Putin si připsal další volební vítězství: Co ruské volby skutečně ukázaly

Rusko má po volbách do Státní dumy, které doprovázely absurdní momenty i dosud nejrozsáhlejší dronový útok na Moskvu od začátku války.

Podle očekávání i průběžných výsledků vítězí strana Jednotné Rusko, která je úzce spjatá s prezidentem Vladimirem Putinem a podporuje jeho hlavní politické kroky. Oficiální výsledky mu zatím přisuzují necelých 58 procent hlasů, tedy ještě více než před válkou.

Drtivé vítězství má podle expertů za cíl ukázat, že podpora Putina je neochvějná. I proto nepřekvapí vysoká čísla, se kterými volební komise přišla.

„Režim potřebuje, aby to vypadalo dobře nejen před cizinci, ale i před lidmi uvnitř Ruska. Velká část lidí se voleb vůbec neúčastní, jen sledují zprávy. A ti si pak řeknou: ‚Podívejte, zase vyhráli.‘ A řeknou si: ‚No jo, je to špatný člověk, ale co s tím můžu dělat? Vždyť jsme si ho zvolili.‘ A přesně tohle Putin chce,“ míní šéfredaktorka ruského exilového webu Važnyje istorii Alesja Marochovská.

Výhra ale neodráží rozporuplné nálady ve společnosti, které poznamenávají ukrajinské údery a ekonomické problémy. I to má ale režim pod kontrolou.

„Neexistuje žádný mechanismus, díky němuž by oslabení podpory vedlo k smysluplným krokům. Tyto volby budou jednoduše zmanipulovány, pokud skutečný podíl hlasů pro Jednotné Rusko klesne pod cca 45 procent,“ řekl Seznam Zprávám ještě před volbami Luke March z Edinburské univerzity, který se dlouhodobě zabývá ruskou politikou, politickými stranami a volbami.

Kromě výsledků si režim zakládal také na co nejvyšší volební účasti, ta podle předběžných údajů dosáhla 56,66 procenta, což je nejvíce za posledních 15 let.

V kontextu minimální volební kampaně to může působit „zcela nereálně“, jak píše nezávislý kanál Faridaily, který vede přední novinářka Farida Rustamovová.

„Jedním z možných důvodů by mohla být snaha úředníků ukázat Putinovi stejnou „kvalitu“ výsledků jako v prezidentských volbách v roce 2024. Tehdy zorganizovali nejvyšší volební účast v moderní historii, aby demonstrovali, že veřejnost podporuje válku a jejího vrchního velitele,“ vysvětluje.

Před začátkem voleb Putin vyzval Rusy, aby přišli k volbám a demonstrovali svou podporu probíhající válce.

Nezávislý server Meduza už dříve informoval, že blok prezidentské administrativy záměrně zintenzivnil „mobilizaci firem“ k volbám. Aby donutil zaměstnance státních podniků, rozpočtových institucí a dalších provládních institucí k volbám, jmenoval „mobilizátory“. Obvykle se jednalo o manažery střední úrovně. Každý z těchto lidí byl pak zodpovědný za skupinu zaměstnanců a sledoval jejich volební účast.

Výsledky dalších stran mohou také naznačit pohyby uvnitř režimu. Komunistická strana Ruské federace (KSRF) se umístila na druhém místě se 13,81 procenta. To je ale o více než pět procentních bodů méně než v předchozích volbách.

Během více než čtvrtstoletí Putinovy ​​vlády komunisté kritizovali některé aspekty vládní politiky, ale jakémukoli podkopávání pozice samotného režimu se vyhýbají. Například neochvějně podporují válku na Ukrajině.

Přesto před letošními volbami úřady zasáhly proti několika kandidátům strany, včetně známého opozičněji naladěného komunisty Nikolaje Bondarenka.

Podle prozatímních výsledků má pak Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) necelých devět procent.

„LDPR by měla být s výsledky průzkumů spokojená. Minule, za vedení Žirinovského, získala 7,6 procenta a nyní, po naprosto nesouvislé a anonymní kampani, je to téměř devět procent. To je výsledek práce prezidentské administrativy: Kreml se již několik let snaží vytlačit Komunistickou stranu Ruské federace z její pozice druhé největší strany v zemi ve prospěch LDPR, protože je lépe manipulovatelná,“ popisuje Faridaily.

U LDPR je nutné zdůraznit, že navzdory názvu nejde o liberální nebo demokratickou stranu v západním slova smyslu.

Jde o Putinovi loajální stranu, která podporuje válku na Ukrajině. Její role v systému spočívá spíš v tom, že nabízí voličům jinou podobu nacionalistické a protestní politiky, aniž by zpochybňovala samotný režim. Po smrti známého antisemity Vladimira Žirinovského její vedení převzal poslanec Leonid Sluckij.

Spokojenost s výsledkem by mohla zavládnout i ve straně Noví lidé. Partaj, která vznikla teprve v roce 2020, se blíží k osmi procentům.

Profiluje se jako modernější a liberálněji působící alternativa k tradičním parlamentním stranám. Zaměřuje se například na podnikání, technologie, ekonomiku nebo omezení státních zásahů do internetu a snaží se oslovovat především mladší a městské voliče.

Ani v tomto případě nelze mluvit o reálné opozici. Přestože její kandidát Vladislav Davankov v prezidentských volbách v roce 2024 posbíral část hlasů Putinových odpůrců, i Noví lidé stojí za prezidentem i válkou.

Jeden z nejzajímavějších momentů ruských voleb nastal už dlouho před hlasováním. A to když úřady zakázaly účast strany Jabloko, která se vymezila proti pokračování války. Dlouhodobě tolerovaná opozice se najednou stala problémem a podle některých pozorovatelů tím režim potvrdil, že má strach z rostoucí nespokojenosti občanů.

Tu ovlivňují například ukrajinské dronové údery, které válku mnohem více přiblížily běžným Rusům. Své dělá i trvající palivová krize, žádné vyhlídky na ukončení války a obavy z mobilizace.

Právě očekávání z jejího dalšího vyhlášení doprovázely tyto volby od začátku. Režim má totiž tradici vyhlašování nepopulárních rozhodnutí krátce po konci hlasování.

A jak podotkl korespondent BBC v Moskvě Steve Rosenberg: „Prezident Putin nedávno vyloučil další vlnu mobilizace. ‚Dnes neexistuje žádný scénář, který by to vyžadoval,‘ prohlásil. Takže dnes ne. Ale co zítra?“