Nevrážíme vládě dýku do zad, jak tvrdí premiér, říká Zamrazilová z ČNB

Centrální banka po více než čtyřech letech přistoupila ke zvýšení základní úrokové sazby - podle premiéra Andreje Babiše tímto krokem poškodí životy obyvatel, podnikatelů i  celou ekonomiku. To v pořadu Poledne s Moravcem odmítla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

„Nemůžeme vrážet dýku do zad tím, že plníme zákonný mandát. Cenová stabilita je hlavní mandát centrální banky a podpora hospodářského růstu přichází do hry ve chvíli, kdy cenová stabilita není ohrožena. Pan premiér má na nastavení sazeb jiný ekonomický názor a rozhodně bych velmi nerada, aby ta situace mediálně kulminovala. Já se nedomnívám, že by zvýšení sazeb o 25 bazických bodů mohlo výrazně poškodit ekonomiku. Pokud dojde k ochlazení, je to dáno nejistotou kolem konfliktu a zvýšenými cenami vstupů,“dodala Zamrazilová.

To, že by zvýšení sazeb poškodilo ekonomiku, se nedomnívá ani hlavní ekonom Deloitte a bývalý poradce prezidenta David Marek. Podle něj by ekonomice daleko víc uškodilo, kdyby si ČNB nechala inflaci utéct. I on však upozornil, že ČNB má boj s inflací jako jedinou a hlavní prioritu a kolem toho nešťastnou komunikaci. „Byl to signál, že kolegové v ČNB mají situaci pod kontrolou, že ji bedlivě sledují,“ řekl Marek. Upozornil navíc, že pokud se nezmění nic zásadního, mělo by ke konci roku dojít k dalšímu zvýšení úrokové sazby.

K dalšímu možnému zvyšování sazeb se viceguvernérka vyjadřovat zatím nechce.„V tuto chvíli se nebudeme k ničemu zavazovat. Byla to vpřed hledící reakce s cílem minimalizovat druhotné dopady šoku do cen ropy. V tuto chvíli to nevidíme jako začátek nového cyklu zpřísňování měnové politiky. Zůstávají otevřené všechny možnosti a bude záležet na příchozích datech z ekonomiky,“ komentuje viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

Centrální banka se podle ní rozhodovala hlavně na základě dat z květnové inflace, k rozhodnutí přispěl i rychlý růst mezd a struktura růstu HDP.

K tomu, že by se míra inflace mohla v následujících obdobích zvyšovat, navíc podle Davida Marka přispívají i další faktory. „Mezi další rizika patří i to, že na trhu nemovitostí se situace nedaří řešit, a také to, že nám bude vyprchávat poměrně silný protiinflační impulz u cen potravin. Loni jsme měli velmi dlouhou sklizeň, což tlačilo ceny dolů a díky čemuž dodnes vidíme velmi silný pokles cen. Pokud se nebude opakovat takto mimořádně silná sklizeň, tak tento impulz zmizí,“ dodává Marek.

Zamrazilová se nechce vyjadřovat k politice vlády a k tomu, jak moc k inflaci kroky vlády přispívají. „Popisujeme důvody našeho rozhodnutí. Samozřejmě, že kdyby objem peněz v ekonomice nerostl tak, jak roste, tak by ani ceny nemohly růst tak, jak rostou,“ říká Zamrazilová.

Upozorňuje, že k rostoucím hypotékám se v posledních dvou měsících přidal nový fenomén – tím je extrémně rychlý růst spotřebitelských úvěrů. Tedy úvěrů neurčených k bydlení, ale pouze na spotřebu.

„To je nová věc, kterou musíme sledovat a zjistit jejich důvody. Je riziko, že úvěry na spotřebu se mohou promítnout do růstu spotřebitelských cen.To je další riziko, které je relativně nové a budeme se mu věnovat,“ dodává Zamrazilová.

„Každý dodatečný impulz pro poptávku včetně zvýšené dynamiky spotřebitelských úvěrů je riziko pro inflaci,“ dodává Marek, podle kterého je zatím míra problémových úvěrů nízká, ale i to se může změnit.

Podle odborníků zvýšení sazeb skutečně může vést ke zdražení hypoték. „Zdražení základní úrokové sazby zdraží hypotéky. Můžeme počítat s tím, že úrok poroste zhruba o 0,2 až 0,3 procentního bodu. To bude znamenat pro hypotéku pět milionů korun na 20 let nárůst měsíční splátky o zhruba 1500 korun,“ uvedla ve čtvrtek pro ČTK hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová.

Guvernér ČNB připustil, že zvýšení úrokových sazeb může vést ke zpomalení hospodářského růstu. „Zřejmě přehodnotíme růst ekonomiky směrem dolů, ale naším hlavním cílem je cenová stabilita v české ekonomice,“ řekl ve čtvrtek Aleš Michl. Podle něj ale nízkoinflační prostředí vytváří podmínky pro rozvoj podnikání a prosperitu země.