Článek
Po českém sklu lační zahraniční milionáři, známé firmy i běžní lidé. České rodinné stříbro, jak se ručně vyráběnému sklu často přezdívá, musí bojovat s konkurencí z ciziny, i když ve světě jeho jméno stále rezonuje.
Pojem české sklo už v zahraničí každopádně neznamená rozhodující konkurenční výhodu. Proti němu často stojí mezinárodní značky s významnými marketingovými rozpočty.
„Ustrnout na slávě z dob minulých rozhodně nelze. Je třeba být relevantní i pro mladou generaci. Být odvážný v designu, ale nezkrátit si cestu tím, že zanevřeme na nekompromisní ruční kvalitu. V poslední době to potvrdily například v Paříži představená kolekce Magnus, v Miláně prezentovaná Aura nebo nejnovější v Londýně představený Axis,“ popisuje generální ředitel sklárny Moser Martin Dvořák.
Zahraniční skláři často dokážou nabídnout nižší cenu i širší výběr, české sklo tak musí najít způsob, jak zákazníky zaujmout.
„Českému sklu se v mezinárodní konkurenci daří, pokud dokáže nabídnout víc než jen samotný produkt. Povědomí o českém skle ve světě pořád existuje, ale dnes už nestačí pouze říct ‚české sklo‘ a čekat, že to samo o sobě otevře dveře. Konkurence je velká, často levnější, a zákazník má obrovský výběr,“ říká zakladatel a ředitel sklárny Klimchi Lukáš Klimčák.
Česká sklářská značka podle něj musí zaujmout kvalitou, designem, příběhem, prezentací i schopností komunikovat se současným zákazníkem.
Další skláři vnímají české sklo především jako ukázku tuzemského designu. „Naší výhodou je, že máme dvě skvělé značky Bomma a Rückl a navíc ještě působíme v odvětví turistického ruchu. Tato kombinace s vlastní výrobou nám dává sílu uspět na zahraničních trzích a současně být autentičtí čeští výrobci křišťálového skla,“ říká Vadim Horna, generální ředitel skláren Bomma & Rückl Group.
Hodnota českého skla stojí především na staleté tradici, řemeslné zručnosti i technologickém know-how. „České sklo není jen materiál, ale svébytný umělecký obor s jasně rozpoznatelnou identitou. Zahraniční sběratelé oceňují především originalitu, ruční zpracování a skutečnost, že za každým dílem stojí konkrétní autor a jeho příběh,“ popisuje designérka a sklářská umělkyně Michaela Procházková.
Českým výrobkům silně konkuruje sklo z Asie, Itálie či Skandinávie. „Konkurovat cenou není možné ani žádoucí – naší největší výhodou je originalita, ruční výroba, technologická vyspělost a kontinuita sklářského řemesla. Právě schopnost inovovat při zachování autenticity je důvodem, proč české sklo zůstává světovým fenoménem i v 21. století,“ říká Procházková.
Tradice v ohrožení
Celé odvětví sklářství však ovlivňuje současná geopolitická situace. „Aktuální mezinárodní situace v Perském zálivu se propisuje nejen do ochlazení lokální poptávky, ale i do ceny zemního plynu, který je médiem našich sklářských pecí. Rovněž aktuálně znovu zavedená dovozní cla v USA vedou k jisté zdrženlivosti u našich retailových partnerů,“ říká Dvořák.
Celé odvětví ovlivňuje i nejistota na světových trzích. „Od geopolitické situace přes výkyvy v dodavatelských řetězcích až po opatrnější investiční rozhodování zákazníků. Výrazně nám pomáhá diverzifikace do turistického ruchu díky sklárně Rückl, kterou je možné navštívit, nachází se 30 minut od Prahy v krásném prostředí křivoklátských lesů u řeky Berounky,“ říká Horna.
Sklárny také brzdí vysoké náklady ruční výroby. „Ručně foukané sklo se nedá srovnávat se strojovou nebo pásovou výrobou, a už vůbec ne cenově. Každý výrobek vyžaduje čas, zkušenost a velkou fyzickou práci,“ popisuje Klimčák.
Skláři se obávají i toho, aby se podařilo udržet zájem o řemeslo. „Výzvou je také udržet řemeslo atraktivní pro mladou generaci, aby měli lidé chuť pokračovat v profesi skláře a viděli v ní budoucnost,“ sdělil Klimčák.
Aby zdejší tradice nevymřela, musí Česko vychovat její pokračovatele. Například Moser tomu jde naproti. „Velkou radost mi proto udělalo, že se po třech letech podařilo znovu otevřít obor sklář na Střední uměleckoprůmyslové škole keramické a sklářské v Karlových Varech. Vedle toho jsme spustili také vlastní rekvalifikační program,“ uvádí Dvořák.
Sklo ve světě
Tuzemské sklárny běžně dodávají své zboží do zahraničí. Kousky jsou součástí prestižních rezidencí, hotelů, jachet, luxusních butiků nebo firemních kolekcí.
Například Moser dodal lustr na největší plachetnici světa Corinthian, nyní dokončuje luxusní lahve na whisky do Skotska a také dlouhodobě spolupracuje s výrobcem hodinek Jacob & Co. „Přesně na takových projektech se ukazuje, že české sklářství má své pevné místo mezi nejprestižnějšími světovými značkami,“ vysvětluje Dvořák.
Zahraniční trhy jsou důležité i pro sklárny, které se primárně zaměřují na užité sklo. Pro Klimchi, vyrábějící například vázy, sklenice nebo džbány, jsou silné především Velká Británie, Skandinávie, Spojené státy, Blízký východ a Asie.
Poptávce mimo jiné napomohlo, že se výrobek z Kamenického Šenova objevil na stříbrném plátně. „Velkou pozornost nám přinesly naše růžové Hobnail džbány Rosaline, které se objevily ve filmu Barbie. Do britských studií Warner Bros. jsme tehdy posílali šestnáct džbánů a po premiéře jsme zaznamenali výrazný nárůst zájmu i objednávek. Byla to krásná ukázka toho, že české sklo může být součástí světové popkultury, aniž by ztratilo svou řemeslnou podstatu,“ popisuje Klimčák.
Společnost Bomma dodává designová svítidla a světelné instalace do prestižních rezidenčních, hotelových i komerčních projektů po celém světě – do Evropy, Severní Ameriky, na Blízký východ i do Asie.
Její instalace jsou například v showroomech značky luxusních hodinek Audemars Piguet i v soukromých rezidencích, například u herců Ashtona Kutchera a Mily Kunis.
„Rückl postupně posiluje své zastoupení i v zahraničí. Máme nastavenu pravidelnou distribuci v 75 zemích světa, od USA a Kanady až po Japonsko a Koreu, přes Jižní Afriku nebo například Pobřeží slonoviny. Do zahraničí dodáváme naprostou většinu naší výroby,“ říká Horna.
Sklo od novoborského Lasvitu zdobí například butik klenotnictví Cartier v Ženevě nebo Hermès rovněž v Ženevě. Dodal také svítidlo do vlajkové prodejny slavného klenotnictví Tiffany na Páté Avenue v New Yorku.
Sběratelské kousky jako investice
Zahraniční sběratelé vnímají české sklo také jako investiční produkt, který si dokáže uchovat svou hodnotu.
„V zahraničí to vnímáme čím dál častěji, ale osobně bych byl rád, aby naše sklo nezůstávalo jen zavřené za vitrínou,“ říká Klimčák.
Pro Klimchi je zásadní, že jejich sklo lidé používají a stává se tak součástí stolování, rodinných setkání, oslav a vzpomínek. „Zároveň ale vidíme, že některé autorské kolekce, limitované série nebo produkty navržené designéry už zákazníci vnímají i sběratelsky,“ popisuje Klimčák.
Podle Dvořáka je české sklo spíš sběratelským produktem kvůli absenci relevantního sekundárního trhu. „Především limitované kolekce se stávají předmětem zájmu nejen v Čechách, ale i zahraničních sběratelů. Například tradičním trhem pro ikonické mistrovské rytiny Moser jsou sběratelé z Tchaj-wanu a v poslední době i z Hongkongu,“ říká Dvořák.
Zahraniční sběratelé podle Procházkové vnímají české sklo jako luxusní uměleckou disciplínu s mimořádnou tradicí a silnou přidanou hodnotou. „Američtí sběratelé oceňují především autenticitu, originalitu a propojení s evropským kulturním dědictvím. Na letošním veletrhu The Palm Beach Show jsme se osobně přesvědčili, že české autorské sklo dokáže oslovit i nejnáročnější klientelu a obstát vedle světových uměleckých ikon,“ popisuje umělkyně.
Češi podle ní mají ke sklu často jiný vztah. Nevnímají jej primárně jako investiční kousek, ale jako přirozenou součást své kultury a běžného života, což někdy vede k podceňování jeho skutečné hodnoty.
