„Farmaceutický rauš“ jako odpověď na tlak. Děti v Číně hledají úlevu v lécích

Nejdřív cítila jen závratě. S každou další dávkou se ale začala dostavovat i úleva, která otupovala tlak z blížících se zkoušek. Na krátkodobém pocitu uvolnění se dnes čtrnáctiletá studentka Siao-mej stala brzy závislou.

Ve škole přitom měla vynikající výsledky. Tlak před blížícími se přijímačkami na střední školu byl ale enormní. Jak s ním naložit, jí poradil starší spolužák, na kterého chtěla udělat dojem - na jeho radu si na internetu koupila léky na kašel, které však mají ve velkých dávkách závažné vedlejší účinky, včetně halucinací a poruch koordinace.

Další tipy našla Siao-mej v internetových skupinách. Zjistila, že podobně účinné jsou i léky proti neuropatické bolesti nebo epileptickým záchvatům. Někdy si vzala pět tablet. Jindy jich vyzkoušela více než deset.

„Když jsem cítila příliš velký tlak ze studia, nebo se mi nedařilo u zkoušek, nebo dokonce když jsem se pohádala s rodiči, brala jsem tyhle léky,“ řekla BBC. „Utíkala jsem před realitou.“ Nezastavily ji ani regulace úřadů nebo nákupy léků na předpis.

Úleva od stresu ale byla vykoupená zhoršenou pamětí a neustálým pocitem omámení. Když si na vedlejší účinky postěžovala v jedné z internetových skupin, ostatní jí doporučili jiný přípravek. Několik měsíců před důležitou zkouškou jich vzala padesát najednou.

Siao-mej se sama děsila toho, že si může vážně ublížit. Zároveň se ale bála říct rodičům pravdu. Přiznala se až po dvou letech užívání, kdy se předávkovala dostupným sirupem proti kašli.

Nutkavou potřebu „vypnout“ dlouho pociťovala i osmnáctiletá Siao-wej, která léky proti kašli kvůli zmírnění vedlejších účinků kombinovala s pregabalinem. Při jednom z předávkování ztratila vědomí a po probuzení zjistila, že se během intoxikace sebepoškozovala. Ani ji nezastavily zásahy úřadů, které zpřísnily dostupnost některých přípravků. Jednoduše přešla na jiné.

Třináctiletou Siao-jün zase ke spolknutí 14 tablet kombinovaného léku na nachlazení povzbudila kamarádka. Přípravek obsahoval mimo jiné paracetamol a amantadin. Namísto kýženého opojení se ale dostavily halucinace a zmatenost – dívka byla přesvědčená, že se ji někdo chystá odvést do severního Myanmaru. Nakonec skončila na psychiatrickém oddělení nemocnice v Čchang-ša.

Ještě dál se závislost rozvinula u Čou Jüana, který se začal léky úmyslně předávkovávat už kolem dvanácti či třinácti let. Během následující dekády jednotlivé přípravky střídal podle toho, co bylo zrovna dostupné. Nakonec už je nepotřeboval kvůli euforii, ale proto, aby vůbec dokázal normálně fungovat. Jeho matka pochopila rozsah problému až ve chvíli, kdy jej během těžkého abstinenčního stavu našla s nožem u krku.

Ačkoli jsou všichni tito studenti z různých koutů Číny, dost možná se setkali v některé z tzv. OD skupin - z anglického overdose, předávkování. V těchto internetových uzavřených místnostech si mladí navzájem radí, jak uniknout realitě, které přípravky vzít, v jakém množství nebo jak se dostat k lékům na předpis a dosáhnout toho, co popisují jako „farmaceutický rauš“.

„Pokud chceš mít halucinace, stačí si koupit … zatím to není na předpis,“ doporučuje jeden z uživatelů dítěti a ponouká ho k nákupu léku, který užívají lidé s Parkinsonovou chorobou k potlačení třesu. V nadměrných dávkách může způsobit zmatenost nebo dokonce delirium.

Jiní se ptali, pod jakými klíčovými slovy mají přípravky na čínských internetových platformách hledat. Jeden z chlapců zase navrhoval využít starší otcův recept jako předlohu pro falešný nový předpis.

Přestože přesný rozsah zneužívání léků mezi čínskými teenagery není známý a oficiálních údajů je málo, reakce úřadů ukazuje, že nejde o problém, který by Peking mohl ignorovat.

Před dvěma lety úřady zpřísnily režim u léku proti kašli, se kterým začínala také Siao-mej, a zařadily jej mezi přísněji kontrolované psychotropní látky. Když se část mladých přesunula k jinému přípravku, letos v dubnu zpřísnily i pravidla pro jeho předepisování a výdej. BBC přesto dostala nabídku na jeho koupi přímo v jedné z online skupin.

Na otázku, jak se k lékům dostat, teenageři odpověď našli. Podstatnější je však otázka, proč po nich sahají.

Studie publikovaná letos v časopise Humanities and Social Sciences Communications sledovala 2140 maturantů na šesti čínských středních školách.

Vyšší míra stresu u nich souvisela s horší kvalitou spánku a problémy se spánkem, které byly zase spojeny s častějším užíváním léků na předpis. Autoři mluví o jedné z možných podob „farmakologického zvládání“ psychické zátěže.

Siao-mej popsala, že o úmyslném předávkovávání se bavili i další studenti její elitní třídy. Strach z propadu nebyl jen strachem ze špatné známky. Horší výsledky mohly znamenat vyřazení z elitní skupiny a pro některé studenty potvrzení pocitu, že v mimořádně konkurenčním systému selhali.

„Když neuspěješ, cítíš se jako ztroskotanec a věříš, že v životě nemáš žádnou šanci,“ uvedla.

Podle Fan Ni, která vede oddělení adiktologické psychiatrie v nemocnici při Kantonské lékařské univerzitě, za zneužíváním léků často stojí širší psychické problémy. „Ve škole jsou pod velkým tlakem a doma také nenacházejí pocit radosti. Možnosti toho, co mohou dělat, jsou velmi omezené,“ popsala. Předávkovávání léky pak podle ní může být jedním ze způsobů, jak hledají alespoň krátkodobou úlevu.

Svou roli hrají také rodiče. Desítky let politiky jednoho dítěte znamenají, že v mnoha rodinách se očekávání rodičů i prarodičů soustředila na jediného potomka. Jeho vzdělání bylo často chápáno jako zásadní cesta k lepšímu životu celé rodiny.

Jenže společenská rovnice, podle níž stačí tvrdě studovat a odměna přijde, už není zdaleka tak přesvědčivá jako pro generaci rodičů. Absolventi vstupují na mnohem nejistější pracovní trh a ani výborné známky a vysokoškolský diplom automaticky nezaručují dobře placené zaměstnání.

Podle čínského sociologa Siang Piaa tak mohou být úzkostní současně děti i jejich rodiče. Ti vidí, že tradiční cesta přestává spolehlivě fungovat, zároveň ale často nevidí žádnou jinou.

Právě způsob, jakým dospělí o problémech s dětmi mluví, považuje Siang Piao za podstatnou část řešení. Děti podle něj často dostávají obrovské množství pozornosti zaměřené na známky, školu a budoucnost, méně často se ale někdo ptá, zda jsou osamělé, vyděšené nebo vyčerpané.

Problém proto podle odborníků nelze řešit jen dalším a dalším přesouváním léků na seznam kontrolovaných přípravků.

Sama Čína už v posledních měsících výrazněji reaguje také na širší psychické problémy dětí. Vládní plán pro roky 2026 až 2030 počítá s tím, že každá základní a střední škola má mít alespoň jednoho učitele odpovědného za psychické zdraví žáků – byť může tuto roli vykonávat jen částečně – a školy mají budovat poradenská pracoviště, provádět psychologickou podporu a zlepšit systém předávání ohrožených dětí do odborné péče.

Psychická krize dětí přitom není specificky čínský problém a nemusí mít podobu zneužívání léků.

V sousedním Japonsku zemřelo v roce 2025 538 žáků základních, nižších a vyšších středních škol následkem sebevraždy. Jde o nejvyšší číslo od začátku příslušných statistik a o devět případů více než o rok dříve. Celkový počet sebevražd v Japonsku přitom klesl na historické minimum.

Zvláštní pozornost japonské úřady věnují konci letních prázdnin.

„Pro mnoho z nich je škola místem, kde platí pravidla, kde se musí učit a kde jsou pod tlakem, aby dosáhli dobrých známek. Musí vstávat brzy a mnozí z nich chodí večer na doučování. I samotné nošení školní uniformy může být pro ně stresující,“ uvedla pro list South China Morning Post Fujiko Jamada, zakladatelka Centra pro týrané děti v prefektuře Kanagawa.

„Mluvím s dětmi, které nechodí do školy, ale vědí, že by měly. Jsou to ty, které se z jakéhokoli důvodu prostě nedokážou přimět k tomu, aby tam šly,“ dodala. „Příliš často u nich pozoruji přístup typu ‚všechno, nebo nic‘, což znamená, že pokud nemohou chodit do školy, nevědí, co by měly dělat, a sebevražda se jim jeví jako jediná možnost, kterou mají.“

Dlouhodobá data ukazují, že počet sebevražd školáků začíná růst ve druhé polovině srpna a mimořádně citlivým bodem bývá 1. září, kdy se velká část dětí vrací do školy. V posledních dvou letech bylo právě září měsícem s nejvyšším počtem sebevražd mezi školáky.

U jednotlivých dětí se mohou prolínat psychické potíže, rodinné problémy, vztahy, šikana i další faktory. Japonské ministerstvo školství ale mezi významné problémy výslovně řadí také studijní neúspěch, přijímací zkoušky a obavy z dalšího směřování a před návratem do škol každoročně vyzývá pedagogy k intenzivnějšímu sledování varovných signálů.

Téma experimentování mladých se snadno dostupnými látkami je blízké také České republice.

Letos na Moravě kupovaly děti přímo z prodejních automatů výrobky obsahující konopí postříkané syntetickým kanabinoidem MDMB-PINACA. Laboratorní rozbory Seznam Zpráv potvrdily jeho přítomnost ve výrobcích z automatů na Olomoucku - firma přitom provozovala devět automatů a produkty nabízela také přes internet. Látka působí na stejné receptory jako THC, podle odborníků ale může být desetinásobně až stonásobně účinnější.

Národní protidrogová centrála zaznamenala jen od ledna do května letošního roku 161 intoxikací syntetickými látkami, z nichž 119 připadalo na děti a mladistvé. Nejméně čtyři případy skončily smrtí. Samotné automaty StillChill byly podle zjištění Seznam Zpráv spojovány zhruba se dvěma desítkami dětí, které po užití skončily na jednotkách intenzivní péče.