Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Za normálních okolností nakupují obchodníci plyn v létě a v zimě ho pak za vyšší cenu prodávají. Letos ale tuto běžnou strategii neuplatnili, což se projevuje v nízké naplněnosti zásobníků plynu v Evropě.
Nejen trh se zemním plynem totiž zcela rozvrátila válka USA s Izraelem proti Íránu, která začala koncem února. Ta vyhnala ceny plynu nahoru, takže obchodníci zpomalili nákupy. Navíc došlo k anomálii, kdy byly ceny plynu k okamžitému dodání nižší než kontrakty na budoucí dodávky.
„Obchodníkům se zdála aktuální cena plynu hodně vysoko. Kontrakty na březen, duben příštího roku byly nižší. Platilo to celou dobu útoku na Írán. Věřili proto, že půjde o krátkodobý konflikt, který se brzy vyřeší a ceny plynu spadnou,“ popisuje situaci na trhu Jiří Gavor, jednatel poradenské firmy ENA.
Podobný názor má rovněž hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek. „Plnění zásobníků se ekonomicky nevyplácelo kvůli vyšší ceně na léto než na zimu. V praxi je potřeba mít cenu na zimu vyšší asi o dvě eura za megawatthodinu než cenu na léto, aby se pokryly náklady na vtláčení. V roce 2026 však byla cena na léto naopak o několik eur vyšší než cena na zimu,“ říká Řežábek.
Hráči na trhu totiž kalkulovali s tím, že válka brzy skončí, ceny plynu klesnou a rychle se doplní potřebné zásoby za přijatelné ceny. Sázka na rychlé ukončení konfliktu v Íránu se však nepovedla, přestože americký prezident Donald Trump několikrát vyhlásil vítězství ve válce a ještě víckrát dosáhl míru s Íránem. Konflikt ale stále pokračuje.
Díl viny ale nesou i kupci, kteří mohli v létě využít příznivějších cen. „Cena kontraktu na měsíc dopředu spadla pod padesát eur za megawatthodinu. Obchodníci se namlsali a čekali další pokles, ale ceny pak opět vyletěly,“ komentuje trh finančník, který si nepřál být jmenován.
Podobně se vyjadřují i další odborníci. „V létě byla cena na úrovni padesáti eur a všichni doufali, že klesne. Skutečně na chviličku klesala a obchodníci čekali, že se otevře Hormuzský průliv a cena se vrátí na úroveň třiceti, čtyřiceti eur (za megawatthodinu). To se však nestalo,“ uvádí Josef Kotrba, šéf Svazu energetiky ČR. Začali pak podle něj plnit zásobníky na osmdesátkových úrovních.
Konkrétně v polovině září stála dodávka plynu na další měsíc 82,6 eur za megawatthodinu, od té doby mírně klesla na čtvrteční cenu okolo 74 eur. Meziročně je cena plynu vyšší o 133 procent. Cena je tak nejvyšší od konce roku 2022, kdy Evropa zažívala energetickou krizi kvůli přerušení dodávek plynu z Ruska po začátku invaze na Ukrajinu. Tehdy se v jednu chvíli cena přehoupla dokonce přes 300 eur za megawatthodinu.
Výsledkem postupu obchodníků je proto nízká naplněnost plynových zásobníků zejména v Evropské unii. V současnosti jsou naplněny podle dat GIE (Gas Infrastructure Europe) na zhruba 70 procent kapacity, přičemž průměr v této době byl v posledních pěti letech 85 procent.
Jak je na tom Česko
Problém s plněním zásobníků má velký konzument plynu Německo, jehož kapacity jsou naplněny na 56,8 procenta. Naopak čeští obchodníci si naplnili 75 procent svých kapacit. Nicméně loni to bylo přes 90 procent. Česko ale nemá s plněním plynu do zásobníků problém.
„Česká republika splnila evropský indikativní milník minimálně 60 % k 1. září a současná úroveň naplnění je dostatečná k tomu, aby mohl proces vtláčení dále pokračovat,“ komentuje Tadeáš Provazník, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu. Česko je podle něj na pátém místě v Unii z pohledu rychlosti plnění zásobníků na letošní zimu.
Zásobníky mají být za běžných okolností naplněny na nejméně 90 procent kapacity do 1. prosince. Letos ale Evropská komise doporučila členským státům EU, aby využily možnosti snížit cíl naplnění zásob na 80 procent právě kvůli složité situaci na trhu.
Hlavní příčinou je podle expertů uzavření Hormuzského průlivu kvůli válce v Íránu. „Znamená to, že se na trh nedostane asi dvacet procent světové dodávky LNG,“ doplňuje Řežábek. Zastavily se zejména dodávky suroviny z Kataru. Konflikt v Íránu navíc vyhnal vzhůru cenu plynu ve složité době. „Evropa vstupovala do letošní plnící sezóny s nižšími zásobami po zimě,“ doplňuje Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
Co bude dál
Doplnění zásob plynu na 90 procent bude nyní drahou záležitostí. „Při aktuálních cenách by nákup uvedeného množství plynu stál 0,5 miliardy eur (12,2 miliardy korun) pro Českou republiku a 16,5 miliardy eur (téměř 403 miliard korun) pro Evropskou unii,“ vypočítává Řežáb. Podle Kaňoka by při cenách z loňského září byly náklady na stejné množství energetické suroviny jen pět miliard korun pro Česko a 168 miliard korun pro celou Unii.
Shánění potřebného plynu bude vytvářet ze strany evropských zemí tlak na cenu plynu, a to v situaci, kdy se o energetickou surovinu přetahují s dalšími zájemci. „Evropa začíná přebíjet nabídky Asie, protože potřebuje doplnit zásoby,“ prohlásil generální sekretář Mezinárodní plynárenské unie Menelaos Ydreos a dodal, že současná krize se liší od energetického šoku, který následoval po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, protože postihuje několik regionů najednou.
Na druhou stranu je ale plynu na celkové globální úrovni dostatek. „Nemyslím si, že hrozí absolutní nedostatek plynu jako v roce 2022. Hrozí však, že bude pěkně drahý,“ upozorňuje Kotrba.
Podle americké banky Morgan Stanley se může v závislosti na počasí cena plynu dostat až na 100 eur za megawatthodinu. Vysoká cena navíc může být i v příštím roce. „Dokážu si představit, že i při běžné chladné zimě, aniž by šlo o dramaticky studenou zimu, dojde k velmi výraznému vyčerpání zásob,“ sdělil agentuře Reuters Jack Sharples z Oxfordského institutu energetických studií.
Následná nutnost doplnit zásoby v roce 2027 dovozem by mohla způsobit, že trhy se zkapalněným zemním plynem budou napjaté i v měsících po ukončení zimní sezony. Navíc snížení letošního požadavku na naplnění kapacit může znamenat, že o to více se bude muset plyn nakupovat na jaře.
Trh se tak během války v Íránu ukázal jako příliš optimistický ohledně očekávané délky konfliktu. Trumpovým prohlášením o blízkém míru evidentně uvěřili i obchodníci, kteří situaci podcenili. Výsledkem budou vyšší ceny energií pro evropské spotřebitele a firmy, což se postupně propíše do cen zboží a služeb.
Z celé anabáze vyplývá, že i trh, což jsou jednotliví kupci a prodejci, není neomylný a naopak se letos brutálně spletl. A pak také, že Trumpovi se nemá příliš věřit. Do tanga jsou totiž potřeba dva a íránské vedení se zatím do brzkého ukončení války zrovna nehrne.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
