Vypukla „Visegrádská bitva“ o největší hromadu evropských peněz

„Tři mušketýři čekají na čtvrtého,“ napsal slovenský premiér Robert Fico na sociální síť X, když sdílel fotku, na níž spolu s Andrejem Babišem a Donaldem Tuskem čekají na tehdy čerstvého premiéra Maďarska, Pétera Magyara. Touha po reinkarnaci V4 je téměř hmatatelná.

Blok spojuje dodavatelský řetězec automobilového průmyslu, historie a i politické priority v rámci Evropské unie. Visegrádská čtyřka existuje od roku 1991 a od vstupu členů do EU je pojí mimo jiné snaha neztratit v budoucím víceletém rozpočtu Evropy peníze z fondů sloužících k vyrovnání rozdílů mezi regiony.

Miliardy eur investované do srovnání rozdílů mezi členskými státy prokazatelně příjemcům prospěly. Největší šampion V4 je v tomto směru Polsko, jehož ekonomika podle Mezinárodního měnového fondu vyrostla o 3,5 %, zatímco například německá v témže roce o pouhých 0,2 %. Reálné příjmy domácností vzrostly o více než čtyři procenta v Polsku, čímž se země dostala do vedení kontinentu. Německý růst se pohyboval kolem 0,6 %.

Varšava patří současně k největším příjemcům dotací z kohezních fondů. Z posledního víceletého rozpočtu mezi lety 2021-2027 vytěžila 76 miliard eur, tedy nejvíce z celé sedmadvacítky, a v návrhu Komise na roky 2028-2034 může dostat šanci obdržet až 123 miliard.

V součtu je Polsko ve velikosti národních obálek vítězem. Příjmů se nejspíš domůže navzdory tomu, že státy, z jejichž peněz příjmy putují, nevykazují zdaleka takový ekonomický výkon jako východní soused.

Celkově rozpočet EU na roky 2028-2034 přesahuje částku 1,7 bilionu eur, tedy přes 41 bilionů korun. Pro představu, kdybyste chtěli tuto částku utratit rychlostí jednoho milionu korun za minutu, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, zabralo by vám to 78 let.

Největším čistým plátcem do společné kasy je Německo. Výdaje největší ekonomiky Evropy ve prospěch rozvoje dalších členských států by se mohly při současném nastavení návrhu rozpočtu zvýšit až o 80 %, proto chce Berlín výdaje spíše škrtat. Kancléř Friedrich Merz už také v červenci 2026 navštívil aktuální předsednickou zemi EU Irsko, aby se dohodl, kde ze společného koláče odmazat stovky miliard eur.

Německo v této pozici není samotné. Unijními kuloáry se množí hlasy, jejichž perspektivu lze shrnout do věty: „Už jsme vám na dohnání Západu dali peněz dost.“ A to nechtějí ti, kteří z kohezních fondů čerpají, dopustit.

Podle návrhu Evropské komise by v rámci těchto fondů mělo dojít ke snížení částek, které někteří z dosavadních příjemců obdrží. Týká se to i Česka, které by mělo v součtu přijít o 8,5 miliard eur.

Na to před posledním sjezdem premiérů a prezidentů EU, kde se řešil hlavně víceletý rozpočet, reagoval i český premiér Andrej Babiš (ANO) zamítavě: „Vytvořili jsme koalici 16 zemí přátel koheze, s nimiž budeme svůj postup koordinovat. Podpoříme nový fond pro konkurenceschopnost, ale bude klíčové, jak tyto prostředky budou využity. Nechceme akceptovat model, že peníze z fondu budou čerpat jen nejbohatší státy.“

„To je naše věčná diskuze se zeměmi, které platí jako čistí plátci. Oni říkají, že nám dávají peníze, a my jim říkáme: My jsme do EU vstoupili, vy jste si to u nás hezky zprivatizovali a dostáváte přes 280 miliard dividend ročně,“ prohlásil před odletem do Bruselu Babiš. „Bude to těžká debata,“ připustil vzápětí.

A jak řekl, tak se i stalo. Následovala těžká dvoudenní debata, během níž se setkal i s premiérem zmíněný spolek přátel koheze. V něm se nachází kromě států Visegrádu také pobaltské země, Bulharsko, Kypr, Španělsko a další. Nikomu z nich se nelíbí riziko škrtů ani podmínky čerpání peněz ze společné evropské kasy.

Nejpikantnější bod jednání přišel právě ve chvíli, kdy šéfové členských států začali řešit, kdo a jak si ze společného koláče uzme svůj kousek.

Z dobíhajícího rozpočtu na roky 2021-2027 podle dat Evropské komise obdrželo Česko 21,4 miliardy eur na dohnání bohatších sousedů a další peníze na zemědělství. Současná verze návrhu však zemědělství a další kapitoly shrnuje do jednoho balíčku – a v tom spočívá riziko bolestivých škrtů i pro Česko. Podle spolku přátel koheze tak tuzemsko ve výsledku přijde o výše zmíněných 8,5 miliard eur. A to by byl problém, který řada zemí včetně právě Česka a V4 pálí.

„Země V4 podporují kohezní politiku a podporu zemědělců i větší zaměření příštího víceletého rozpočtu EU na bezpečnost a konkurenceschopnost,“ odpověděla na dotazy Seznam Zpráv Helena Skácelová z tiskového oddělení ministerstva financí. „Relativní podíl koheze a zemědělství na celkovém objemu víceletého rozpočtu výrazně klesá, proto se V4 tyto oblasti při vyjednávání snaží ochránit před případnými dalšími úsporami,“ dodala.

Snížení příjmů z fondů by podle expertů Česko pocítilo. „Pokles je reálný a z dlouhodobého hlediska očekávatelný. Kohezní politika je určena především pro méně rozvinuté regiony. Česko ekonomicky dohání západní Evropu a jeho nárok na část těchto prostředků klesá a klesat bude,“ řekl už dříve Seznam Zprávám Filip Křenek, výzkumník oblasti ekonomické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a klimatu v Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM.

„Nejde o zanedbatelnou změnu. Evropské fondy financují přibližně 40–50 % veřejných investic v ČR. Bez nich by nevznikla řada dopravních staveb či energetických projektů ani velká výzkumná centra. Pokles nebude ekonomickou katastrofou, ale omezí investiční možnosti státu a regionů,“ podotkl expert.

Nejde přitom jen o výše částek. Brusel si hodlá také přísněji hlídat, na jaký typ projektů peníze ze společné evropské kasy půjdou. Oblíbené sektory zahrnují například zelené projekty, dopravní rozvoj či digitální transformaci.

„Navrhovaný pokles pro Českou republiku o 8,5 miliard eur je nepřijatelný v kombinaci s nepříznivými podmínkami pro čerpání peněz z centrálně řízených programů. Jinými slovy nám Evropská komise dá peníze a současně říká, že 43 % musí být zelených a 14 % sociál. Členské státy, které jsou v EU delší dobu, už si postavily dálnice a železnice v minulosti, u nás na to někdo zapomněl,“ prohlásil Babiš.

Výsledky tuzemska v tomto kontextu přitom nevypadají špatně. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že ke konci roku 2025 Česko využívá evropské prostředky efektivně a nehrozí tak vracení peněz do Bruselu.

Evropské fondy podle MMR pomohly tuzemsku také dosáhnout následujících výsledků:

Prostor pro zlepšení však může tuzemsko najít i na domácí půdě.

„Musíme omezit plošné ‚cukrování‘ dotacemi napříč mnoha tématy a resorty. Podporu z fondů EU je nutné využít na opravdu prioritní a klíčové investice. Jen tak budeme schopni efektivně využít menší množství prostředků, o kterém se nyní vyjednává,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.

Obavy Friedricha Merze a dalších evropských lídrů o příliš tučné národní obálky věnované zemím výkonnějším, než je například Německo, mají svou logiku.

Zpráva bývalého italského premiéra Maria Draghiho z roku 2024, která měla nasměrovat uvažování Evropské komise, identifikovala investiční deficit ve výši čtyři až pět procent unijního HDP, píše bruselský Think Tank Bruegel.

Jenže nový evropský rozpočet má – ve srovnání s dosavadním – po odečtení inflace a peněz, které půjdou na splacení covidových půjček, místo posílení nakládat s částkou, jejíž reálné navýšení je zcela minimální. A to v době, kdy EU naopak podle Draghiho zprávy potřebuje razantně investovat, aby neklesala její globální konkurenceschopnost.