Ronda byznysmena Komára půjčuje na nemovitosti. Není ale jasné z čeho

Investiční platforma Ronda, spoluvlastněná nepřímo byznysmenem Vladimírem Komárem a finančníkem Gabrielem Kovácsem, se prezentuje jako úspěšný projekt, který financuje realitní podnikatele a současně získává tisíce investorů vkládajících do těchto úvěrů kapitál.

Není však jasné, jaký je původ kapitálu, o němž Ronda tvrdí, že jej půjčuje ze svých zdrojů. Ronda uvádí, že celkově již zafinancovala projekty za 3,9 miliardy korun. Komárovi patří také například známá kosmetická značka Dermacol.

„Úvěr zafinancujeme z vlastních zdrojů. Na rozdíl od crowdfundingu nečekáte, než se vámi požadovaná částka vybere od investorů. Investoři participují až po načerpání úvěru,“ uvádí Ronda na svých internetových stránkách.

I v marketingových prezentacích Ronda opakovaně uvádí, že úvěry poskytované podnikatelům jsou „zafinancované napřímo ze zdrojů Ronda Invest“. Až následně jsou podle Rondy úvěry nabídnuty veřejnosti k takzvaným participacím. Investor si vybere konkrétní úvěr poskytnutý Rondou, na jehož financování se chce podílet. Pak pošle Rondě určitou částku a peníze se mu postupně vracejí i s výnosy. Ronda tvrdí, že má více než čtyři tisíce takových investorů.

Tvrzení o prvotním financování z vlastních zdrojů je důležité kvůli tomu, že to Rondě umožňuje vyhnout se crowdfundingové regulaci, tedy potřebě získat od České národní banky potřebnou licenci. Crowdfundingovou licenci nemá ani konkurenční platforma Upvest ze skupiny Komerční banky.

„Z působnosti nařízení (o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování, pozn. red.) jsou vyloučeny případy, kdy úvěr poskytuje platforma na vlastní účet a riziko a právo na výnos, stejně jako riziko plynoucí z poskytnutého úvěru, až následně přenese na předem neomezený okruh úvěrujících investorů, kteří jako protiplnění za svoji investici získávají právo participovat na poskytnutých úvěrech,“ uvedla ve vyjádření zveřejněném na svém webu již dříve Česká národní banka.

Ronda uvádí, že jen za rok 2025 poskytla financování za 1,1 miliardy korun. O rok dříve to mělo být 800 milionů. Za historii firmy to má být dohromady již 3,9 miliardy korun. Není však zřejmé, odkud pocházejí vlastní zdroje, které Ronda Invest podle svých slov na tyto půjčky používá. Firma měla na konci roku 2024 podle rozvahy majetek 24,5 milionu korun a záporný vlastní kapitál 16,9 milionu korun. To znamená, že měla více dluhů než majetku.

Z majetku Ronda Invest v účetní hodnotě 24,5 milionu korun činila v roce 2024 celkem 11,2 milionu korun hotovost a 9,3 milionu korun nehmotný majetek. Pohledávky všeho druhu byly 1,2 milionu korun.

Převis dluhů nad majetkem podtrhuje otázku po původu vstupního kapitálu Rondy. Vzhledem k zápornému vlastnímu kapitálu je zřejmé, že vlastní zdroje nemá. Cokoliv půjčuje, musejí být cizí peníze. Konkurenční Upvest měl podle výsledků za stejný rok kladný vlastní kapitál 76,4 milionu a čistý zisk 42,5 milionu korun.

Ani žádné další společnosti ze skupiny Ronda nevykazují majetek v miliardových řádech. Mateřská Ronda Holding měla na konci roku 2024 majetek za 56,3 milionu korun a záporný vlastní kapitál 34,3 milionu. Za rok 2024 prodělala 20,6 milionu.

Miliardové majetky nevykazuje ani litevská společnost Paymont, která může díky licenci v Litvě nabízet platební služby po celé Evropské unii. Paymont je součástí skupiny Ronda.

Jasno o původu vstupního kapitálu Rondy nepřináší ani výroční zpráva společnosti Alphaduct, přes kterou Vladimír Komár ovládá svůj koncern. Podle poslední publikované výroční zprávy Alphaductu za rok 2024 měla tato společnost vůči firmě Ronda Holding pohledávku z nesplacených půjček v souhrnné výši 59,9 milionu korun.

Alphaduct půjčoval firmě Ronda Holding jako jediné společnosti ze skupiny bezúročně. Ve výroční zprávě za rok 2024 navíc Alphaduct uvedl, že ke svému podílu v Ronda Holding vytvořil stoprocentní opravnou položku, tedy že ho účetně ocenil na nulu.

Redakce se na případné financování Rondy ptala také finančníka Gabriela Kovácse ze spořitelního družstva Citfin, který má ve společnosti Ronda Holding menšinový podíl. Kovács uvedl, že jeho společnosti skupině Ronda žádné financování neposkytují. To potvrzují i výroční zprávy Kovácsových společností Citfin, spořitelní družstvo a Citfin – Finanční trhy.

V rozvahách firem ze skupiny Ronda nelze najít nejen vlastní zdroje využitelné pro počáteční fázi úvěrování poskytovaného Rondou nemovitostním podnikatelům, ale ani již poskytnuté úvěry.

V tomto případě ale o osudu pohledávek vytvořených poskytnutými půjčkami vypovídají všeobecné obchodní podmínky Rondy. V nich se uvádí, že pohledávku postupuje Ronda ve prospěch investora. Veškerá práva ohledně správy pohledávek a nakládání s nimi ale zůstávají na straně Rondy.

Skupina Ronda se ke svému obchodnímu modelu redakci vyjádřila, na otázky ohledně původu vstupního kapitálu ale neodpověděla.

Skupina Ronda a její většinový majitel Vladimír Komár mají vazby na padlou družstevní záložnu WPB Capital. V případě Komára se jeho firmy podílely na transakcích, které v roce 2014 vedly k odnětí licence WPB Českou národní bankou. Ve skupině Ronda pak působí manažeři, kteří původně působili ve skupině WPB. Mluvčí společnosti Ronda Invest Veronika Holanová označila již dříve spojování Rondy s WPB za „naprosto nedůvodné“.

Jednou z hlavních postav Rondy a její tváří navenek je od počátku Lukáš Blažek. Ve spořitelním družstvu vedl úvěrové oddělení. Bylo to ve stejné době, kdy firmy Vladimíra Komára získávaly od WPB půjčky, a to včetně těch, které byly následně využity k fingovanému navyšování kapitálu kampeličky. Blažek se ke svému působení ve WPB s odkazem na mlčenlivost nevyjádřil. Co se týče angažmá ve skupině Ronda, uvedl, že mohl zaujmout i svými zkušenostmi ze společností UniCredit Bank a Cyrrus.

Lukáš Blažek se v červenci stal jediným členem správní rady Ronda Invest. Ve funkci vystřídal Marka Košeckého. Je to první obměna v čele společnosti Ronda Invest od jejího vzniku v roce 2017, vyplývá z obchodního rejstříku.