Článek
Na prominentní „fashion week“ přivezla Prada do Milána více než stovku svých nejlepších zákazníků a poskytla jim exkluzivní přístup k obrazu „Poslední večeře“ od Leonarda da Vinciho i večeře v restauracích rezervovaných výhradně pro ně, informoval deník The Wall Street Journal (WSJ).
Součástí návštěvy byla také prohlídka nově zrekonstruovaného komplexu značky v milánské pasáži Galleria Vittorio Emanuele II., kde se nad veřejnými prodejními a výstavními prostory nachází soukromá nákupní zóna nabízející reedice historických modelů, krejčovské služby a luxusní šperky.
„Lidé stále častěji nechtějí značku jen nosit, ale chtějí pochopit, kdo za tou značkou stojí,“ uvedl v rozhovoru pro list generální ředitel skupiny Prada Andrea Guerra. „Snažíme se navázat emocionální pouto. Proto budujeme určitou úroveň pohostinnosti a vytváříme soukromé prostory,“ dodal.
Prada se podle WSJ snaží dohnat náskok konkurentů, jako jsou Chanel či Louis Vuitton. Zároveň se potýká s tlakem na celém trhu s luxusem. Podle poradenské firmy Bain & Company tvořili v roce 2024 nejbohatší zákazníci 45 procent nákupů luxusního zboží, zatímco ještě v roce 2019 to bylo 30 procent.
Jejich výdaje se v roce 2024 téměř zdvojnásobily na 165 miliard eur (zhruba 4,02 bilionu korun) z 88 miliard eur (2,1 bilionu korun) v roce 2019.
Luxus nad luxus
Nově zrekonstruovaný komplex společnosti Prada v milánské Galleria Vittorio Emanuele II. se rozprostírá na osmi podlažích, je zčásti obchodem, zčásti výstavním prostorem a zčásti soukromým klubem pro nejštědřejší zákazníky značky Prada.
V jedné místnosti se tak mohou VIP zákazníci nechat hýčkat kosmetickými produkty značky Prada, než si vedle vyzkouší oblečení. Guerra nazývá Galleria Prada „epicentrem všech epicenter“ a značka tento koncept replikuje ve 25 největších světových metropolích.
Guerra od svého nástupu v roce 2023 také rozšířil nabídku o dražší a propracovanější produkty, jedinečné kousky a služby pro nejbohatší zákazníky, přičemž zachoval i cenově dostupnější možnosti, jak se seznámit se značkou.
Například oblíbenou kabelku Galleria posunul Guerra do ještě luxusnějšího segmentu, když přidal modely z dražších materiálů a investoval do její reklamní kampaně, na které spolupracoval umělec Alex Da Corte a v níž si hlavní roli zahrála herečka Scarlett Johansson. Dnes tak některé modely stojí více než 7,5 tisíce dolarů (zhruba 160 tisíc korun).
Značka také začala vytvářet reedice tisíců modelů ze svých archivů. Nejvýznamnější zákazníci si tak nyní mohou objednat sukně z archivů šité na míru podle svých měr a specifikací. Ty nejpropracovanější mohou stát až 100 tisíc dolarů (2,1 milionu korun).
Prada VIP cestovkou?
U nejvýznamnějších zákazníků značka nezůstává jen u módy. Letos v únoru například pozvala malou VIP skupinu na téměř týdenní pobyt ve Francouzské Polynésii. Zákazníci zde šnorchlovali, dozvěděli se o obnově útesů a pomáhali s péčí o korály.
V samotné společnosti Prada pak někteří vedoucí pracovníci žertují, že se firma stává cestovní kanceláří pro bohaté.
Tento posun směrem k luxusnímu segmentu s sebou ale nese riziko. Guerra posouvá Pradu do vyšší cenové kategorie v době, kdy po letech prudkého růstu cen dochází k oslabení poptávky zejména mezi zákazníky ze střední třídy.
Podle studie Bain & Co. v roce 2024 nakupovalo celosvětově u luxusních značek zhruba 350 milionů lidí, což je zhruba o 50 milionů méně oproti vrcholu v roce 2022.
I přes své zaměření na nejbohatší vrstvy jsou i největší luxusní značky z velké části závislé na méně movitých zákaznících, kteří tvoří významný podíl jejich tržeb. Právě tito zákazníci po léta poháněli růst celého odvětví, avšak inflace v USA, pomalejší růst v Číně a ekonomická nejistota v Evropě podkopaly jejich důvěru, zatímco prudké zvýšení cen od začátku pandemie pro ně činí luxusní zboží stále méně dostupným.
Ekonomové tento trend nazývají „ekonomikou ve tvaru písmene K“, tedy situací, kdy se bohatí a méně movití spotřebitelé vydávají opačnými směry. A tento fenomén neunikl ani investorům, akcie společnosti LVMH, která je barometrem odvětví, letos klesly přibližně o 38 procent, zatímco akcie Prady za stejné období oslabily asi o 15 procent.
Hospodářské výsledky Prady však vyprávějí trochu jiný příběh. Skupina za první pololetí 2026 vykázala tržby 3,05 miliardy eur, o 16 procent více než loni. Růst hlavní značky zrychlil ve druhém čtvrtletí na 6,3 procenta a skupina uvádí 22 čtvrtletí nepřetržitého růstu. Zisk EBIT klesl na 523 milionů eur ze 607 milionů.
A číselně se daří i LVMH, která se ve zprávě pro investory pochválila, že si udržela svou inovační dynamiku a nadále vykazuje i v nestabilním geopolitickém a ekonomickém prostředí velmi solidní výsledky. Zisk z běžné činnosti za první pololetí roku 2026 dosáhl výše 8,7 miliardy eur a provozní marži se podařilo udržet na vysoké úrovni 22,5 procenta.
