Článek
Letos Česko znovu nedodrží svůj dvouprocentní závazek vůči Severoatlantické alianci (NATO), připustil to opakovaně i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministra obrany Jaromíra Zůny by se měl dvouprocentní výdaj na obranu HDP splnit příští rok. Česko má totiž už dlouhodobě problém požadovaná procenta naplnit. Naposledy hranici splnilo před více než 20 lety.
„My – na rozdíl od předchozí vlády, která tvrdila, že to naplnila, není to pravda, my máme čísla z NATO – tak ani neslibujeme, že se nám to tento rok podaří naplnit. V každém případě děláme pro to maximum,“ řekl tento týden premiér.
Nejblíže splnění dvouprocentní hranice bylo Česko v roce 2024 během vlády tehdejšího premiéra Petra Fialy (ODS), kdy NATO uznalo 1,97 procent HDP. Letos ministerstvo obrany hospodaří s částkou 154,8 miliard korun, která odpovídá necelým 1,8 procentům HDP. Celkové výdaje na obranu pak mají činit o 30 miliard více, nicméně ty jdou z ostatních kapitol.
Schopnost, nebo procenta?
S blížícím se summitem NATO v Ankaře, který se nese ve znamení rozporu prezidenta a vlády, ale ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že by příští rok Česko mělo být schopné svůj závazek vůči NATO splnit. Zdůraznil, že by současný kabinet byl první, který dvě procenta splní. Letos to ale pravděpodobně nevyjde. „Pan premiér řekl otevřeně, že letos se nám to asi nepodaří naplnit. Uvidíme, protože s rozpočtem se pracuje do posledního dne,“ uvedl v Nedělní diskuzi na ČT.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel ale vládu během debaty kritizoval, že tempo zvyšování výdajů na obranu je pomalé a nemusí tak stačit pro naplnění budoucích závazků. Česko se totiž minulý rok zavázalo ke zvýšení výdajů na obranu na 3,5 procenta HDP do roku 2035 s tím, že se ještě přidá dalších 1,5 procenta HDP na související nevojenské účely. Dohromady by tedy šlo o výdaj pěti procent HDP.
V úvodu debaty ministr obrany zdůrazňoval, že předmětem diskuze nadcházejícího summitu NATO v Ankaře je především trajektorie a že závazky znamenají hlavně schopnosti a ne procenta. Reagoval tak na dotaz, jakou tedy částku bude Česko obhajovat na červencovém summitu. Zmiňoval také důležitost výše výdajů v absolutních číslech, což Havel kritizoval. „Protože pokud budeme zvyšovat výdaje v absolutních číslech, všechno se zdražuje,“ upozornil na další faktory, jako je inflace. Vládě pak vyčetl, že své závazky neplní.
„Jak se chcete dostat do roku 2035 na pět procent, když to nebudete zvedat?“ ptal se Zůny v souvislosti s neplnění dvouprocentního závazku. Vyjádřil obavu z budoucnosti, kdy by se Česká republika mohla dostat do situace, kdy by potřebovala pomoc od svých aliančních partnerů. „Dobře, a kde jste byli, když jste měli plnit svoje závazky?“ popsal možnou reakci aliance.
