Článek
Až sedm set tisíc kurýrů jednoho z největších čínských e-shopů by se brzy mohlo překvalifikovat, nebo přijít o práci. Podle šéfa tamního e-commerce gigantu JD.com, Richarda Liua, je dříve či později nahradí roboti. Tento krok přichází v době, kdy masivní automatizace čím dál víc ohrožuje čínský trh práce.
Podle informací deníku Financial Times by se kurýři měli co nejdříve překvalifikovat na opraváře a údržbáře robotických poslů. Společnost JD.com už pro tyto účely podepsala smlouvy se zhruba 120 školami, které mají s rekvalifikací pomoci.
„V budoucnu, až budou balíčky doručovat roboti, nastane den, kdy kurýři v podstatě nebudou potřeba,“ řekl Liu na fóru generálních ředitelů zemí Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Pekingu. „Balíčky budou doručovat roboti. Ale opravdu nechci, aby našich 700 000 bratrů zůstalo bez jídla, bez práce,“ pokračoval.
Redakce Seznam Zpráv pro srovnání s Českem oslovila doručovací společnosti PPL a Českou poštu s dotazem, kam se bude vyvíjet jejich budoucnost, tedy jestli plánují nahradit lidské kurýry roboty.
Hrozí v Česku konec doručovatelů?
„Naším dlouhodobým přístupem je stavět logistiku především na lidech. Řidiči jsou klíčovou součástí kvality služby, kterou příjemce vnímá. Namísto futuristických řešení, která jsou sice atraktivní, ale zatím nemají široké praktické využití, se dnes soustředíme na to, co přináší okamžitou hodnotu: moderní technologie, automatizaci třídění, efektivní provoz dep a překladišť,“ napsala na otázky redakce tisková mluvčí PPL Michaela Tůmová.
„Poslední míle, tedy doručení zásilky přímo adresátovi na jím zvolené místo, je z pohledu celého doručovací procesu nejnáročnější fáze. Na řadu míst nelze zásilku doručit jinak než fyzicky. Dalším specifikem je doručování důchodů v hotovosti. Technologie jdou dnes ve svém vývoji rychle nahoru, proto si dovedu představit, že v dlouhodobém horizontu se dočkáme doručování například drony,“ napsal Seznam Zprávy tiskový mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Čínská média podle Financial Times informují, že doručování roboty je už v tamních velkých městech poměrně běžné a vzniká také spousta pilotních projektů, kde se jejich použití dál testuje. Mluví se zejména o doplňování zboží a doručování jídla. Politici se ale obávají, že rychlé zavádění robotů v Číně ohrožuje pracovní místa těch nejzranitelnějších pracovníků v ekonomice.
V roce 2020 pracovalo v dočasných a převážně manuálních pozicích – od továren přes hromadnou dopravu až po kurýrní služby – na 200 milionů Číňanů. Podle tamního Výzkumného centra pro nové formy zaměstnanosti by měl jejich počet letos stoupnout až na 320 milionů. Podle deníku Financial Times tak tito lidé tvoří bezmála 40 procent veškeré městské zaměstnanosti.
Riziko, které pro manuální i kancelářské profese představuje nástup robotizace a umělé inteligence, navíc přichází ve chvíli, kdy země bojuje s vysokou nezaměstnaností mladých. Ta v dubnu podle vládních dat dosáhla 16,3 procenta.
Podle Liua ale přinese robotizace spoustu nových pracovních míst, protože „roboti jsou stroje, v určitém okamžiku budou mít vždycky poruchy“. Dodal také, že technologie by měla spíše „činit lidský život lepším“ a práci zajímavější, než „brát lidem právo na práci“.
Peking v březnu na příštích pět let schválil upřednostnění průlomových technologií, mezi které se počítá i robotika. Pětiletý čínský plán staví „robotiku do srdce svého moderního průmyslového systému“, uvedla Mezinárodní federace robotiky. „Cílem je nasměřovat výzkum AI k fyzickým aplikacím, přičemž roboti mají být tahouny hospodářského růstu.“
Přesto se ale politici snaží pracovníky ujistit o tom, že mají podporu Pekingu. Ministryně pro lidské zdroje a sociální zabezpečení uvedla, že zkoumá, jak pro pracovníky vylepšit sociální pojištění a vznik nových pracovních pozic a profesí, zaměřené na školitele umělé inteligence a piloty dronů.
JD.com je jeden z největších čínských online prodejců, přímý konkurent dalších tamních skupin, jako je Alibaba a Meituan. JD provozuje platformu Joybuy v Německu, Francii a dalších zemích v Evropě. Firma se také dostala pod drobnohled Evropské komise, která od května vyšetřuje její nabídku na koupi německého prodejce elektroniky Ceconomy za 2,2 miliardy eur, na kterou ale měla dostat státní dotaci. Podle Financial Times může jít o znak agresivnějšího postoje EU vůči Pekingu.
