabamu - stejně jako jih označovaný pro své silné náboženské cítění za „biblický pás“ - už tak kontrolují.
Soud v Alabamě umožnil republikánům zrušit jeden ze dvou obvodů, kde většinově převládají černoši, tradiční voliči demokratů.
„Toto rozhodnutí bude platit pro letošní volby – což je nejnovější vítězství republikánů v závodě o překreslování obvodů, který v posledním roce pohltil boj o Sněmovnu napříč státy po celé zemi,“ napsal v reakci na vývoj v Alabamě digitální portál Politico s tím, že toto rozhodnutí zajistí republikánům v alabamské delegaci ve Sněmovně reprezentantů převahu šest ku jedné nad demokraty, zatímco v současnosti tento poměr činí pět ku dvěma.
Podobná situace se přitom opakuje i v Severní Karolíně, Tennessee, Texasu či na Floridě. I zde republikáni získávají tímto způsobem nová křesla.
Co je to gerrymandering?
Termínu propůjčil jméno někdejší viceprezident USA a guvernér státu Massachusetts Elbridge Gerry. Ten v roce 1812 podepsal zákon, který vytvořil podivně tvarovaný obvod pro místní Senát. Politický karikaturista později spojil jméno politika se slovem „salamander“ (salamandr) - podle zvířete, jehož tvar obvod připomínal - a vytvořil termín „gerrymander“.
Ve zkratce jde o vytváření volebních map zcela za účelem získání stranických výhod, tedy snahu vytvořit obvod tak, aby v něm prakticky nemohla vyhrát druhá strana.
Existují dvě základní metody tvorby takových obvodů. První spočívá v umístění maximálního počtu voličů protistrany do co nejmenšího počtu obvodů tak, aby tam tato strana sice drtivě vítězila, ale celkově získala jen malý počet mandátů. Druhou metodou je naopak rozdělit voliče protistrany do mnoha volebních obvodů, ale vždy jen tak, aby v daném obvodu tvořili pouze menšinu. Manipulující strana si tak zajistí velký počet relativně těsných vítězství.
Vedle snahy zmírnit předpokládanou porážku republikánů ve volbách se za překreslováním obvodů (gerrymandering) podle některých analytiků a sloupkařů skrývá ještě jeden motiv - oslabit sílu černošského elektorátu.
„Lze to (změnu okresů) vnímat i jako obranný manévr. Tedy jako snahu omezit rostoucí politický vliv černošských voličů v některých státech. Ať už tyto změny odrážejí přímou rasovou diskriminaci nebo extrémně stranický konflikt, jejich dopad je nyní stejný jako v historii – černošští voliči se stávají terčem státu,“ napsal například pro list The Washington Post politický analytik a bývalý námořní důstojník Theodore R. Johnson.
Další liberální list - The New York Times (NYT) - ve svém textu o nové podobě volebních okresů na jihu píše, že se jedná o radikální proměnu politické mapy regionu, jakou „jižané“ nezažili nejméně jednu generaci.
„Tato změna posunula už tak konzervativní pás země ještě více do rukou republikánů a ohrozila politickou kariéru řady černošských demokratů,“ píší NYT.
Obrácená migrace
Faktem přitom je, že se v posledních letech na jih černoši vracejí. Fenomén, který sociologové už nějaký čas nazývají „obrácenou migrací“.
Mezi lety 1910 až 1970 naopak tito Američané z jihu s dlouhou historií otroctví, rasové segregace a diskriminace utíkali na sever do měst jako Chicago a New York. V rámci Velké migrace, jak to dnes označují historici, opustilo jih na šest milionů Afroameričanů.
Dnes je situace jiná, do výše uvedených států se od počátku 90. let vrátily dva miliony černochů a v některých oblastech dnes populačně dominují.
Konzervativní expertní skupina Brookings Institution k tomu nedávno přišla se zajímavou statistikou: Na počátku 20. století na jihu USA žilo 90 procent Afroameričanů, kolem roku 1970 už jen 53 procent. V současnosti se počet černochů na jihu přibližuje hranici 60 procent.
Na jih je podle expertů přitahuje hned několik věcí: levnější život, rodinné a kulturní kořeny a pracovní příležitosti v rychle rostoucích městských aglomeracích, jako jsou například Charlotte, Houston či Atlanta. V posledně jmenované metropoli přitom počet Afroameričanů mezi lety 1990 až 2020 vzrostl na dvojnásobek, dnes zde žije na dva miliony černochů, píše Brookings Institution.
I proto Georgia, kde se Atlanta nachází, posunula tento kdysi tradiční republikánský stát do teritoria „swing state“, kde se reálně rozhoduje o budoucích prezidentech. V roce 2020 tu prezidentské klání vyhrál demokrat Joe Biden a rovněž dva demokratičtí senátoři Jon Ossoff a Raphael Warnock. O čtyři roky později tu ale znovu bodoval republikán Donald Trump.
Obvody překreslují i demokraté
Demokraté se snaží pro sebe „urvat“ podobným stylem křesla ve svých voličsky silných obvodech, které rýsují tak, aby - stejně jako v případě republikánského snažení - pohltili části těch, kde naopak tak politicky dominantí nejsou.
Příkladem je Kalifornie, kde po vypsání referenda voliči odsouhlasili novou volební mapu, která demokratům přihrála pět nových křesel.
K překreslování obvodů ve svůj prospěch pak demokrati přistoupili i v New Yorku, Illinois, Novém Mexiku nebo Virginii. V posledně jmenovaném státě jim to pak zatrhl soud.
O překreslování obvodů:
Snahy obou stran ze svých oblastí tímto způsobem - lidově řečeno - vyhnat politické oponenty se tak odráží v upadající víře Američanů v jednotu celé země. Jak odhalila například sondáž organizace John Zogby Strategies, podle respondentů budou USA do dvaceti let de facto rozdělené na „kmeny“.
Přesné znění otázky z průzkumu z minulého týdne znělo: „Podle vašeho názoru: věříte, že Spojené státy zůstanou jednotné i za pět let?“ Kladně odpovědělo 55 procent respondentů.
Když se tazatelé zajímali o to, zda v jednotu věří i za dvacet let, své ano vyřklo „jen“ 48 procent dotázaných.
Nejvíc skeptickým segmentem americké společnosti jsou přitom v této souvislosti nezávislí a demokratičtí voliči. Pouze 39 respektive 40 procent z nich věří v jednotu země za dvě dekády. U republikánů zjistili v Zogby Strategies 63procentní víru, což analytici považují vzhledem k faktu, že v pětiletém horizontu má být o celistvosti USA přesvědčeno na 75 procent konzervativců, za „alarmující propad“.
Zakladatel firmy John Zogby k tomu nedávno řekl, že se USA mohou brzy ocitnout na pokraji občanské války. Poukazuje přitom na americkou ústavu, k níž se obě strany vždy odvolávaly a dokument respektovaly. Dnes je podle něj situace diametrálně odlišná.
„Ústava se stala ultra politickou, stala se něčím, co stojí v cestě a co ignorujete, když se snažíte obhájit svůj argument,“ míní Zogby.
