Sebereflexe je namístě i u pana Babiše, říká primátor ANO z Plzně

Hnutí ANO v letošních komunálních volbách posílilo pouze v jednom krajském městě. V Plzni si pod vedením primátora Zarzyckého navíc připsalo výrazné vítězství. Výsledek ocenil i sám premiér Babiš. Co bylo v Plzni klíčem úspěchu ANO?

Hostem Ptám se já byl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

Zatímco výsledky voleb většiny měst, včetně Prahy, označil předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš za propadák, veřejně vyzdvihl úspěch svých primátorů Tomáše Navrátila v Opavě a Romana Zarzyckého v Plzni.

„Je jasně vidět, že pokud máme komunální politiky, kteří makají, mají skutečně tah na branku, tak vyhrají. A dokonce mají více hlasů než minulé volby,“ poznamenal Babiš.

V Opavě vítězné ANO nakonec skončilo v opozici, v Plzni ale dosavadní primátor Zarzycký post v čele města obhájil.

ANO pod jeho vedením získalo v Plzni přes 31 procent hlasů a polepšilo si tak o tři mandáty na 18. Hned po volbách se také domluvilo na spolupráci s dosavadními koaličními partnery STAN a Pro Plzeň s lidovci. Trojice subjektů má v 47členném zastupitelstvu pohodlnou většinu 34 mandátů. V Plzni tak bude pokračovat koalice, která vládla předchozí čtyři roky, ale bez Pirátů, kteří se tentokrát do zastupitelstva nedostali. V opozici skončila ODS a koalice Chceme Plzeň (TOP 09, Zelení a nezávislí).

Staronové vedení města chce podle Zarzyckého pokračovat v zahájených projektech a neměnit směr. Cílem je dál posilovat bezpečnost a zlepšovat například bydlení.

Jaká byla letos cesta ANO k úspěchu v Plzni? A čím je daný propad hnutí ve zbytku republiky?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaký je váš recept na úspěch v letošních komunálních volbách v barvách hnutí ANO? - Plnit sliby, komunikovat s lidmi otevřeně, snažit se dávat splnitelné cíle a vtáhnout lidi do toho dění v Plzni nebo obecně v širších městech. - Takže ostatní za ANO, kteří neuspěli, tohle nedělali? Neplnili sliby a nekomunikovali dobře a napřímo s voliči? - To nechci hodnotit. Myslím, že řada našich lídrů uspěla, ale bohužel byli obejiti. A o tom politika je. Vždy vládne ten, kdo složí většinu, a je potřeba to respektovat.

2:00 Spíš jsem teď myslela přece jen oslabení volebního výsledku v řadě míst a v řadě regionů. Někde ANO nevyhrálo, někde třeba vyhrálo, ale ztratilo sedm až osm procent oproti situaci před čtyřmi lety. Tak mě zajímá váš pohled na to, čím to podle vás může být. - Nám lidé dali důvěru. My jsme v Plzni posílili o tři mandáty z 15 na 18. Co jsem tak obecně slyšel, tak v některých regionech už třeba naši lídři nepřinášeli změnu, nový pohled na život, nebo naopak nesplnili cíle, případně málo komunikovali s lidmi. Já se tomu snažím vyvarovat. Snažím se být aktivní nejen na sociálních sítích, ale zejména v ulicích. Bavím se s lidmi každý den, jejich potřeby řeším individuálně, dokonce jsem takovým mikromanažerem v daném slova smyslu.

2:30 Ale zároveň mám výhodu, že naše koalice je širokospektrální, že jdeme napříč politickým spektrem, umíme si najít partnery. Já nejsem autokratický primátor. Řada lidí si však myslí, že primátor nejen že může řídit Policii České republiky, městskou policii, ale také že je nadřízený starostů. A já to všechno beru jako partnerství. Takže možná v tom je ten recept: být otevřený a komunikovat.

3:00 Když jste zmínil mikromanagement, tak to mě samozřejmě nemohlo než připomenout Andreje Babiše. - Já jsem vám v tom chtěl udělat radost. - Chtěl jste mi nahrát, abyste mohl říct, že jste taková menší verze Andreje Babiše? - To jsem někde slyšel, že mi říkají malý Babiš. Někde v nějakém podcastu. Ale slyšel jsem to poprvé. - A líbí se vám to? - Je mi to jedno.

3:30 Na co vám lidé nejvíc reagovali během předvolební kampaně? - Obecně to, že dokážeme nazývat věci pravými jmény. To, že jsme dokázali identifikovat snížený pocit bezpečí, což nám vychází také z různých výzkumů. Pocit bezpečí není totéž jako bezpečnost. Takže my jsme akcentovali zejména to, že je potřeba řešit změnu trestního zákona tak, jak jsem navrhl už v únoru roku 2025. Fialova vláda nám v tom nevyšla vůbec vstříc, takže jsem prvním telefonem po volbách požádal současného pana premiéra, aby nám pomohl tuto situaci vyřešit.

4:00 Protože jak víte, tak v Plzni je největší problém to, že lidé se necítí bezpečně. Ty spouštěče jsou obecně tři. Je to dopad války na Ukrajině, kdy tam máme poměrně velké procento Ukrajinců, máme tam velké procento cizinců. Plzeňské reálie jsou takové, že každý pátý občan Plzně je dnes cizinec. A také tam máme dopady agenturních zaměstnavatelů, zejména z let 2010 až 2015, kdy za vlády ODS a tehdy sociální demokracie vznikly pobídky. A je tam spousta agenturních zaměstnavatelů, kteří se ne vždy o ty lidi postarají.

6:00 Vy se tomu věnujete hodně, mluvíte o tom, točíte o tom videa na své sociální sítě. - Identifikovali jsme ty problémy, komunikujeme otevřeně s městskou i státní policií. Konzultujeme s nimi ty věci, nastavujeme synergické plány, to znamená, že si městská policie vyměňuje se státní policií různé dosahy, obslužnost toho regionu. Snažíme se nekanibalizovat naše personální zdroje. To se nám podařilo mimořádně, navýšit strážníky. Tak to jsou všechno věci, které lidé zřejmě oceňují.

7:00 Jedna věc je bezpečnost, druhá věc je, jak bezpečně se lidé cítí na daném místě nebo v daném regionu. Není to ale trochu tak, že jste nejprve vyvolali pocit nebezpečí? Respektive pocit toho, že přistěhovalci, cizí státní příslušníci vytváří v regionu větší bezpečnostní problém, než to je ve skutečnosti? Když jsem si pročítala policejní statistiky za rok 2025, které jsou dostupné, tak mi přišlo, že z nich vyplývá, že to je celorepublikový průměr, že to kopíruje dění napříč společností a ničím se to nevymyká. - Je to tak, že my dokonce máme tu statistiku lepší z hlediska trestné činnosti. - Přitom říkáte, že velký problém mezi lidmi, který vnímají, je bezpečnost. - To neříkám já, to říká výzkum, který si město nechalo udělat opakovaně. Snížený pocit bezpečí vyplývá z mnoha okolností. Lidé obecně na ulici slyší méně češtiny. Je tam spousta lidí bez domova, máme zhruba čtyři sta bezdomovců, z nichž zhruba deset procent dělá problém. A některé neziskové organizace více povídají, než nám pomáhají. Takže my podporujeme všechny lidi, kteří chtějí pomoct a pomoc potřebují, ale zároveň není možné přehlížet bagatelní přestupky, které se řetězí.

7:30 A není na čase začít mluvit o tom, že jste bezpečné město? - Nazýváme věci pravými pojmy a dost uplatňuji princip padni komu padni a otevřeně pojmenováváme ty věci tak, jak jsou na ulici. To znamená, lidé nám říkají: „My se cítíme méně bezpečně na hlavním nádraží.“ A my jim říkáme: „Zlepšili jsme kamerový systém, zlepšili jsme perimetr, udělali jsme tam služební místnost městské policie, posílili jsme řady strážníků o 60 za ty čtyři roky, nekanibalizujeme si zdroje se státní policií. Ty zásahy jsou koordinované, jsou po dohodách.“ Čili my ty věci nazýváme pravými pojmy. - A není tím pravým pojmem říct jim: „Je to zbytečné, že se cítíte nebezpečně, protože tady je bezpečno"? - Ale my nemůžeme těm lidem vkládat pocit do hlav. Oni se prostě nějak cítí, identifikují to. My jsme nepochybně město, které je bezpečné, ale má určité prvky, pro které lidé charakterizují, že se tam cítí méně bezpečně.

9:00 Je tohle téma, se kterým by podle vás mělo ANO pracovat ve víc regionech? Vnímáte to jako takový problém napříč společností? - Tak určitě velká města, velké aglomerace nebo páteřní regiony jsou tím více zatíženy. Typickým příkladem je Mladá Boleslav, Plzeň nebo nějaká strojírenská města, tam, kde jsou větší pemza agenturních pracovníků. Určitě s tím pracovat můžeme.

10:00 A bylo tohle to stěžejní téma, které vám pomohlo ve volbách uspět? Protože vy jste obhájil mandát, už předtím jste se podílel na řízení města Plzně, takže s tím máte velmi mnohaleté zkušenosti. - Snažím se lidem říkat, co pro ně uděláme. A zároveň se snažíme naplňovat cíle, které lidem říkáme. Splnili jsme zhruba 90 procent programového prohlášení a chceme pokračovat v principech, které jsme lidem řekli. To znamená, že neděláme gigantické projekty, děláme věci pro zlepšení každodenního života občanů v Plzni, děláme školky, zkapacitňujeme školy, děláme bytovou výstavbu. Patříme vlastně k těm nejlepším v rámci republiky, co se týká výstavby. Máme vysoce proinvestiční rozpočet, letos je to 5,3 miliardy, loni to bylo 4,5 miliardy. Zachraňujeme historické objekty, neprodáváme je. Takže myslím, že lidé toto ocenili. Bezpečnost je k tomu doplňková agenda, kterou lidé identifikovali jako potřebnou. A v neposlední řadě lidem říkáme, jak budeme postupovat a jak to plníme.

12:00 Zároveň to, co vám pomohlo vyhrát volby v Plzni, asi se nedokázalo přetavit do senátních voleb třeba v Plzni, protože hnutí ANO nezískalo žádný senátní mandát. V Plzni jste k tomu relativně měli nakročeno. Výsledek paní Kantorové nebyl vůbec špatný, ale na mandát to nestačilo. Proč? - Je to jiný typ voleb, naprosto jiná volba, kdy se v druhém kole normálně sešikují lidé, kteří chtějí vyvažovat Poslaneckou sněmovnu nějakým jiným prvkem. To znamená, že to respektuju. Lucka Kantorová měla dobrý výsledek, podařilo se jí asi jako jediné v České republice zmobilizovat voliče tak, aby přišli do druhého kola ve větším počtu než v prvním. Ale měla velmi silného kandidáta, což byl Karel Řehka. Já jsem mu pogratuloval k vítězství, lidé to takto rozhodli.

13:00 Sandru Tsoukernik, která kandidovala na Chebsku do Senátu jste také pochopitelně podporoval jako představitel hnutí ANO. Psal jste na sociálních sítích, že to je vaše dlouholetá kamarádka. Byl jste to vy, kdo ji přesvědčil, aby za hnutí ANO kandidovala do Senátu? - Ne, byl to Jan Volný, který je jejich sousedem v Chodové Plané a je to bývalý poslanec, kamarád Sandry. Já Sandru znám od doby, kdy studovala, myslím, že pedagogickou fakultu v Plzni. Znám ji dlouho. Kandidovala ona, nikoli její partner, jak je často vytýkáno. A prostě nevyhrála. Ale ty důvody mohou být různé. Může to být kampaň postavená na Michalu Davidovi, může to být třeba politická nezkušenost.

14:00 Když jste zmínil Michala Davida, myslíte, že to pomohlo, nebo uškodilo? Nebo že to bylo třeba pro voliče a pro veřejnost moc? - Já jsem na jednom koncertu byl, bylo to ve Stříbře. My jsme se bavili, zatancovali jsme si, mně to přišlo fajn, ale možná to voličům přišlo až příliš a třeba čekali víc politicky vyprofilované názory. Na druhou stranu, musím říci, že jsem respektoval výhru senátora Plevného, ale nemám pocit, že by pro ten region za posledních šest let cokoliv udělal. - Ale to vítězství bylo jednoznačné. - Respektuji ho.

15:00 Senátní volby jsme prostě projeli na plné čáře. Je to jiný typ voleb. Já bych si myslel, že to je nějaké částečné vysvědčení. Vláda Andreje Babiše musí doručit samozřejmě svoje sliby voličům i ve střednědobém horizontu. Musí na tom zapracovat. A to, jak se to povede, ukáží další volby. Lidé to takto chtěli a je potřeba to respektovat.

15:00 Hnutí ANO teď chce řešit výsledek voleb, chce se zabývat tím, jakou reflexi si z toho vzít, jak na to zareagovat. Předseda strany Andrej Babiš samozřejmě spokojený nebyl, bylo to vidět na obou tiskových konferencích. A říkal mimo jiné, že má pocit, že v řadě regionů zástupci hnutí ANO usnuli na vavřínech, že se vezou na síle značky hnutí ANO, ale přestali sami v těch regionech pracovat a něco dělat. Jak to vnímáte vy? - Já jsem s Andrejem Babišem mluvil v neděli po volbách, kdy mi pogratuloval k výsledku a samozřejmě říkal: „Vy jste si to odmakali.“ Tak jsem poděkoval, říkal jsem: „My jsme si to odmakali.“ Neumím soudit, co se dělo v jiných regionech. Všiml jsem si, že jsme měli velká města, kde jsme vyhráli, pak byl vítěz voleb obejit různými čtyř nebo pětikoalicemi. - Ale vy o tom v Plzni také víte své, před čtyřmi lety také primátora neměl vítěz voleb. - Ano, a víte, proč to tak bylo? - Protože jste uzavřeli jinou koalici. - Přesně tak. - Ale tak, když mluvíte o obcházení voleb, tak já říkám, že teď je to stejné. Dávám to do kontextu.

17:00 Měly by v ANO padat po volbách hlavy? - To si musí vyhodnotit vedení. My jsme se snažili kampaň dělat individuálně pro Plzeň a lokálně. Neměli jsme podporu ani Andreje Babiše, ani dalších členů hnutí. Snažili jsme se s lidmi komunikovat. - A to bylo dobře, nebo špatně, že jste neměli podporu Andreje Babiše? Myslíte, že vám to ve volbách pomohlo? Nebo kdyby tam přijel, tak by to bylo ještě lepší? - Netroufnu si to hodnotit. Já jsem si o ni neříkal. Andrej Babiš se, pokud mám informace, věnoval jiným regionům a na tom výsledku to není vlastně vidět.

18:00 Určitě bych si dovedl představit nějaký facelift hnutí ANO. Názorový, vůbec komunikační, ale to je na nějakou vnitrostranickou debatu. Určitě je potřeba, aby zaprvé vláda naplnila střednědobé cíle. To znamená to, co se voličům slíbilo a nepodařilo se dosud splnit, tak aby se naplnilo v následujícím období během, řekněme, roku, dvou. Zároveň si myslím, že by, a vy to určitě víte a máte zjištěno, že jsem rezignoval na mandát poslance, který jsem získal. - To nebylo těžké zjistit. - I proti svojí vůli. A poděkoval jsem za to voličům, protože pro mě je město na prvním místě. A myslím, že ten facelift je potřeba udělat i z hlediska vnitřní strany. To znamená, měli by přijít noví lidé, měli by přijít lidé z regionů, měli by přijít lidé, kteří budou třeba umět donést něco nového.

20:00 Měl by z toho vyvodit nějakou odpovědnost i Andrej Babiš? - Určitě, nějaká sebereflexe je i u něj na místě. A on si to musí vyhodnotit. Ale já nebudu kroky pana předsedy hodnotit. Já jsem znal jeho kritický názor neprodleně po volbách a s řadou věcí, které říkal, souhlasím. - A co vy? Měl byste ambici být součástí vedení hnutí ANO? - Já už jsem byl součástí vedení hnutí ANO, ale nikdy neříkej nikdy. Teď je pro mě priorita starat se o město a věnovat se také občas svojí rodině.

20:30 A co volební sliby? Několikrát jste na to narazil, že vláda by se měla soustředit na to, aby plnila volební sliby. Které? Co vám lidé třeba říkali na ulici? - Tak určitě jsem na ulici slyšel třeba koncesionářské poplatky, slyšel jsem valorizaci důchodů a další. Ale to je téma, které je na národní úrovni a vláda se k tomu musí postavit čelem.

22:00 Zároveň rozpočtové určení daní je velké téma, to si pojďme říct. A jediný, kdo zatím sáhl do rozpočtového určení daní, byla Fialova vláda, která například naše město připravila o vyšší desítky milionů v rámci konsolidačního balíčku. - Uvidíme, jestli vás o něco nepřipraví taky Alena Schillerová. - Ujistila mě osobně, že ne. Že se to Plzně týkat nebude. Že tak, jak to zatím vždy definovala, tak se to týkalo pouze Prahy a jejích zhruba 205 miliard korun na účtech. Já jsem byl v nějaké debatě na České televizi, kdy jsem se bavil s pravděpodobným budoucím primátorem hlavního města Prahy a říkal jsem, že se nad tím musí hodně zamyslet. - Takže bát se má jenom Praha. - To ne. Myslím, že se bát nemusí nikdo, je k tomu potřeba nějaká poctivá debata. Co se týká Plzně, budu určitě hájit zájem Plzně bez ohledu na to, jestli jsem příslušník hnutí ANO, či nikoli. A zároveň bych chtěl, aby i v Praze bylo pochopeno, že rozpočtové určení daní, tak jak ho má nastavené Plzeň, je oprávněné, obhajitelné, dlouhodobě udržitelné a jsou specifické důvody, proč právě Plzeň je má.

27:00 Včera se rozhodlo rozhodnutím vlády, že se budou valorizovat platy státních zaměstnanců. To samozřejmě má dopad do města Plzně. Ještě to budeme identifikovat, ale je to zhruba 200 milionů korun navíc. My to respektujeme, poradíme si s tím. Město Plzeň je bohaté. - Neříkejte nahlas, že město Plzeň je bohaté. - Ale my investujeme. To je velký rozdíl mezi vámi, Prahou, a městem Plzní. Máme vysoce proinvestiční rozpočet a dáváme to lidem. Zatímco na účtech Prahy leží 200 miliard korun, které nejsou spotřebovány. A jak jsem se koukal na čísla Prahy, tak pokud by to chtěli utratit, tak by potřebovali mít dnes projekty za jeden bilion korun, mají za zhruba 400 milionů korun. A oni to nemůžou spotřebovat. To prostě nejde stihnout. To znamená: my dokážeme investovat, máme ty peníze zapojené, to město je zdravé a má zdravé financování. A co se týká rozpočtového určení daní, tak konkrétně Alena Schillerová mě ujistila, že se to Plzně netýká.