Nastěhovali se do novostaveb. Teď jim mají za okny chovat dva tisíce prasat

„To jste si sedl na zahradu a rázem na vás sedělo padesát much,“ vzpomíná Michal Jasiok na roky, kdy se pár desítek metrů od jeho plotu v Polance nad Odrou chovala prasata.

V pěkném domě se zahradou na okraji Ostravy bydlí šestnáct let. Zvláště v létě se však roky musel smířit s občasným zápachem nebo se zvýšeným výskytem much. Před pěti lety toto každopádně ustalo, když zdejší chov prasat po desítkách let skončil.

Nyní by se prasata mohla do Polanky vrátit. Družstvo plánuje pronajmout prostory vepřína firmě, která chce chov obnovit.

Za dobu přestávky si ale okolí družstva prošlo výraznou proměnou. Přímo naproti areálu vyrostla zástavba rodinných domů, do kterých se teprve v posledních měsících nastěhovali noví majitelé.

Proti obnovení chovu tak vzniká petice, kterou podepisují obyvatelé nových i starších domů. Jiní místní ale návrat prasat vítají s tím, že k životu na vesnici patří. A firma slibuje, že se bude snažit dopady na obyvatele omezit.

Zbrusu nová čtvrť stojí na jedné straně ulice K Vydralinám – je v ní 35 rodinných domků s bílými fasádami, typické moderní předměstí.

Přes ulici se zase rozkládá ryze vesnický areál Družstva vlastníků Polanka nad Odrou. Chovají se zde krávy, z jeho bran vyjíždějí traktory a další zemědělské stroje obhospodařující okolní pole.

Na jedné ulici někdejší vesnice, která se stala v polovině 70. let součástí Ostravy, se tak setkává tradice s rozvojem. Výstavba nových domů není zdaleka tak rozsáhlá jako v případě některých satelitů Prahy, o lecčem ale vypovídá to, že se Polanka nad Odrou jako atraktivní, dobře dostupné předměstí coby jeden z mála obvodů Ostravy v posledních desetiletích nepotkává s úbytkem obyvatel, ale naopak s mírným přírůstkem.

Jak vyplývá z vyjádření obyvatel nových domů i některých dalších místních, samotná blízkost družstva pro ně problémem pro nastěhování nebyla. Změna ale nastala, když se dozvěděli o plánovaném obnovení chovu prasat. Těch by zde mělo být asi dva až dva a půl tisíce. Společnost CBS Trading se zabývá zejména šlechtěním prasat, nikoli jejich chovem pro maso.

Lidé mají obavy především ze zápachu, hluku, zvýšené dopravy, much a také poklesu ceny jejich nemovitostí. „Krávy nám nevadí. Občas něco zavane, ale to k vesnici patří. Prasata jsou ale jiná kategorie,“ říká Michal Jasiok, který na protest proti opětovnému zahájení chovu prasat založil spolek Polanka společně. Začal také sbírat podpisy pro petici, k polovině srpna jich měl zhruba 250. 

„S obnovením chovu nesouhlasíme a jsme z celé situace znepokojeni. Zároveň bychom chtěli, aby bylo bráno v potaz, že zde žijí rodiny, které si své domovy pořídily za cenu velkého úsilí, práce a často i životních kompromisů. Je proto pochopitelné, že chceme své bydlení a kvalitu života chránit,“ uvádí jedna z obyvatelek nové čtvrti Hana Zajacová.

Někteří místní obyvatelé v obnovení chovu prasat každopádně nevidí problém. „Za mě je to v pořádku. Vždycky to tady bylo, k životu na vesnici to patří,“ říká poblíž areálu muž, který se představil jako Martin.

Další muž, který nesděluje své jméno, vzpomíná, že dříve se místní z okolí vepřína s mouchami vypořádali jednoduše, a to plácačkami. „Věděli, do čeho jdou, že je tam JZD,“ dodává na adresu obyvatel nových domů.

Družstvo na místě existuje od roku 1955, chov prasat skončil před pěti lety. „K tomuto rozhodnutí a jeho následnému uskutečnění vedla přetrvávající katastrofální situace na trhu s vepřovým masem, nikoli ztráta potřebných povolení,“ uvedl ve vyjádření zaslaném Seznam Zprávám předseda představenstva Družstva vlastníků Polanka nad Odrou Jan Rädisch.

Součástí rozhodnutí bylo také budovy zakonzervovat pro možné budoucí obnovení chovu. „Zájem firmy CBS Trading, a. s., specializované především na produkci plemenného materiálu, nabízí družstvu přijatelnou variantu, jak dál nakládat s rozsáhlým nemovitým i movitým majetkem, a není možné ho jen tak přejít,“ doplnil Rädisch. Uvedl, že až dosud se nikdo z obyvatel nedotazoval, jaká je budoucnost chovu prasat.

„O plánovaném obnovení chovu jsme při koupi domů informováni nebyli. Kdybychom o takovém záměru věděli, určitě bychom tuto skutečnost při rozhodování o koupi zohlednili,“ uvedla k tomu Hana Zajacová.

Seznam Zprávy se s dotazem obrátily i na firmu RD Styl, která zdejší domy vystavěla. „Pozemky k výstavbě jsme kupovali v roce 2020 a při pořízení jsme se, jako při každé podobné investici, snažili zjistit veškeré možné potenciální problémy spojené s lokalitou (inženýrské sítě, přístupové komunikace apod.). Se samotným družstvem jsme jednali ve věci zřízení věcných břemen. Po celou tuto dobu jsme nezaregistrovali žádný náznak informace o uvedeném záměru,“ sdělila redakci Andrea Poulová z obchodního oddělení společnosti s tím, že první informaci o obnovení chovu RD Styl obdržel až koncem července od vlastníků domů.

Na webu družstva se každopádně dodnes nachází informace o tom, že po „velmi dlouhém a trpělivém čekání na změnu trendu rozhodlo představenstvo dne 25. srpna 2021 o úplném ukončení chovu prasat v DV Polanka nad Odrou“.

Právě touto větou argumentovala část protestujících na veřejném shromáždění na začátku srpna, o kterém informoval Moravskoslezský deník. Zástupci družstva se hájili tím, že družstvo jako takové samotný chov ukončilo a obnovu neplánuje, areál bude využívat jiná firma.

Filip Offenbartl ze společnosti CBS Trading uvedl, že se firma bude snažit různými opatřeními zaručit, aby chov občany neobtěžoval.

„Čtyřicet procent vyprodukovaných prasat bude odváženo pryč na jinou farmu. Veškerá kejda půjde do bioplynové stanice, nebude vyvážena na pole. Budeme přidávat přídavky do krmení, které snižují emise čpavku. Budeme se snažit maximálně využívat insekticidů, aby much bylo co nejméně. Jsem přesvědčen o tom, že emise čpavku se podstatně sníží oproti původnímu stavu,“ sdělil redakci Seznam Zpráv.

Spolek Polanka společně nicméně jedná s právní kanceláří a zvažuje další postup. Mimo jiné se také snaží hledat způsoby, jak by mohlo družstvo svůj majetek využít jinak než pro chov prasat.

Jasiok mimo jiné argumentuje tím, že povolení pro chov prasat v oblasti pochází z roku 2017, kdy na místě ještě nestála nová čtvrť. „Místní podmínky se změnily, ale nikdo to v povoleních už nezohledňuje,“ říká. Podle Offenbartla má ale chovatel veškerá zákonná povolení. To ověřila a potvrdila i obec.

Zemědělci podle předsedy družstva Rädische vědí, že zemědělství s bydlením není vždy zcela v harmonii, a snaží se tak o utlumení možných negativních vlivů. „Řada z nich se zásadní měrou podílela na vzniku dnešní nadprůměrné polanecké infrastruktury, jejíž přínosy jsou pro kvalitu bydlení nezpochybnitelné. Dnes se paradoxně jejich úsilí obrací proti nim,“ míní Rädisch.

Starosta Polanky nad Odrou Pavel Bochnia k situaci uvedl, že za svých šestnáct let v čele městského obvodu nenarazil na žádnou stížnost na chov prasat nebo jalovic.

„Proto mě ani nenapadlo, že podobná situace může nastat. Přece jen žijeme na vesnici a zemědělství patří ke každodennímu životu nás všech, co tu bydlíme. Je ale jasné, že čím menší negativní dopad z jakékoliv činnosti je, tím lépe se nám žije, proto i chápu určité obavy zejména starousedlíků, kteří zažili dobu, kdy se zde prasata chovala,“ napsal Bochnia, který bude na podzim ve volbách obhajovat post starosty a mimoto kandiduje i na magistrát za uskupení Starostové pro Ostravu.

Připomněl, že obec již svolala veřejné projednání a ověřila platnost povolení pro chov prasat, víc nyní podle něj dělat nemůže. „Až samotné obnovení chovu selat může ukázat, zdali byly obavy občanů namístě. Pokud by se dělo něco nelegálního nebo nebyly naplněny deklarace chovatele, určitě obec využije veškeré zákonné možnosti, aby došlo ke splnění podmínek,“ uvedl Bochnia.