Článek
Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout. V projevu na závěr sjezdu strany v Erfurtu to v neděli řekla její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Dvoudenní sjezd AfD, kterou německá civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, doprovázely protesty. V sobotu se na nich sešlo podle policie 31 tisíc lidí, druhý den byla účast výrazně nižší.
V září se budou konat volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku-Anhaltsku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku. AfD podle průzkumů oboje vyhraje, její sasko-anhaltský lídr Ulrich Siegmund má přitom reálnou šanci, že se stane prvním zemským premiérem z AfD. Volit budou v září nové vedení města rovněž obyvatelé Berlína. AfD by podle posledního průzkumu mohla obsadit třetí příčku a zdvojnásobit svůj zisk z posledního hlasování.
„Budeme vládnout,“ řekla v závěrečném projevu sjezdu s odkazem na podzimní volby Weidelová. „Musíme se konečně dostat z opozice,“ řekl spolupředseda strany Tino Chrupalla. AfD podle něj opět postaví Německo na nohy. Weidelovou i Chrupallu delegáti sjezdu v sobotu potvrdili ve funkci na další dva roky.
V sobotu sjezd provázely v ulicích Erfurtu velké demonstrace, na které podle policie dorazilo 31 tisíc lidí. Podle organizátorů jich ale bylo až 50 tisíc. Policie v neděli uvedla, že se demonstrace v naprosté většině obešly bez incidentů. Nedělní protesty už byly výrazně menší než ty sobotní. Jejich bilanci zatím policie nezveřejnila. K protestům proti AfD vyzvaly odbory, různé iniciativy nebo aktivistické skupiny, ale i někteří politici.
AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 29 procent. Volby by tak nyní strana vyhrála.
Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že by návrh na zákaz strany měl u ústavního soudu naději na úspěch.
Na víkendovém sjezdu chtěla AfD především ukázat jednotu. Podle komentátorů se jí to z velké části podařilo, přece jen ale bylo znát, že na některé věci mají členové strany odlišné názory. Sasko-anhaltská odnož AfD si například do programu před zářijovými volbami napsala, že „harmonickou rodinu tvoří matka, otec a děti“ a že taková rodina je „prokazatelně nejlepším předpokladem pro dobrý a zdravý vývoj dítěte“. Sama Weidelová má přitom manželku původem ze Srí Lanky, se kterou vychovává ve Švýcarsku dvě děti.
„Můžou si tam napsat, co chtějí. Můj život vypadá jinak,“ řekla k tomu Weidelová stanici RTL/ntv. „Moje děti mají tu nejlepší výchovu, ty nejlepší předpoklady… Ke stejnopohlavním párům je třeba přistupovat rovnoprávně,“ dodala.
Odstřihnout AfD od tajných informací
Zatím co sjezd AfD postupně chýlí k závěru, německá vláda hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD mohla dostat. Nedělnímu vydání listu Bild to řekl ministr obrany Boris Pistorius.
„Blízkost k Putinovi se nedá přehlédnout. Domněnka, že jsou ve hře peníze z Ruska, je také ve vzduchu,“ řekl Pistorius, který je členem sociální demokracie (SPD). Citlivé informace se podle něj nesmějí dostat do nepravých rukou. „Intenzivně se zabýváme otázkou, komu můžeme informace označené za utajované poskytnout,“ dodal. Vládě jde podle něj o bezpečnost země. Stranu AfD totiž německá civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
Možností, že AfD v září získá většinu v zemském sněmu v Magdeburku, a bude Sasku-Anhaltsku příští roky vládnout, se podle ministra Pistoriuse německá vláda intenzivně zabývá. „Jako demokrat mám z takového možného výsledku voleb obrovské obavy. AfD nenechává nikoho na pochybách, co má v úmyslu s naší demokracií,“ řekl.
Zemské vlády mají v Německu v určitých oblastech široké pravomoci, jsou mezi nimi například školství a kultura, ale také policie a zpravodajské služby. Každá německá spolková země má vlastní úřad pro ochranu ústavy (LfV), který má pravomoci civilní vnitřní tajné služby.
