Článek
Je to až 500 velrybích koster rozesetých v hloubce sedmi tisíc metrů na koridoru o délce 1200 kilometrů. Některé fosilie jsou staré až 5,3 milionu let a vědci tam našli i nejméně jeden dosud neznámý druh. A další podivné a dosud nepopsané druhy se na zbytcích na dně živí.
Odborníci to popisují jako největší a zároveň nejstarší známé velrybí pohřebiště. Objevil ho tým čínských vědců v Indickém oceánu západně od Austrálie. Našli ho už před třemi lety, pak ho studovali s pomocí malé ponorky. Výsledky výzkumu, včetně záběrů a několika fotografií, zveřejnili tento týden v odborném časopise Nature.
Vedoucí výzkumu Siao-tchung Pcheng řekl agentuře AFP, že byli ohromeni, jakmile si uvědomili velikost svého nálezu.
„Objev nekropole takového rozsahu byl naprosto nečekaný: Rozloha naleziště, hloubka a věkové rozpětí nálezů daleko přesahovaly vše, co jsme si dokázali představit,“ vysvětlil.
Vědci mají několik teorií k vysvětlení toho, proč se tolik mrtvých velryb nahromadilo právě na tomto místě. Jednou z nich je, že jde zkrátka o oblíbenou oblast pro hledání potravy. Podle jiné za to může příkop ve tvaru V, kvůli kterému se mršiny sunou k jednomu místu.
Jak píše agentura ČTK, mezi nejcennější nálezy patří fosilizovaná lebka vyhynulého druhu velryby Pterocetus bengulae, stará přibližně 5,3 milionu let.
Vědci rovněž popsali dosud neznámý druh kytovce, který pojmenovali Pterocetus diamantinae podle oblasti, kde ho objevili. Největším objeveným tělem byla pět metrů dlouhá plejtvákovitá velryba z antarktických vod.
Zbytky velryb, z nichž většina pochází z čeledi vorvaňovcovitých, na dně oceánu podle vědců tvořily potravu pro medúzy, červy, hlemýždě, korýše, hvězdice i měkkýše. Rozsáhlé pohřebiště tak nabízí příležitost ke studiu života a dávné historie nejen velryb, ale i mnoha dalších živočichů.
Vědci odhadují, že v celé oblasti zvané zóna Diamantina může být až deset milionů těl. Na to se váže asi 6,7 milionu tun vázaného uhlíku v měkkých tkáních a lipidech. To představuje pro živočichy obrovský zdroj potravy.
Na základě pozorování vědci odhadují, že velrybí pohřebiště může propojovat jinak oddělené hlubokomořské živočišné komunity.
