Hlavní obsah

Trumpova trnitá cesta od taktických úspěchů k prohrám

Foto: Shutterstock.com

Americký prezident Trump na veřejnosti už několikrát prohlásil, že Teherán je totálně poražen.

V Trumpově světě – ať jde o realitní obchody, dovozní cla nebo ozbrojené konflikty – o všem rozhoduje síla. Jenže po půl roce války jsou teokratičtí diktátoři v Teheránu pevně u moci a nikdo neví, co se stalo s obohaceným uranem.

Článek

V obchodě, v televizi a v politice dosáhl Donald Trump obdivuhodných taktických úspěchů. Postavil mrakodrapy, stal se hvězdou reality show, a dokonce i prezidentem Spojených států. Jenže jeho podniky zbankrotovaly, mrakodrapy s jeho jménem mu nepatří, televizní společnost NBC mu zrušila kontrakt a dvě třetiny voličů hodnotí jeho výkon v Bílém domě negativně. Reálně hrozí, že vstoupí do dějin jako nejhorší prezident za 250 let existence Ameriky. Navzdory jeho taktickým úspěchům na něj čeká strategická porážka.

Do světa vysoké politiky Trump vstoupil skoro v sedmdesáti, ale s bombastickými sliby a kyjem v ruce. Mnozí se mu proto uklonili a ustoupili z cesty. Když někdo našel odvahu se mu vzepřít, Trump ho zahrnul hrozbami a soupeř se podřídil. Když se ale nepodřídil, Trump ztratil odvahu.

Nedávno to prokázal Mark Carney, člověk s obdivuhodným resumé: vystudoval Harvard, získal doktorát v Oxfordu, stal se guvernérem Bank of Canada a – jako první cizinec – guvernérem Bank of England. V březnu 2025 byl zvolen kanadským premiérem. Trump s ním ale od počátku jednal, jako by to byl účastník jeho televizní soutěže. To nemohlo skončit dobře.

V lednu 2026 Carney v Davosu varoval, že se kvůli Trumpovi, kterého ani nemusel jmenovat, mezinárodní pořádek založený na pravidlech nenávratně rozpadl. Zároveň vyzval menší a středně velké země, aby si nenechaly poroučet od velmocí. A v srpnu se naskytla příležitost ukázat, že to Kanaďané myslí vážně. Když se americký tým během vyjednávání o dovozních clech pokusil Kanaďanům diktovat, Carney svým kolegům pokynul, oni vstali a odešli. Trumpova reakce? Vydal prezidentský dekret, kterým přejmenoval Lake Ontario na Lake America…

Jsou ale vážnější krize. Například válka s Íránem, kterou Trump a Benjamin Netanjahu zahájili s vidinou rychlého vítězství. Jejich chytrá munice sice během několika hodin eliminovala přes čtyřicet osobností teheránského režimu, Írán ale přesto dokázal odpovědět účinnými protiútoky. Zasáhl americké logistické základny v Kataru a Kuvajtu a zničil mobilní radarové systémy v Jordánsku, Spojených arabských emirátech a v Saúdské Arábii. Celková škoda na zařízeních byla 300 milionů dolarů.

Ještě větší íránský úspěch následoval o pár dnů později. Na americké velvyslanectví v saúdskoarabském Rijádu zaútočily dva íránské drony. První zasáhl budovu v místech, kde byly kanceláře CIA, druhý proletěl vzniklou dírou dovnitř, vybuchl a způsobil požár. Ten samý den Íránci napadli leteckou základnu v Jordánsku, kde Spojené státy umístily THAAD, obranný protiraketový štít, jehož cena je okolo 800 milionů dolarů.

Íránské rakety a drony zasáhly i americké velvyslanectví v Kuvajtu, které bylo třeba zavřít. Ministerstvo zahraničí muselo kvůli pokračujícím íránským útokům evakuovat státní příslušníky z Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku, Kataru, Jordánska a Spojených arabských emirátů. Iniciativu získal Teherán, zatímco Washington jen reagoval.

Bylo překvapující, že americké cíle měly natolik chabou protivzdušnou obranu, že ji íránské rakety a drony bez potíží překonaly. Možná tomu tak bylo i proto, že ministr obrany Pete Hegseth předčasně penzionoval generála, jehož úkolem bylo aplikovat lekce z rusko-ukrajinské války na americké podmínky.

Christopher T. Donahue spolupracoval s ukrajinskými generály a říká se, že pomáhal s plánováním jejich úspěšných protiofenziv. Donahue během své vojenské kariéry dostal pět Bronzových hvězd a patřil k největším americkým odborníkům na dronovou válku. Ministr Hegseth mu konec jeho působení v armádě oznámil telefonem.

Hned po vypuknutí války prezident Trump na veřejnosti několikrát prohlásil, že Teherán je totálně poražen. Pak najednou poražen nebyl a bylo třeba útoky opakovat. Vzápětí jsme slyšeli, že ajatolláhové Trumpa na kolenou prosí o diplomatická jednání, předem se vším souhlasí a dohoda je téměř připravena k podpisu. Pak se ukázalo, že žádná jednání neproběhla a návrh dohody neexistoval.

Přečtěte si také:

Je jasné, že americká „krátká exkurze“ do Persie krátká nebude. Jedním z důvodů je, že Trump veškerým svým jednáním spojence odrazuje, zatímco Teherán je aktivně láká. Vojenští a zpravodajští odborníci si hned na začátku všimli, že Íránci s jistotou věděli, kde se nejcennější americké cíle nacházejí a z jakého směru na ně zaútočit. Někteří naznačili, že Íráncům zpravodajsky pomáhají Rusové.

Ruská stopa v íránském plánování získala jasnější kontury, když v dubnu zavítal íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí do Petrohradu. Během setkání Vladimiru Putinovi poděkoval za pomoc a vyslechl si jeho pochvalu, že Íránci s americkou agresi „bojují statečně a hrdinsky“.

Předpoklad, že Rusko íránským vojákům pomáhá, nedávno posílila také zpráva, že ředitel CIA John Ratcliff navštívil Moskvu. Zdroje z bezpečnostních kruhů věří, že jedním z cílů jeho cesty bylo požádat Rusy, aby přestali dodávat Íráncům satelitní a další informace k útokům na americké cíle. Není těžké si představit, že mu Rusové nabídli quid pro quo: Moskva přestane pomáhat Íránu, pokud Trump ukončí americkou zpravodajskou pomoc Ukrajině.

Když Trump jedná se spojenci, je agresivní, neváhá použít hrubý jazyk, a někdy jim i hrozí válkou. Když ale Putin dodává Íráncům informace, aby mohli zabíjet Američany, Bílý dům ztratí řeč a teprve po půl roce pošle ředitele CIA, aby Putina s čepicí v ruce pokorně prosil o laskavost. V Trumpově světě – ať jde o realitní obchody, dovozní cla nebo ozbrojené konflikty – o všem rozhoduje síla. A Spojené státy mají 11 aktivních divizí a 11 letadlových lodí s masivním doprovodem. Prezident proto věří, že jako vrchní velitel amerických ozbrojených sil je nejmocnějším mužem planety. To je iluze – po půl roce války se Spojenými státy jsou teokratičtí diktátoři v Teheránu pevně u moci a nikdo neví, co se stalo s obohaceným uranem.

Vojenské cvičení států NATO v Estonsku v květnu 2025 (HEDGEHOG 2025) potvrdilo, že slabí jsou dnes silní: jednotka deseti ukrajinských specialistů na dronovou válku ze 412. brigády „Nemesis“ (OPFOR) během jednoho dne, ještě před večeří, zlikvidovala dva pluky a jejich logistické zázemí. Jeden z velitelů NATO výsledek shrnul rázně: „We’re f-cked“.

Západní důstojníci pochopili, že jejich zkušenosti z takzvané války s terorismem v Afghánistánu a Iráku jsou zastaralé a že se musí od Ukrajinců učit. Ti, kdo byli dřív slabí, dnes mohou psát učebnice pro vojenské akademie původně silných. (Manévrům přihlíželi vojáci z nečlenského Japonska a Izraele, ale armáda České republiky zůstala doma.)

Írán nemá ani námořnictvo, ani letectvo. Když ale prohlásí, že Hormuzský průliv je uzavřen, stoupnou ceny benzinu, a to se nelíbí americkým voličům. Ani nejmodernější nukleární ponorky a letadlové lodě tenhle problém nevyřeší. Trump to nechápe a sveden iluzí, že má nejvíc nejlepších zbraní a je tedy neporazitelný, zavedl Spojené státy do pasti.

Doporučované