AfD slaví rekord. Berlínská koalice zažívá výprask a mluví o „předělu“

Rekord AfD a kolaps CDU. Právě na tyto dva obrazy se soustředily první titulky německých médií po uzavření volebních místností v Sasku-Anhaltsku. ARD mluvila o rekordním výsledku AfD, Frankfurter Allgemeine Zeitung o drtivém vítězství a bulvární Bild konstatoval, že AfD křesťanské demokraty zdecimovala.

Ve štábu AfD po šesté hodině propukl jásot. První prognóza ZDF dala straně 44 procent hlasů. Spolupředsedové Alice Weidelová a Tino Chrupalla se objímali s kandidátem na zemského premiéra Ulrichem Siegmundem.

„Je to naprosto jasný mandát k vládnutí. Kdo to nakonec umožní, třeba tolerancí nebo koalicí, se teprve ukáže,“ řekla v neděli večer Weidelová.

Durynský extremista Björn Höcke ve štábu AfD věřil, že výsledek ještě vystoupá k absolutní většině. „Zeď hanby demokracie byla dnes stržena,“ skandoval politik, který předloni vyhrál v Durynsku zemské volby s téměř 33 %. Vládu ale nesestavil, ostatní strany ho obešly.

AfD tak míří k nejlepšímu výsledku v zemských volbách ve své historii. V Sasku-Anhaltsku přitom vítězí strana, kterou tamní civilní kontrarozvědka od roku 2023 klasifikuje jako prokazatelně pravicově extremistickou.

O několik kilometrů dál byla nálada opačná. Ve volebním štábu CDU zavládlo po zveřejnění prognózy ticho. Křesťanští demokraté, kteří před pěti lety přesvědčivě zvítězili se 37,1 procenta, se podle průběžných výsledků propadli pod 18 procent.

„Je to pro nás porážka,“ připustil zemský premiér Sven Schulze. Vítězné AfD pogratuloval, jejího lídra Siegmunda přitom nejmenoval.

„Někteří říkají, že je to černý den pro Sasko-Anhaltsko. Já říkám: Tohle je demokracie,“ prohlásil. Zároveň si stěžoval na „protivítr“, čímž myslel důsledky účasti CDU ve spolkové vládě.

Už po hodině od zveřejnění prvních odhadů bylo ve štábu CDU skoro prázdno.

Zda volební rekord přinese AfD také absolutní většinu mandátů, ještě definitivně rozhodnuto není. Aktuální propočty ji ale nechávají těsně pod ní. Pokud se konzervativně levicová strana BSW se ziskem kolem pěti procent do Sněmu nedostane, prognóza ZDF přisuzuje AfD 41 z 83 křesel, tedy pouhý jeden mandát pod absolutní většinou.

Pokud BSW pětiprocentní hranici překročí, měla by AfD podle propočtů 39 mandátů. Právě několik desetin procenta u BSW tak může zásadně ovlivnit nejen složení Sněmu, ale i následné skládání vlády.

Siegmund přitom před volbami tvrdil, že chce vládnout jen s absolutní většinou. V neděli večer už mluvil obecněji o „jasném mandátu k vládnutí“ a podal ruku všem politickým silám, které jsou podle něj ochotné k „zásadnímu politickému obratu“.

Výsledek je zemským zemětřesením, jehož otřesy míří především do Berlína.

Siegmund krátce po zveřejnění prognózy označil kancléře Friedricha Merze za „dobrého volebního bojovníka pro AfD“. Data z volebních místností ukazují, že nejde jen o vítěznou provokaci.

Podle průzkumu Infratest dimap pro ARD si 59 procent voličů myslí, že si spolková vláda ve volbách zasloužila políček. Když měli respondenti určit, který z koaličních partnerů nese za jejich nespokojenost největší odpovědnost, 58 procent ukázalo na CDU.

Samotného Merze hodnotí pozitivně pouhých devět procent dotázaných.

Ani jednoduché vysvětlení, že AfD zvítězila hlavně díky odporu k migraci, nevychází z prvních dat.

Za nejdůležitější téma svého volebního rozhodnutí ji označilo devět procent všech voličů. Výrazně častěji rozhodovaly sociální jistoty, které uvedla čtvrtina dotázaných, následované mírem v Evropě se 17 procenty a ekonomikou s 15 procenty.

I mezi voliči AfD byla migrace až druhým tématem. Nejčastěji zmiňovali kriminalitu a vnitřní bezpečnost - 24 procent. Migraci a sociální jistoty shodně 18 procent.

Dalších 70 procent všech respondentů se obává, že při pokračujícím vývoji cen jednou nebudou schopni platit své účty.

„Je to i signál Berlínu,“ připustil předseda SPD a ministr financí Lars Klingbeil. Podle něj musí vláda přemýšlet také o svém reformním kurzu.

Ještě silnější slova zvolila šéfka Úřadu spolkového kancléře Nina Warkenová z CDU. Výsledek označila za „předěl pro stranu i pro zemi“. Zároveň ale odmítla další personální změny ve vládě. Kabinet je podle ní dobře sestavený a teď musí bez dalších sporů prosadit reformy penzí, péče nebo omezení byrokracie.

Podobně silná slova volil předseda poslaneckého klubu CDU/CSU v Bundestagu Thorsten Frei. „Je to předěl pro naši zemi,“ řekl v ARD. Za bezprecedentní označil skutečnost, že strana, kterou civilní kontrarozvědka klasifikuje jako pravicově extremistickou, dokázala s takovým náskokem zvítězit.

CDU podle něj musí zjistit, proč se jí nedaří oslovovat voliče. Současně ale hájil reformní kurz spolkové vlády a odmítl, že by výsledek měl okamžitě otevřít otázku politické budoucnosti kancléře.

„Bundestag je zvolený na čtyři roky a spolkový kancléř je zvolený na čtyři roky,“ odpověděl Frei na dotaz, zda se teď rozjede debata o výměně Merze za nového kancléře. Varoval před „chybnými závěry“ z výsledku.

Podobně reagovala i spolupředsedkyně SPD Bärbel Basová. Přestože výsledek podle ní nevyvolává potřebu personálních změn ve vedení strany, připustila, že uvnitř SPD se o dalším směřování diskutuje. „Dnes večer ale nejde o tohle,“ řekla. Výsledek AfD podle ní naopak vede stranu k semknutí, protože teď jde především o „udržení demokracie“.

První reakce Berlína tedy zatím neukazují na změnu kurzu, spíše na snahu přesvědčit voliče, že dosavadní kurz začne konečně přinášet výsledky.

Výprask CDU ale nelze svést pouze na Merze.

Politolog Michael Kolkmann z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu krátce před volbami pro Seznam Zprávy upozorňoval na ještě jeden problém: Sven Schulze převzal vládu po mimořádně populárním Reineru Haseloffovi příliš pozdě.

Haseloff už loni v létě oznámil, že znovu kandidovat nebude, premiérský úřad ale Schulzemu předal až letos v lednu. Nový premiér tak dostal jen několik měsíců na to, aby si vybudoval vlastní autoritu a osobní značku, kterou měl jeho předchůdce po téměř patnácti letech v čele spolkové země.

„Taková pozice přichází až s časem. Ne za šest měsíců,“ řekl Kolkmann.

To bylo důležité i proto, že zemské volby jsou podle něj stále personalizovanější. Proti Schulzemu stál pětatřicetiletý Siegmund, kolem kterého AfD postavila prakticky celou kampaň. Přitahoval větší mítinky, objížděl rodinné festivaly a strana výrazně těžila z jeho dosahu na sociálních sítích.

Historická porážka teď otevírá pro CDU otázku: má se strana po výsledku 18,5 procenta vůbec snažit v Sasku-Anhaltsku zůstat u moci?

Už před volbami to odmítal Sepp Müller, místopředseda poslaneckého klubu CDU/CSU v Bundestagu a výrazná postava sasko-anhaltské CDU. Pokud AfD volby vyhraje, má podle něj CDU odejít do opozice, nikoli udržet Schulzeho v premiérském křesle například s pomocí Levice.

Stejnou pozici zastává zemská mládežnická organizace Junge Union.

Pokud AfD nakonec absolutní většinu nezíská, může právě tohle být jeden z prvních velkých konfliktů po volbách. CDU dosud vlastním usnesením odmítá spolupráci jak s AfD, tak s Levicí. Bez jedné z nich ale může být vytvoření stabilní většiny mimořádně obtížné.

A právě v tom spočívá berlínský rozměr nedělního výsledku. Friedrich Merz sliboval AfD oslabit. V Sasku-Anhaltsku místo toho strana svůj výsledek z roku 2021 více než zdvojnásobila a CDU přišla zhruba o polovinu svých voličů.