Role prezidenta se kvůli nešťastné přímé volbě změnila, říká ministr

Vláda včera prohrála první kolo kompetenčního sporu s prezidentem. Ústavní soud totiž nařídil, aby kabinet hlavu státu vzal na summit NATO. Následovaly ostré výroky mnoha členů koalice. Není na čase spory s prezidentem zastavit?

Hostem Ptám se já byl ministr sportu, prevence a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes posílá žádost na rozšíření delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Médiím to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Zařadit hlavu státu do delegace uložil vládě předběžným opatřením ve středu Ústavní soud.

Soudci rozhodli, že kabinet, který po několikaměsíční přetahované v pondělí definitivně zamítl Pavlovi účast, nesmí prezidentovi v jeho cestě nijak bránit.

Koaliční politici už ve středu vyjádřili k předběžnému opatření soudu výhrady. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka dokonce označil podání kompetenční žaloby i předběžné rozhodnutí Ústavního soudu za pokus o ústavní puč.

Premiér Babiš dnes řekl, že ho mrzí, jak celá záležitost dopadla. Vyjádřil obavy, že to bude velká ostuda, která poškodí pověst Česka v zahraničí. Prezident se podle něj nedrží svých předvolebních slibů, že bude spojovat společnost.

Prezident reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že reflektuje dosavadní praxi a zajišťuje kontinuitu zastupování Česka na summitu NATO. V rozhovoru pro Seznam Zprávy zároveň uvedl, že je přesvědčen o tom, že spor o jeho účasti na summitu je Macinkovou pomstou za nejmenování poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem.

Proč zejména Motoristé svými výroky tak provokují společnost? Jaká budoucnost čeká veřejnoprávní média? A není na čase změnit výchovu českých fotbalistů?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Zatím jsem nikde nenašla váš komentář k včerejšímu rozhodnutí Ústavního soudu o předběžném opatření, které poslalo prezidenta na summit NATO do Ankary. Co tomu říkáte? - Můj komentář by se asi zásadně nelišil od komentáře předsedy Petra Macinky. Skutečně si myslím, že politici se nemají soudit. To, že se prezident republiky uchýlil k té žalobě, také nazývám aktem nepřátelství. V tomto ohledu, co si myslím, že je pro občany zásadní, je rychlost toho rozhodnutí. Zatímco obyčejní lidé se soudí o děti roky, o majetek roky, nejsou schopni dostát svého práva a spravedlnosti, tak najednou v případě nějaké cesty prezidenta republiky na dva dny do Ankary zasedne Ústavní soud a rozhodne v řádu hodin. Myslím, že to je špatný signál pro společnost.

2:30 A co se týče politiky, tak dlouhodobě říkám, že je potřeba to brát tak, jak to je. Prezident republiky je jasným politickým hráčem, je lídrem opozice. Vedle toho je tady Ústavní soud, který se zařadil do politického boje. Protože z mého pohledu to rychlé předběžné opatření je více než nějakým právním rozhodnutím, spíše politickým rozhodnutím. A my si musíme skutečně uvědomovat, že tady dochází k vychylování misek vah. A jenom se děsím toho, co bude v budoucnu. Protože samozřejmě mohou nastat nejrůznější situace, kdy bude třeba řešit věci na úrovni Sněmovna, vláda, prezident, Ústavní soud. A tady vidíme nějakou množinu: prezident jako šéf opozice, k tomu Ústavní soud jako jedna skupina, vláda, nějaká parlamentní většina.

3:00 Včerejší rozhodnutí je nějakým vychýlením ve schématu, které by mělo existovat. Protože z mého pohledu Ústavní soud nedal vůbec šanci žalované straně, to znamená vládě, aby se k tomu jenom vyjádřila. - Ústavní soudci říkali, že ta vyjádření ve veřejném prostoru čtou a slyší vlastně všude. - Já vím, ale každý by měl mít právo na spravedlivý proces.

4:00 Rychle to samozřejmě bylo, ale je to předběžné opatření. Srovnáváte to s tím, že občané čekají roky na rozhodnutí, ale pokud jde o předběžné opatření, na ně nikdo nečeká roky. Rozhodnutí o předběžném opatření má nějaké lhůty, v rámci kterých je rozhodnuto v řádu dnů, někdy hodin. - Vaši diváci si sami určitě zváží, jestli se někdo z nich, nedej bože, soudil, jak to v českém soudnictví vypadalo, a porovnají to s touto věcí. A je to i to, jakým způsobem je celá věc řešena, kdy dochází k nějakému vychýlení směrem k prezidentskému systému. A o tom hovoří třeba i skutečnost, že před pár minutami jsem si tady ve studiu přečetl, že prezident republiky opět řekl: „Nerespektuji rozhodnutí vlády, která hlasovala jednomyslně o tom, že lídrem té delegace je předseda vlády.“ Prezident prohlásil, že on je automaticky vedoucím té delegace. - Prezident navazoval na protocol guide, který přesně určuje, kdo je vedoucí delegace, pokud jede delegace v určitém složení. A protokolární pravidla jsou jasná. Vedoucím delegace podle nich má být hlava státu, pokud jede. - Máme tady nějakou parlamentní demokracii, máme tady vládu. Vláda rozhodovala, já jsem součástí té vlády, sám jsem hlasoval pro to, aby předseda vlády byl vedoucí delegace. Pořád ještě věřím, že jsme v parlamentní demokracii a že toto bude respektováno.

6:00 Jenom jsem chtěla říci, že nevím, nakolik můžete přehlasovat protokolární pravidla summitu NATO, když jsou nějak stanovena. - Já jsem ta protokolární pravidla neviděl, nečetl. Ale upřímně říkám, že věřím stále v to, že je to Poslanecká sněmovna, která je suverénní, a vláda, která nějakým způsobem hlasuje. A to by mělo být respektováno. Teď to Ústavní soud nějakým způsobem vychýlil.

6:30 Neberete ale jako naprosto za hranou slova ministra zahraničních věcí, předsedy Motoristů, o tom, že to je pokus o ústavní puč? - Je to nějaké nadnesené vyjádření. Prezident skutečně vyhlásil válku vládě, vyeskaloval celou věc, došlo k rozeštvání společnosti. A v tomto ohledu, ano, předseda Macinka čelí už zase nějakému trestnímu oznámení. Tak já se k němu asi přidám, doufám, že i mě za to někdo udá. Minule musel vypovídat na ÚOOZ, protimafiánského útvaru, za svůj názor. Teď se zase budeme muset bránit za své názory. Je to nesmírně nešťastná situace, kdy je společnost hnána vrcholnými představiteli, v tomto případě prezidentem republiky a opozicí k takové eskalaci. Je to o trestních oznámeních za názory a tak dále. A já si myslím, že to je špatně.

7:00 A nedělá to vláda? Vláda zakázala prezidentovi, troufnu si říci, že pro laickou veřejnost bezdůvodně, účast na summitu Severoatlantické aliance. Nechci to snižovat. Na druhou stranu, věnuji se politice dlouho, zhruba stejně dlouho jako vy. A oba asi víme, že drtivou většinu těch let složení delegací na summit Severoatlantické aliance nikoho nezajímalo. Nikdo se o tom nehádal, nikdo o tom nepsal. A teď najednou si vláda z toho udělala téma a rozhodla se za každou cenu zakázat prezidentovi účast. - Téma z toho neudělala vláda, téma z toho udělal prezident republiky a média. Vláda rozhodla jednomyslným hlasováním o nějaké věci. A Poslanecká sněmovna dala důvěru vládě po demokratických volbách, rozhodli voliči, následně vláda, její členové jednomyslně hlasovali. Ne vláda zakázala, vláda rozhodla. Vláda rozhodla, že do OSN pan prezident pojede. Vláda rozhodla o mnoha a mnoha dalších schváleních letů pana prezidenta, tuším, jsou to desítky různých cest, které on již absolvoval. A vláda rozhodla, že v tomto případě, který pokládá za důležitý z hlediska například obranných výdajů, z hlediska toho, o čem vláda bude do budoucna jednat, například právě týkající se armády a co je v její kompetenci a co rozhoduje, že si přeje mít takovou delegaci. Čili to byl nikoli zákaz, to bylo klasické demokratické rozhodnutí. A toto bylo z druhé strany napadeno.

9:00 A tedy slova Petra Macinky o pokusu o ústavní puč vám nevadí? - Ne.

10:00 Mám neblahý pocit, jestli tady nezačíná nějaké vychylování. A dobře víme, co se stalo třeba v Rumunsku, a to jsou věci, které jsou velmi nebezpečné. A já bych se nechtěl dočkat toho, že tady bude Ústavní soud jako třetí komora parlamentu rozhodovat o tom, jakou cestou země půjde. - Stejně tak je ale přece velmi neblahé pro vývoj demokracie obecně ve všech zemích zpochybňování nezávislé justice. Zejména špičky nezávislé justice, což je Ústavní soud. To je politicky extrémně citlivá záležitost a vy si zahráváte trochu s ohněm. - Máte naprostou pravdu. Je potřeba diskutovat o tom, co je nezávislá justice. Jestli členové Ústavního soudu jmenovaní prezidentem republiky, který má nějaký politický názor a je silným politickým hráčem opozice, a stejně tak Senát, který do toho také zasahuje a má tam dnes většinu také opozice, tak jestli tam nedochází k nějakému vychylování. Diskutujme o tom. Já neříkám, že se to nutně děje, ale není to úplně standardní.

13:00 Filip Turek říkal, že je na místě uvažovat o tom, jestli by Ústavní soud vůbec měl existovat. - Jsou země, tuším, že je to Velká Británie, kde Ústavní soud není. V tomto ohledu si nemyslím, že máme mít ambici tyto věci měnit. Spíše myslím, že je potřeba, a je to i úlohou médií, abychom tu věc bedlivě sledovali a pokusili se právě tu diskuzi vést. Protože znovu musím opakovat, může dojít k situaci, kdy třeba vznikne vláda, prezident odmítne - teď odmítl jmenovat jednoho člena vlády - odmítne třeba jmenovat celou vládu nebo celou stranu. - To bylo i u Miloše Zemana, jak naprosto ignoroval sněmovní většinu a určil si svého vlastního premiéra. - Přesně tak. Já to odmítám, já s tím nesouhlasím, já bych mu to nikdy neporadil, nikdy bych to neodsouhlasil. Těmito věcmi skutečně opovrhuji. Jsem bytostný demokrat a jsem přesvědčen o tom, že Ústava, byť má nějaký širší výklad, že jsou nějaká zvyková pravidla, by měla být dodržována. - Tak byste měl bytostně respektovat instituce demokratického státu, i Ústavní soud. - Respektuji to rozhodnutí a nepochybně, pokud by bylo směřováno směrem ke mně, tak se mu podvolím. Jako člen vlády budu hlasovat, pokud bude takové hlasování, samozřejmě v konsensu s rozhodnutím Ústavního soudu. Ale neznamená to, že budu slepě zavírat oči, uši a ústa, jak jsme měli my jako Motoristé ty opičky na našich billboardech, nad vším. A že to nechám bez nějakého pozastavení.

16:00 Jak by to podle vás mělo fungovat dál, vztah prezident a vláda? Bude se to eskalovat, bude se to zhoršovat, nebo je čas na uklidnění? - Víte, prezident republiky to eskaloval tím podáním žaloby. To je prostě… - … to je věc pohledu. Druhá strana říká, že to eskalovala vláda tím, že ho neschválila do delegace. - A vy se ptáte na můj pohled. Můj pohled je, že to byl akt nepřátelství, že ta situace není dobrá, že je skutečně velmi napjatá. Vnímám to jako rozeštvávání společnosti, vidím to jako silný politický boj. Jsem v Poslanecké sněmovně od rána do večera, takže vnímám, jak reaguje opozice. Tady jsou opozice a prezident jasně jedna velká skupina. A bude to politický střet. Je potřeba si uvědomit, že tady není nezávislý prezident, je tady politický prezident. - Vždy jsme měli politické prezidenty, pane ministře. - Vždycky jsme měli politické prezidenty, ale je potřeba si uvědomit, že tou nešťastnou věcí, co se jmenuje přímá volba, se ve společnosti stalo to, že… - Nehlasoval jste pro ni také? - Nehlasoval jsem pro přímou volbu prezidenta. Stejně jako jsem nehlasoval pro Lisabonskou smlouvu. Ale víte, myslím, že ve společnosti dlouhou dobu byla taková chiméra, že prezident republiky má hájit zájmy všech občanů. A ono to tak prostě není. Je to politická figura, je potřeba s tím počítat a je potřeba s tím demokratickou politickou cestou nějakým způsobem pracovat.

18:00 Budete v tom tedy pokračovat, pane ministře, že? - Domnívám, že z toho bude klasický politický střet a že prezident republiky se do toho střetu dostal. A myslím si, že i prezidentské volby budou o silném politickém střetu vládní koalice a opozice. - Postaví vládní koalice kandidáta? - Určitě si myslím, že nějaký kandidát vznikne. Jakým způsobem ho budeme podporovat, zda společně, jednotlivě, nevíme. My jsme o tom ještě vůbec nehovořili.

22:00 Jak jste vnímal pondělní výstražnou stávku zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu? Je to mimo gesci sportu, ale zároveň se médiím hodně věnujete, dáváte na to téma rozhovory. - Každý má právo na stávku, ale myslím, že je zbytečná. Samotná změna financování si myslím, že nemá být důvodem ke stávce. Mě trochu mrzí management těch veřejnoprávních institucí. Vedl jsem velké společnosti a jako manažera by mě nikdy nenapadlo první, co udělat, jít a začít děsit své zaměstnance, že na ně nebudu mít peníze nebo že přijdou o práci. První, co bych dělal, začal bych u sebe, začal bych hledat nějakou optimalizaci těch podniků a předkládal bych akcionářům, v tomto případě nám politikům různé důvody, proč žádám víc peněz pro jinou věc, že tady třeba ušetřím, tady už ušetřit nedokážu a tak dále. To se bohužel neděje.

23:00 Co mě mrzí, zase se tam objevilo nějaké vychýlení. Já jsem to komentoval, objevila se tam nová paní ombudsmanka, nový dětský ombudsman, zástupce ombudsmanky. Nezlobte se na mě, zase nenormální záležitost, kdy veřejný ochránce práv má hájit zájmy všech občanů. A oni si vezmou tričko a jdou tam demonstrovat proti vládě. - Demonstrovat nešli, jenom si vzali ta trička. - Když si vezmu tričko, stoupnu si na fotografii, tak demonstruji. - Nová ombudsmanka na to říká: „Nezávislá média považujeme za důležitou součást demokratické společnosti a svobody projevu. Svoboda projevu je otázkou lidských práv. Úkolem ombudsmanů jako národní lidskoprávní instituce je chránit lidská práva a hodnoty demokratického právního státu.“ - Tak měla paní ombudsmanka nekandidovat na ombudsmanku, měla kandidovat do Rady České televize, Rady Českého rozhlasu nebo možná mediální rady. - Vy jste ji zvolili před pár dny, hlasoval jste pro ni? - Hlasoval jsem pro ni, ano. - No vidíte to, pane ministře. - No vidíte to. Já jsem pro ni hlasoval a ona si nějakým způsobem hned popletla buď úřad, anebo kompetence toho úřadu.

24:15 Myslím, že ombudsman má sedět v kanceláři a má se zabývat skutečně agendou, která mu přísluší. A ne demonstrovat za Českou televizi. - Nedemonstrovala, měla tričko. Vyjádřila svůj názor. Podpořila svobodu slova. To je hezké, ne? - Ne, to nepodpořila svobodu slova. To je, jak kdyby se sebral soudce a šel na nějakou demonstraci v rámci třeba nějakého případu, který se bude projednávat, třeba té žalované strany, nebo té druhé strany. Prostě ti lidé se nemají míchat do politiky.

25:30 Mě to netrápí. Mělo by to trápit lidi. Mělo by to trápit občany. Až nějaký občan bude psát paní ombudsmance, že třeba měl nějaký problém s úřady, tak už bude vědět, že ta paní je proti vládě.

28:00 Pojďme ale k médií, vy přistupujete ke změně financování, aby se to od poplatků přesunulo pod státní rozpočet. Už víte, kde vezmete těch zhruba osm miliard korun? Na úkor čeho to bude? Na úkor vyššího dluhu, nebo nějaké kapitoly, nebo nějakých výdajů? - Správná otázka. My ty peníze vezmeme ve státním rozpočtu úplně stejně, jako tam vezmeme peníze na obranu země, školství, zdravotnictví, sociální věci a další. - Ale na úkor čeho vezmete těch osm miliard? - A na úkor čeho teď budeme navyšovat skoro 24 miliard? Zdravotnictví, na úkor čeho budeme zvyšovat důchody? Takhle se zeptáte? - Mě to zajímá všechno. Tak začneme s televizí, a pak mi můžete říkat ty další miliardy. - Já se strašně omlouvám, ale to je špatná otázka. Na tu otázku nelze odpovědět. Na úkor čeho například vezmeme peníze na zdravotnictví nebo na školství? - Na té otázce není nic špatně. - Ne, ta otázka je nelogická.

30:00 Je to naprosto irelevantní dotaz. Ještě nikdo se nás nezeptal, na úkor čeho třeba budeme dávat peníze policistům, učitelům a tak. Prostě my odhlasujeme tu položku jako součást státního rozpočtu. - Vy jste začal odpovědi tím, že jste mi řekl, že to je správná otázka, a po třech minutách jste došel k tomu, že je úplně irelevantní. - Protože vy jste tu otázku vyvinula. Vy jste ji vyvinula k tomu, abyste se mě snažila zmanipulovat do toho, že chcete říct, že ty peníze půjdou někam na dluh. Ale ony nemusí jít na dluh. Když by se zemi dařilo, tak v rozpočtu bude spousta peněz a třeba jednoho krásného dne budeme mít i vyrovnaný rozpočet. Ale teď to nebudeme brát na úkor něčeho.

39:00 Často slyším ze svého okolí, že Motoristé ve vládě trollí, provokují, štěpí společnost svými výroky. Výroky jako soudruh prezident, Rudé právo, ekoteroristé, paraziti na ministerstvech. Těch výroků je obrovské množství. V drtivé většině jsou od Petra Macinky nebo od Filipa Turka. Proč to děláte? V čem je to dobré, že tím někoho naštváváte a urážíte? - Hrozní jsme. - Takže vy s tím souhlasíte? Já myslela, že vy takovéhle věci neříkáte. - Hrozní jsme, proto to asi děláme. Myslím si, že to je ten důvod. - A v čem to prospívá české společnosti? - Tak hrozní jsme, to je odpověď. Co vám k tomu mám víc říct? - Fakt k tomu nemáte nic lepšího? - Ne. To je supr, ne? Já myslím, že tato dvě slova vystihují úplně všechno, ať si v tom každý něco najde.