Článek
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání zvýšila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tak vzrostla na 2,50 procenta, informovala banka v tiskové zprávě. Upozornila, že konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky, a předpověděla, že inflace po delší dobu zůstane nad dvouprocentním cílem.
„Zvýšení evropských sazeb o čtvrt procentního bodu na zářijovém zasedání ECB bylo v podstatě jistotou už před samotným rozhodnutím. Přispěl k tomu nejen stav a výhled proinflačních rizik v evropské ekonomice, ale i komentáře vysoce postavených členů centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka.
V červnu ECB kvůli inflačním tlakům spojeným s konfliktem na Blízkém východě přikročila k prvnímu zvýšení úroků za téměř tři roky. Depozitní sazba tehdy vzrostla o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Na červencovém zasedání banka úroky ponechala beze změny.
ECB ve čtvrtek rovněž mírně zlepšila výhled ekonomiky eurozóny. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 0,9 procenta, zatímco v červnu banka letošní hospodářský růst odhadovala na 0,8 procenta. V příštím roce očekává ECB zrychlení růstu na 1,4 procenta, podle červnové prognózy to mělo být pouze 1,2 procenta. Zlepšení výhledu podle banky odráží zejména překvapivě silnou odolnost ekonomiky eurozóny.
„Ekonomika ve druhém čtvrtletí prokázala odolnost, navzdory problémům souvisejícím s energetickým šokem,“ uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. „Zpracovatelský průmysl si dál vede dobře, protože vlády vynakládají více peněz na obranu a infrastrukturu. Spotřebitelská důvěra se zotavila z nízkých úrovní, což pomohlo sektoru služeb překonat počáteční energetický šok,“ dodala. Poukázala rovněž na zvýšenou aktivitu související s umělou inteligencí (AI), která je podle ní patrná v digitálních službách, podnikových investicích i exportu.
ECB nadále předpokládá, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne tří procent. Odhad inflace na příští rok nicméně zvýšila na 2,5 procenta z dříve očekávaných 2,3 procenta.
„Konflikt na Blízkém východě a aktuální vývoj v neoprávněné válce Ruska proti Ukrajině vedly k dalšímu růstu cen energií,“ uvedla Lagardeová. „To pravděpodobně způsobí, že inflace zůstane do první poloviny roku 2027 výrazně nad cílovou úrovní,“ dodala.
Banka upozornila, že vyhlídky pro inflaci a hospodářský růst v eurozóně zůstávají velmi nejisté. Poukázala v této souvislosti na nebezpečí, že inflace odhady překoná, zatímco hospodářský růst za nimi zaostane.
„Zářijové rozhodnutí bylo jednoduché. Úroveň sazeb na 2,5 procenta by se podle odhadů ECB nacházela na horní hranici neutrálního pásma, tedy úrovně, která ekonomiku výrazněji neochlazuje ani nepodporuje. Teď však začne mnohem složitější období v podobě průběžného hodnocení výše sazeb s ohledem na proinflační rizika a jejich výhled, včetně těch spjatých s vyššími cenami energií a s jejich možnými sekundárními efekty,“ uvedl Berka.
Rychlý odhad statistického úřadu Eurostat minulý týden ukázal, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu zrychlil na 3,3 procenta z červencového tempa 2,9 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky. Za jejím vzestupem stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 14,3 procenta.
Inflace v eurozóně se už několik měsíců pohybuje nad dvouprocentním cílem ECB. Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské údery na Írán, vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. To vyvolalo vzestup inflačních tlaků po celém světě.
Ke zvýšení úrokových sazeb v červnu přikročila také Česká národní banka (ČNB). Její základní sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Na dalším zasedání na začátku srpna ČNB úroky ponechala beze změny. O jejich nastavení bude znovu rozhodovat ve čtvrtek 17. září, tedy týden po rozhodnutí ECB.
