Článek
Automobilka Renault naplno vstupuje do zbrojního průmyslu. Firma, ve které má podíl francouzský stát, se totiž řídí aktuálním doporučením tamní vlády. Podle její agentury pro armádní nákupy by se měl celý průmysl připravit na scénář, že se kolem roku 2030 může rozhořet nový plnohodnotný konflikt.
Automobilka vsadila na jednoduché řešení. Její vozidlo pro vojáky vychází z civilního modelu Rafale a továrny tak můžou snadno přejít na hromadnou výrobu, pokud o něj bude zájem. V SUV jsou zabudované senzory, komunikační systémy a technologie využívající umělou inteligenci, díky kterým bude z auta možné na dálku řídit dronové operace.
Renault ani Thales, který za dodatečnou výbavou stojí, nejdou do větších technických podrobností. 4 TROOP bude pohánět hybridní motor a jeho baterie mohou posloužit i jako zdroj elektřiny pro okolí. Obě firmy tento prototyp představily na zbrojním veletrhu Eurosatory a jasně tím projevily zájem o nové státní zakázky.
Francouzská automobilka se ve zbrojním průmyslu otevřeně angažuje už několik měsíců. Uzavřela totiž spolupráci s výrobcem dronů Turgis Gaillard, se kterou na popud francouzské vlády pracuje na nových bezpilotních letounech.
Stroje jsou inspirované íránskými drony Šáhid-136, které se dají vyrábět ve velkých počtech a jejich nasazením se dá přehltit protivzdušná obrana protivníka. Podle vedení Renaultu se francouzská alternativa těchto dronů objeví ve vzduchu ještě do konce roku.
„To je ostatně výhoda automobilového průmyslu. Na to, abychom něco vytvořili, nepotřebujeme 30 let, stačí nám 12 měsíců,“ řekl šéf Renaultu François Provost agentuře Reuters.
Renault se do tohoto projektu zapojil kvůli tomu, že má dostatek volných výrobních kapacit a automobilky dokážou snadno pracovat se škálováním výroby. Automobilka má vedle toho ještě jeden obranný projekt – zatím ale neupřesnila, na čem s belgickou zbrojovkou John Cockerill pracuje.
Automobilky a zbrojení – stále častější rovnice
Automobilové koncerny se od zbrojního průmyslu dlouhá léta distancovaly. I s ohledem na takzvané ESG normy, které je vedly k většímu ohledu na sociální a ekologické dopady jejich činnosti, bylo pro ně tohle odvětví tabu.
K tomu se přidával i čistě ekonomický důvod. Západní země do armád tolik neinvestovaly a vázlo i financování ze strany bank, které s tímto odvětvím často nechtěly být spojované.
Po vypuknutí plnohodnotného konfliktu na Ukrajině se ale přístup politiků, bankéřů i manažerů firem výrazně změnil. Francie navíc svůj zbrojní průmysl protežuje i s vidinou exportu do různých koutů světa.
Podobný přístup razí také USA, které se i přes veřejnou rétoriku Donalda Trumpa snaží posílit obranyschopnost. Pentagon jedná s lídry velkých průmyslových firem a nabádá je, aby svou výrobu připravili na možnost velkého konfliktu. Velkou pozornost přitom věnuje automobilkám, které ostatně v minulosti – hlavně během druhé světové války – patřily ke klíčovým hráčům ve zbrojení.
General Motors teprve před několika dny získaly obří státní zakázku na vozidla pro americkou armádu a jejich zbrojní divize získává pro koncern stále větší význam. O nové armádní kontrakty usiluje také Ford. Ten chce v Evropě začít vyrábět vojenské verze svých pick-upů a s blíže neurčenými zeměmi už jedná o možných objednávkách.
O zbrojní výrobu se zajímá i německý autoprůmysl, přestože se tomuto odvětví vyhýbal i kvůli symbolice spojené s problematickou historií z dob nacismu. Volkswagen hledá využití pro svou továrnu v Osnabrücku a zachránit by ji mohl právě přechod na armádní techniku.
Koncern jedná o možné spolupráci s izraelskou skupinou Rafael – přičemž kombinace takových aktérů by nesla i symbolický význam, který by spolková vláda uvítala –, vyloučené ale není, že Volkswagen bude v odvětví působit na vlastní pěst. Už na jaře představil dva prototypy vozidel, která by mohl nabídnout armádám a jejich produkcí by v Osnabrücku zachránil pracovní místa.
Mercedes-Benz má hned několik obranných projektů, ve kterých se donedávna věnoval jen výrobě klasických vojenských aut, založených na džípech třídy G a modelech Unimog. Pro start-up Tytan, který vyvíjí drony, bude nově dodávat vozidla pro řízení a převoz bezpilotních letounů. Ambice Mercedesu ale sahají mnohem dál a jsou spojené především s koncernem KNDS.
Skupina, která stojí za tanky Leopard 2 či houfnicemi Caesar, hledá volné továrny a výhledově i strategického investora. V obou případech přichází v úvahu právě Mercedes.
KNDS podle informací deníku Handelsblatt jedná o odkoupení závodu, který má Mercedes kousek od Berlína a vyrábí tam dodávky. Zbrojní holding zároveň brzy zamíří na burzu a výrazně se změní jeho majetkové uspořádání. Na nějakou dobu by měl být z 80 procent vlastněný vládami Německa a Francie.
Berlín chce ale zapojení obou států v dalších letech snižovat a podle Handelsblattu by pak do hry rád zapojil nějakou komerční firmu, která by KNDS proměnila v tržně orientovanou společnost. Mercedes prý na seznamu možných kandidátů jasně vede.
O zbrojní průmysl se ale zajímají i méně viditelní hráči branže. Zbrojovka Rheinmetall nabírá nové pracovníky mezi zaměstnanci dodavatelských firem, jako je Bosch nebo Continental. Druhá zmíněná firma už na tento vývoj reaguje a část svých pracovníků školí tak, aby na případné zbrojení byli dostatečně připraveni.
