Nečekaná návštěva v Kyjevě. Putinův přítel přijel poprvé od začátku války

Do Kyjeva ve středu přicestoval nečekaný host. Srbský prezident Aleksandar Vučić dorazil teprve podruhé do napadené země, tentokrát při příležitosti summitu zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny.

„Věřím, že budeme mít dobrý summit, navzájem si budeme poskytovat podporu na evropské cestě a zlepšíme bilaterální spolupráci,“ napsal srbský prezident na instagramu.

V ukrajinské metropoli, která je v posledních týdnech terčem stále intenzivnějších ruských úderů, je vůbec poprvé. Loni zamířil do jižně položené Oděsy taktéž na regionální summit.

Návštěva Kyjeva je dalším signálem, že se Bělehrad snaží udržet otevřené dveře pro obě strany. Pro zemi, která má s Moskvou dlouhodobě blízké vztahy, ale zároveň usiluje o členství v Evropské unii, jde o stále obtížnější balancování.

Vučić opakovaně zdůrazňuje, že Srbsko zůstává na pozadí války neutrální zemí. A že tudíž chce mít dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou.

Za to čelí kritice v Evropské unii, kam by jeho země chtěla vstoupit. Loni například přijel do Moskvy na vojenskou přehlídku ke Dni vítězství jako jeden ze dvou evropských politiků: Tím druhým byl slovenský premiér Robert Fico.

I to je důvod, proč integrace balkánské země do bloku už řadu let v praktické rovině příliš nepostupuje. Přesto má nyní s Unií významné obchodní vztahy a evropský blok se podílí na 60 procentech zahraničního obchodu Srbska.

Srbsko sice odsoudilo ruskou invazi, ale nepřipojilo se k západním sankcím. Bělehrad má nadále letecké spojení s Moskvou a balkánská země nehodlá nic měnit na dovozu ruského plynu. Loni například prodloužila kontrakt s ruským plynárenským gigantem Gazprom.

Moskva navíc udržuje s touto západobalkánskou zemí úzké partnerství, přičemž čerpá ze společného pravoslavného dědictví, historické nedůvěry k Západu a proruských nálad mezi Srby.

Rusko dlouhodobě podporuje Srbsko v otázce Kosova a odmítání jeho nezávislosti. Navíc část Srbů zároveň dodnes vnímá Moskvu jako protizápadního partnera kvůli bombardování Jugoslávie silami NATO v roce 1999.

Srbsko ale zároveň nepřímo přispívá k ukrajinskému válečnému úsilí. Bělehrad sice Kyjevu žádné zbraně oficiálně neposílá, srbské továrny ale vyrábějí munici, kterou nakupují evropské země a Spojené státy.

Část této produkce podle západních představitelů následně končí na ukrajinské frontě. Moskva dokonce Bělehrad za tento přístup otevřeně kritizovala, Vučić ale odvětil, že nedokáže ovlivnit, kam bude munice směřovat dál.

Sám má nyní ale ještě další starosti. Na konci června oznámil, že v následujících týdnech rezignuje. Naznačil také, že budou předčasné volby.

Učinil tak po více než rok a půl trvajících protivládních protestech. Ty začaly demonstracemi požadujícími vyvození odpovědnosti za neštěstí z listopadu 2024 v Novém Sadu, kde kvůli pádu nádražního přístřešku zahynulo 16 lidí.

Demonstrující přičítají incident korupci, která v zemi panuje. Jedním z požadavků pro ukončení protestů bylo právě i vyhlášení předčasných voleb.

Vučićův mandát měl skončit v polovině příštího roku. Experti ale upozorňují, že takový krok nemusí automaticky znamenat jeho konec v srbské politice.

Vzhledem k tomu, že mu ústava v roce 2027 zakazuje ucházet se o další prezidentské funkční období, očekává se, že se k moci pokusí vrátit kandidaturou na premiéra.

Sází na to, že předčasné volby upevní jeho vládu. Podle agentury Faktor Plus přisuzují nyní průzkumy jeho straně 47procentní podporu voličů a studentské hnutí má pouze necelých 31 procent.

„Jeho možný nástup do funkce premiéra by ho ústavně jednoduše umístil tam, kde už je – jako klíčovou politickou osobnost země, která činí všechna důležitá rozhodnutí,“ řekl balkánské redakci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Dušan Spasojević, profesor na Fakultě politických věd Bělehradské univerzity.