Jak vydělat na dovolené. Dostat za ni můžete i víc než za chození do práce

Za dovolenou dostávají zaměstnanci náhradu mzdy. A ta se podle zákoníku práce vypočítává z průměrného hodinového výdělku. Nejde ovšem o výdělek jen za minulý měsíc, ale za celé předchozí kalendářní čtvrtletí.

Takže například dovolená čerpaná v červenci, srpnu nebo září se vypočítá podle mezd, které jste dostali za druhé čtvrtletí, tedy za duben až červen. A dovolená čerpaná v říjnu, listopadu nebo prosinci se vypočítá z období od července do září.

„Průměrný výdělek se vždy stanovuje k prvnímu dni nového kalendářního čtvrtletí a používá se po celé následující čtvrtletí,“ vysvětluje mzdová expertka ze společnosti RSM Česká republika Jiřina Kovaříková.

Takže když jste zaměstnaní celý rok, stanovuje vám zaměstnavatel průměrný výdělek za dovolenou čtyřikrát ročně – vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.

Nestačí ale jen sečíst poslední tři mzdy uvedené na výplatní pásce a vydělit to celé třemi. Výpočet je komplikovanější.

Pro výpočet se totiž vychází z hrubé mzdy za kalendářní čtvrtletí, do které se:

Výsledná částka se pak vydělí skutečně odpracovanými hodinami a z toho se vypočítá průměrný hodinový výdělek nutný k výpočtu náhrady za dovolenou.

Paní Jana chce čerpat dovolenou letos v srpnu. Za předcházející kalendářní čtvrtletí neměla žádné prémie, neodpracovala žádné přesčasy ani nečerpala volno nebo nebyla nemocná. Odpracovala všechny všední dny po osmi hodinách, při klasické pracovní době 40 hodin týdně.

V dubnu bylo podle kalendáře pracovních dní 20, v květnu 19 a v červnu 22. Celkem tak ve druhém čtvrtletí od dubna do června odpracovala 488 hodin (61 × 8). Protože má ve smlouvě sjednanou mzdu ve výši 60 tisíc korun hrubého, dosáhla za celé čtvrtletí 180 tisíc korun (60 tisíc x 3).

Její průměrný hodinový výdělek činí: 180 000 Kč ÷ 488 hodin = 368,85 korun na hodinu.

Bude-li v srpnu čerpat pět dní dovolené při osmihodinové pracovní době (40 hodin), náhrada mzdy bude: 368,85 × 40 = 14 754 korun hrubého.

Kdyby chodila v srpnu normálně celý měsíc do práce, dostala by za pět odpracovaných dní 14 286 korun. Díky dovolené tak bude mít v zářijové výplatě za srpen skoro o pětistovku víc.

Může se ovšem stát, že za dovolenou dostanete i méně, než kdybyste ve stejnou dobu pracovali. Roli hraje totiž i počet pracovních dnů v předchozím čtvrtletí. Při stejné mzdě totiž více odpracovaných hodin znamená nižší průměrný hodinový výdělek, ze kterého se náhrada za dovolenou počítá. Rozdíly jsou ovšem malé, jen v nižších stokorunách měsíčně.

Pokud bychom použili stejný příklad paní Jany se mzdou ve výši 60 tisíc korun, ale tentokrát by si vzala dovolenou v říjnu, aniž by čerpala volno v létě, počítala by se jí náhrada mzdy ze třetího čtvrtletí.

To znamená 64 pracovních dní, tedy 512 pracovních hodin. A tedy 180 000 Kč ÷ 512 je 351,56 korun. Náhrada mzdy za pět dní dovolené v říjnu by tak byla 14 062 korun. Kdyby na dovolenou nejela a pracovala, vydělala by si za pět dní 14 286 korun. V listopadové výplatě by tak dostala o 224 korun méně.

Počítat pracovní dny v kalendáři a podle toho čerpat dovolenou, nemá kvůli nepatrnému rozdílu smysl. Ale vyplatí se čerpat dovolenou v době následující po čtvrtletí, ve kterém jste dostali třeba mimořádnou odměnu nebo jste odpracovali více hodin placených přesčasů či dostali příplatky. Vidět je to na příkladu číslo 3.

Paní Jana, která byla v červenci pět dní na dovolené, si chce vzít další volno ještě v říjnu. Za červenec až září odpracovala 472 hodin a 40 hodin měla dovolenou, částka za dovolenou činila 14 754 Kč. Hrubá mzda v součtu za celé čtvrtletí včetně jednorázové odměny ve výši 20 tisíc korun činila 200 tisíc korun.

Z toho se odečte náhrada mzdy za dovolenou v srpnu ve výši 14 754 korun, což vychází na 185 246 korun, a to se vydělí 472 hodinami. Náhrada mzdy je tak 392,47 korun za hodinu. Za týden dovolené v říjnu to tak bude 15 698 korun.

Kdyby paní Jana pracovala celý říjen, dostala by za týden 14 286 korun. V listopadové výplatě si tak díky dovolené polepší o víc než 1400 korun.

Jak je to v případě, že jste nastoupili do zaměstnání až v průběhu kalendářního čtvrtletí a neodpracovali jste tak celé tři měsíce? Pokud jste odpracovali alespoň 21 dní, spočítá se vám hodinový výdělek z odpracovaných dnů stejně, jako byste odpracovali celé tři měsíce.

„Pokud ale zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu roku a neodpracuje za čtvrtletí více než 21 dní, přistupuje se k výpočtu pravděpodobného hodinového výdělku,“ upozorňuje Jiřina Kovaříková.

Pravděpodobný výdělek se určí částkou, kterou by zaměstnanec zřejmě dostal, kdyby pracoval. Většinou se přihlédne ke sjednané mzdě či platu nebo se to určí podle výše mzdy zaměstnanců vykonávajících stejnou práci.

To samé platí při dočasné pracovní neschopnosti. Samotná nemoc proto průměrný hodinový výdělek zpravidla výrazně nesníží. Do výpočtu se totiž nezapočítávají náhrada mzdy za nemoc ani nemocenské dávky, ale počítá se tam pouze mzda za skutečně odpracované hodiny.

Nemoc může nižší náhradu za dovolenou ovlivnit nepřímo, třeba tím, že kvůli léčbě nedostanete pravidelné odměny, neodpracujete přesčasy nebo směny s příplatky. Tím si vyděláte méně peněz a dostanete tedy méně za dovolenou.