Článek
Dvacet tisíc korun, které jednorázově splatíte za měsíc.
Tradiční žebříček krátkodobých úvěrů, který před létem zveřejňuje organizace Člověk v tísni jako „Index odpovědného úvěrování“, letos přináší hned dva pohledy na dluhovou problematiku.
Prvním je, že ukazuje, kolik mohou lidé přeplatit za půjčku: U bank skrze povolené přečerpání zůstatku na účtu, tedy kontokorent, to vyjde na 300 až 400 korun. Naopak u dražších nebankovních poskytovatelů mohou lidé přeplatit po měsíci i více než deset tisíc korun.
To chce ale změnit ministerstvo financí. Resort aktuálně připravuje novelu zákona o spotřebitelském úvěru, jež počítá s tím, že od příštího roku by měly být nastaveny stropy, za kolik lze peníze půjčovat. U krátkodobého úvěru do 20 tisíc korun by nemělo jít o částku vyšší než 2800 korun. Novela je nyní ve Sněmovně ve druhém čtení.
Index zároveň odhaluje, že 11 z 21 zkoumaných poskytovatelů krátkodobých úvěrů bude muset v příštím roce upravit ceníky nebo poskytované služby.
Spoluautor žebříčku David Borges z Člověka v tísni mluví o tom, že projednávaná legislativa může trh zásadně proměnit. „Uvidíme, jak bude vypadat index příští rok. Nepamatuji si tak zásadní změnu regulace,“ poznamenal.
K poskytovatelům úvěru, kteří překračují plánovaný strop, pak Borges dodává, že hodně záleží na modelovém příkladu půjčky, který se zvolí. Například u pětitisícové půjčky by mohlo plánované stropy splňovat vícero společností.
Obava z útěku na černý trh
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která novelu předkládá, mluví o vyváženém kompromisu, který ochrání spotřebitele a zároveň zachová dostupné legální úvěry.
„Naším cílem bylo nastavit jasná a férová pravidla, která ochrání lidi před nepřiměřeně drahými půjčkami a zároveň zachovají fungující trh spotřebitelských úvěrů,“ uvedla ministryně v tiskové zprávě.
Zástupci části poskytovatelů – konkrétně nebankovních společností – upozorňují, že část klientů bude hledat půjčky na černém trhu. S logikou, že legální poskytovatelé je budou muset kvůli stropům odmítat, protože by se jim nevyplatilo půjčovat peníze.
„Současný návrh bude v praxi znamenat, že si ekonomicky slabší domácnost nebude moci legálně půjčit ani na opravu rozbité pračky nebo auta, kterým jezdí do práce,“ popisuje Jiří Hauptmann, člen představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů, zastřešující 13 poskytovatelů půjček. Dodává, že banky nemají s nastavenými stropy problém, protože obsluhují jiné zákazníky.
„Neumí nabídnout úvěr zákazníkům nebankovek, kteří mají například nepravidelný příjem, jako jsou OSVČ nebo senioři,“ tvrdí Jiří Hauptmann.
Redakce požádala o komentář i Českou bankovní asociaci. Vedoucí komunikace Radek Šalša uvedl, že dění asociace nechce komentovat.
Asociace poskytovatelů se také ohrazuje proti samotnému Indexu odpovědného úvěrování. Neposkytuje podle ní objektivní obraz úvěrového trhu, protože srovnává klienty nebankovních společností a bankovních.
Obavy z nastavení stropů ovšem sdílí i Česká asociace věřitelů, která se snaží chránit práva věřitelů. „Spotřebitele je potřeba chránit. O tom není sporu. Stejně pečlivě bychom ale měli sledovat, jestli nová regulace neomezí dostupnost legálních úvěrů pro lidi, kteří už dnes mají k financování složitější přístup,“ říká Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství v Člověku v tísni, s tím nesouhlasí a podotýká, že stropy nejsou nastavené příliš nízko, ale spíše naopak.
„U malých a krátkodobých půjček nechává poskytovatelům obrovský prostor: Při pravidelném splácení si bude moci poskytovatel říci o cenu odpovídající ročnímu úroku až 80 procent a k tomu bude mít ještě nárok na poplatek 2000 korun,“ říká Daniel Hůle. Podle něj jsou úrokové stropy nastavené na jedné z nejvyšších hladin v rámci Evropské unie.
Riziko obcházení
Člověk v tísni zároveň varuje před zastřenými půjčkami a snahami vyhnout se regulacím. Jde například o podnikatelské půjčky. „Vzhledem k tomu, jak je v Česku rozšířen švarcsystém, tak je riziko, že narostou kvazi podnikatelské úvěry,“ podotýká Hůle.
Člověk v tísni proto odkazuje při problémech na svoji help linku 770 600 800 či web jakprezitdluhy.cz. Zároveň ale lidé stále častěji vyhledávají posouzení zákonných podmínek u Finančního arbitra.
Jde o státem zřízený orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. Lidé přitom za službu arbitra nemusí platit a ani není potřeba, aby je zastupoval advokát. „Na tom stojí podstata mimosoudního řešení sporů před Finančním arbitrem,“ popsala už dříve Seznam Zprávám arbitryně Monika Nedelková.
Finanční arbitr může v mezních případech rozhodnout třeba i o zneplatnění spotřebitelského úvěru, třeba v případech, že se prokáže, že poskytovatel neprozkoumal dostatečně úvěruschopnost žadatele. V takovém případě klient vrátí půjčenou částku a poskytovatel splacené peníze.
